Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
94 C 16/2022-79
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa
o zaplacení 24 989,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení
a) částky 15 370,99 Kč
s úrokem z prodlení
kapitalizovaným částkou 1 768,03 Kč
ve výši 8,05 % ročně z částky 11 405,51 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení
s úrokem
kapitalizovaným částkou 7 098,21 Kč
ve výši 23,66 % ročně z částky 13 284,52 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení
b) částky 7 739,49 Kč
s úrokem z prodlení
kapitalizovaným částkou 1 065,37 Kč
ve výši 8,05 % ročně z částky 7 739,49 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení
s úrokem kapitalizovaným částkou 5 193,38 Kč ve výši 23,66 % ročně z částky 7 739,49 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení
zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 879,01 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 626,25 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 15 370,99 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 768,03 Kč ve výši 8,05 % ročně z částky 11 405,51 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení s úrokem kapitalizovaným částkou 7 098,21 Kč ve výši 23,66 % ročně z částky 13 284,52 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení b) částky 7 739,49 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 065,37 Kč ve výši 8,05 % ročně z částky 7 739,49 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení s úrokem kapitalizovaným částkou 5 193,38 Kč ve výši 23,66 % ročně z částky 7 739,49 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 879,01 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 626,25 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 8. 3. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 250 Kč s příslušenstvím jako součtu částky 13 284,52 Kč, kterou měl žalovaný dlužit na jistině„ půjčky“ ze dne 28. 7. 2016, a částky 3 965,48 Kč, kterou měl žalovaný dlužit na„ poplatku za hotovostní inkaso splátek“ téže„ půjčky“, a dále pak částky 7 739,49 Kč s příslušenstvím jako nezaplacené části jistiny„ půjčky“ ze dne 18. 2. 2016.
2. Účastníci dne 27. 1. 2022 navrhli schválení smíru ve znění žalobního petitu s umožněním splátek. Usnesením ze dne 2. 3. 2022, č.j. 94 C 16/2022 -69, soud smír neschválil, neboť nebyl v souladu s hmotným právem, když žalobkyně v žalobě požadovala částky, které byly v úvěrových smlouvách sjednány v rozporu s dobrými mravy, a navržený smír žalobu kopíroval. V souladu s předběžným právním názorem soudu ohledně přiměřené výše úroku 30 % jistiny vzala žalobkyně dne 24. 3. 2022 žalobu zpět, když po právu požadovanou částku 6 700 Kč s příslušenstvím ponížila ještě o platbu žalovaného ze dne 17. 2. 2022 ve výši 4 820,99 Kč. Po částečném zastavení řízení výrokem I. podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. tak předmětem řízení zůstala částka 1 879,01 Kč s úrokem z prodlení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. ):
5. Dne 28. 7. 2016 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, smlouvu o„ půjčce“ ve výši 15 000 Kč, když tuto částku měl splácet v týdenních splátkách po 450 Kč společně s úroky a poplatky v souhrnné výši 11 100 Kč, tj. 74 % jistiny. Dne 18. 2. 2016 uzavřel žalovaný s toutéž společností smlouvu o„ půjčce“ ve výši 25 000 Kč, kterou měl splácet v týdenních splátkách po 750 Kč společně s úroky a poplatky v souhrnné výši 18 500 Kč, tj. 74 % jistiny. Prověření úvěruschopnosti žalovaného lze dle předložených karet zákazníka považovat v obou případech za dostatečné, jakkoli majetková situace žalovaného po zaplacení splátek sjednávaných úvěrů již neposkytovala jakoukoli rezervu a původnímu věřiteli tak muselo být jasné, že se jedná o vysoce rizikového klienta. Pohledávky z obou úvěrových smluv byly postoupeny žalobkyni dne 29. 11. 2019 (smlouva o postoupení pohledávek, seznamy pohledávek, oznámení žalovanému ze dne 29. 11. 2019, podací lístek z 13. 12. 2019). Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 11. 12. 2020 (výzva, podací lístek z 11. 12. 2020). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil celkem na oba úvěry částku 50 120,99 Kč.
6. Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 1 879,01 Kč s úrokem z prodlení je důvodná, ve zbývající části byla před částečným zpětvzetím nedůvodná. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem dvě smlouvy o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku ) v celkové výši 40 000 Kč, na něž zaplatil celkem 50 120,99 Kč. Pohledávky z obou smluv byly platně postoupeny žalobkyni. Soud se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši přesahující 30 % jistiny je zcela nemravné. Není přitom rozhodující, jak tuto odměnu úvěrující rozdělí, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). V projednávané věci sjednaná výše odměny 74 % jistiny je zcela evidentně v rozporu s dobrými mravy. Soud však musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující zcela jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zcela zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % z jistiny za dobu splatnosti zápůjčky. Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky. Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).
7. V dané věci tak soud považoval podanou žalobu za převážně nedůvodnou. Ujednaly-li by strany úrok ve výši 30 % jistiny, činil by na smlouvě ze dne 28. 7. 2016 částku 4 500 Kč. Pokud jde o smlouvu ze dne 18. 2. 2016, zde by přípustný úrok činil 7 500 Kč. Započteme-li platby žalovaného v celkové výši 50 120,99 Kč na přípustně požadovanou celkovou částku 52 000 Kč (25 000 Kč + 7 500 Kč + 15 000 Kč + 4 500 Kč), dospějeme k závěru, že celá žaloba na částku 24 989,49 Kč s příslušenstvím je důvodná toliko v části 1 879,01 Kč, v části 23 110,48 Kč by ji soud musel zamítnout, kdyby ji v této části žalobkyně nevzala zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh ve výši 1 879,01 Kč nezaplatil včas, dostal se do prodlení a žalobkyně má nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř).
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.
9. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ) přípustné. Odvolání lze podat proti výroku I. do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř. ).