Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 402/2021-23
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 5. 10. 2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 5. 10. 2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
2. Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.
3. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba dne datum uzavřel se žalovaným formou prostředků umožňujících dálkovou komunikaci smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaný obdržel částku 5 000 Kč na jím uvedený účet a zavázal se tuto částku řádně a včas vrátit do doby splatnosti, tj. do 4. 10. 2017. Žalovaný však tento svůj závazek nesplnil ani zčásti. Pohledávka byla následně postoupena na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalovaným na uvedený úvěr nebylo ničeho zaplaceno, a proto zbývá k úhradě uvedená částka 5 000 Kč. S touto částkou žalovaný zůstává v prodlení, a to i po oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvě ze dne 13. 4. 2021.
4. K nárokům samotným, které jsou uplatněny v žalobě, se žalovaný po celou dobu řízení žádným způsobem nevyjádřil.
5. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že úvěrová smlouva byla řádně a platně uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně podle § 2 395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru s tím, že na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr, který žalovaný vyčerpal v částce 5 000 Kč a měl jej vrátit ve lhůtě splatnosti tj. do 4. 10. 2017. Soud má za to, že žalovaný byl o všech skutečnostech týkajících se spotřebitelské smlouvy náležitě informován, neboť mu byly dány k dispozici veškeré detailní informace, které vyžaduje zákon 257/2016 Sb. Dále ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a absence jakéhokoliv vyjádření ze strany žalovaného, má soud za prokázáno, že žalovaný úvěrovou částku ve lhůtě splatnosti ani později zcela neuhradil, a to jak původnímu poskytovateli úvěru, tak i současné žalobkyni. S ohledem a to tedy soud považuje skutková tvrzení v žalobě za dostatečně prokázána. Rovněž tak soud považuje za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě které pak docházelo k jednotlivým dílčím postupováním pohledávek, kde je následně uvedena i pohledávka za žalovaným. Na základě výše uvedených skutečností pak tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolán přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).