Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 210/2021-137
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; jméno příjmení, datum narození
bytem adresa žalované
o zaplacení 26 675 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 1 675 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 570,23 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 800,95 Kč, úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 950 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 1 675 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 570,23 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 800,95 Kč, úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 950 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala proti žalované zaplacení částky 26 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 925, 27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 570,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 12,9% ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru reg. číslo (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, platné ke dni uzavření smlouvy.
2. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, k čerpání došlo bezhotovostně dne datum. Žalovaná se na základě čl.„ Úroková sazba a náklady na Úvěr“ smlouvy zavázala splatit úvěr s úrokem ve výši 12,9% ročně. Dle čl.„ Splácení úvěru“ smlouvy se žalovaná zavázala hradit úroky z vyčerpané jistiny úvěru tak, že budou hrazeny měsíčně vždy 15. dne kalendářního měsíce. Žalovaná se zavázala splácet jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, a to ve výši 1 233 Kč měsíčně. Dále se žalovaná zavázala hradit za pojištění sjednané ve smlouvě částku 25 Kč měsíčně. Žalovaná nehradila splátky úvěru, neuhradila žádnou ze sjednaných splátek. Žalobkyně proto zesplatnila úvěr dopisem ze dne datum, a to ke dni datum. V důsledku zesplatnění vznikla žalobkyni pohledávka v následujících položkách 25 000Kč jistina, 1 650 Kč poplatky úvěru, 4 570,23 Kč kapitalizovaný obchodní úrok, 925,27 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Příslušenství představuje dále obchodní úrok z úvěru ve výši 12,9% ročně z jistiny ode dne datum do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z jistiny ode dne datum do zaplacení.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den datum se nedostavila, rovněž tak k odročenému jednání dne datum. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované.
4. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, nebylo návrhu vyhověno.
5. Žalobkyně byla soudem (výzva zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací) vyzvána k doplnění skutečností a důkazů k prokázání skutečnosti, že posuzovala úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne datum. V podání uvedla, že porušení ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je relativní neplatností, které se musí žalovaný dovolat. K dané věci uvedl, že žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž vyhodnocovala informace z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmů žalované, výdajů žalované, výdajů žalované na splátky úvěrů, finančních rezerv, pojištění úvěru. Schopnost žalované úvěr splácet byla žalobkyní před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě Čestného prohlášení v Žádosti o poskytnutí úvěru, v němž žalovaná čestně prohlásila, že její příjem ze závislé činnosti činí 25 000 K, po zohlednění pravidelných výdajů považovala žalobkyně příjem dostatečný pro splácení měsíční splátky úvěru ve výši 1 233 Kč. Ohledně výdajů žalované vycházela žalobkyně z měsíčních výdajů ve výši 8 557 Kč měsíčně.
6. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.
7. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, standardních informací o spotřebitelském úvěru a účetních dokladů bylo prokázáno, že žalobkyně přenechala žalované dne datum částku 25 000 Kč zasláním na bankovní účet žalované (číslo – bankovní účet), který žalovaná uvedla ve smlouvě. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 12,90% ročně po dobu splácení úvěru, dále cena pojištění ve výši 25 Kč měsíčně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými 24 měsíčními splátkami, přičemž první splátka byla splatná dne datum ve výši 80,63 Kč, další splátky byly stanoveny ke každému 15. dni v měsíci ve výši 1 233 Kč Cena za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr byla sjednána ve výši 490 Kč. Splátky měly být hrazeny převodem z účtu žalované (na který byly poukázány peněžní prostředky), a to automatickými převody splátek z tohoto účtu.
8. Z upomínky ze dne datum s dodejkou bylo prokázáno, že žalobkyně zesplatnila pohledávku pro nehrazení dluhu s tím, že splatnost celé pohledávky nastane ke dni datum.
9. Z výzvy k úhradě ze dne datum s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.
10. Ze žádosti o poskytnutí úvěru bylo prokázáno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, druh bydlení – nájem, pravidelný měsíční příjem je 25 000 Kč. Výdaje na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje 500 Kč.
11. Z výpisu z účtu žalované číslo – bankovní účet za období od číslo do datum, číslo do datum, za období od anonymizováno do datum, za období od anonymizováno do datum, za období od číslo do datum, za období od datum do datum, za období od anonymizováno do datum, za období od datum do datum, za období od číslo do datum, za období od číslo do datum, za období od číslo do datum, za období od číslo do datum, za období od číslo do datum bylo prokázáno že v ke dni datum činil zůstatek na účtu 28 867,92 Kč, v období od datum do datum byly na účet připisovány pravidelné platby ve výši 1500 Kč, ke dni datum činil zůstatek na účtu 42 867,92 Kč. Jiné příchozí ani odchozí úhrady v uvedeném období neproběhly. V období od datum do datum činily odchozí úhrady částku 43 850 Kč, příchozí úhrady nebyly zaznamenány, šlo o výběry žalované v hotovostia poplatky banky. Zůstatek na účtu tak činil k datum částku 17,92 Kč.
12. Z výpisu z BRKI/NRKI bylo prokázáno, že žalovaná požádala dne datum o spotřební úvěr ve výši 22 050 Kč, dne datum o kreditní kartu s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, dne datum o osobní úvěr ve výši 200 000 Kč, všechny tyto žádosti byly odmítnuty. Dále bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne datum o osobní úvěr ve výši 16 000 Kč, dne datum o osobní úvěr ve výši 5 000 Kč, dne datum o osobní úvěr ve výši 12 000 Kč a revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč, dne datum o osobní úvěr ve výši 10 000 Kč a kreditní splátkovou kartu s úvěrovým rámcem 16 000 Kč a dne datum o osobní úvěr ve výši 10 000 Kč Tyto žádosti jsou vedeny jako nevyřízené.
13. Z kopie občanského průkazu bylo prokázáno, že se žalovaná prokázala při poskytnutí úvěru platným osobním dokladem.
14. Soud nehodnotil ostatní provedené důkazy, neboť neměly význam pro rozhodnutí ve věci.
15. Návrh na provedení důkazu usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. anonymizována dvě slova rok ze dne datum, analýzou anonymizována dvě slova anonymizováno, informačním systém o průměrném výdělku anonymizováno, soud zamítl, neboť z nich nebylo možné učinit žádná skutková zjištění.
16. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
18. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.
24. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele (shodně rozhodnutí publikovaná v systému ASPI – rozsudek Okresního soudu ve obec sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne datum rozhodnutí sp.zn. spisová značka).
25. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí.
26. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši částka měsíčně, který žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru a čestně prohlásila, že se jedná o její pravidelný měsíční příjem. Dále uvedla, že náklady na bydlení činí částka měsíčně a ostatní výdaje ve výši částka měsíčně. Tyto údaje žalobkyně nikterak neověřovala. Z výpisu z BRKI/NRKI a výpisů z účtu žalované vyplývají pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet (je zřejmé, že žalovaná žádala o úvěry v různých částkách opakovaně, několikrát jí byla žádost zamítnuta). Z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že ke dni datum byly na účtu, na který měly být poskytnuty finanční prostředky a zároveň z něho hrazen úvěr, minimální finanční prostředky (zůstatek činil částka). Z historie (výpisu z uvedeného účtu) je nadto zřetelné, že žádné pravidelné platby ve výši částka nebyly na účet zasílány (do anonymizováno rok přicházely na účet pravidelné platby ve výši částka – pravděpodobně platby výživného, jiné příchozí platby nebyly zjištěny). Tím spíše bylo při odborném posouzení úvěryschopnosti žalované potřebné ověření skutečností uváděných žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru. Kromě uvedeného, zpochybňuje údaje uváděné žalovanou rovněž výše výdajů na bydlení (v případě nájmu se částka jeví jako nepravděpodobná vzhledem k obvyklým cenám nájmu). Soud má tedy za to, že při posuzování úvěryschopnosti žalované vyvstaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Bylo tedy na poskytovateli úvěru, aby pochybnosti byly odstraněny alespoň ověřením příjmu žalované, který nebyl specifikován ani podložen.
27. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.
28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 25 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne datum (upomínka). Přičemž žalobkyně uvedla, že dřívější výzvu nemá k dispozici, pravděpodobně se jednalo o první výzvu žalobkyně k uhrazení celkového dluhu. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do datum, kdy uplynula lhůta k plnění a počínaje dnem datum byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně byla úspěšná (včetně příslušenství) z 73,75%, žalovaná měla úspěch z 26,25 %. Soud vycházel z celkové částky 36 197,69 Kč (žalovaná částka 26 675 Kč, kapitalizované úroky 4 570,23 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 925,27 Kč, soudem kapitalizovaný úrok ve výši 12,9% ročně z částky 25 000 Kč od datum do dne vyhlášení rozsudku, tedy 2 456,30 Kč, soudem kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od datum do dne vyhlášení rozsudku ve výši 1 570,89 Kč), žalovaná byla úspěšná v částce 26 695,21 Kč (představující jistinu 25 000 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok za období od datum do vyhlášení rozsudku ve výši 1 695,21 Kč). Naopak neúspěšná v částce 9 502,48 Kč. Rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalované činí 47,5%. Soud žalované přiznal na náhradě nákladů řízení částku 8 950 Kč představující 47,5% z celkových nákladů žalované v částce 18 842 Kč (sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 068 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 180 Kč za výzvu před podáním žaloby § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 180 Kč za účast na jednání před soudem dne datum a dne datum dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., cestovné na jednání soudu dne datum a dne datum značka automobilu, registrační značka, při průměrné spotřebě 13,8x7,4x9,8l číslo km, ceně 1 litru pohonných hmot 37,10 Kč a sazbě základní náhrady za používání osobních automobilů 4,70 Kč, na cestě 2x obec obec a zpět v celkové délce 200 km, v celkové požadované výši 1 802 Kč, náhrady za zmeškaný čas cestou z obec do obec a zpět podle § 14 odst. 3 a.t. v částce 8x 100 Kč, dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 200 Kč, tj. 2 772 Kč). Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně s odůvodněním ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).