Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 256/2021-91
Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 35.912 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 20.000 Kč, úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 9. 1. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení 15.912 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.912 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do 8. 1. 2022, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 141 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 20.000 Kč, úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 9. 1. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení 15.912 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.912 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do 8. 1. 2022, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 141 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 31. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 35.912 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35.912 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel 15. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému částku 20.000 Kč. Žalovaný měl tuto částku žalobci vrátit ve splátkách. Dále mu měl uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 4.000 Kč a úroky. Žalovaný dluh řádně neuhradil. Žalobce proto po žalovaném požaduje zaplatit jistinu 20.000 Kč, poplatek 4.000 Kč, úroky ve výši 11.549 Kč, účelně vynaložené náklady za každý započatý měsíc prodlení ve výši 363 Kč (3 x 121 Kč měsíčně).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 7. 1. 2022.
3. K jednání dne 5. 5. 2022 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil. Žalovaný nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 8. 4. 2022. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel 5. 1. 2021 smlouvu o úvěru na základě, které poskytl žalovanému částku 20.000 Kč. Uvedl, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků. V předložené smlouvě o revolvingovém úvěru číslo která byla předložena ve dvou podobách se v bodě 2.1. uvádí, že žalobce poskytne na žádost žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu až 50.000 Kč. Žalobce v žalobě ani v dalším podání neuvedl, že by před sjednáním smlouvy o revolvingovém úvěru ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. prověřil úvěruschopnost žalovaného.
5. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Soud se zabýval tím, zda-li bylo doloženo a prokázáno, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 dostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Soud se touto otázkou zabýval z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C - 79/18 z 5. 3. 2020. Žalobce vůbec neuváděl, že provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Toto nevyplývá ani z předložených důkazů Není zřejmé, jaké konkrétní informace pro posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce o žalovaném zjistil. V předložené smlouvě o revolvingovém úvěru číslo se v článku 3.6.6 pouze uvádí, že žalobce je povinen odepřít žalovanému čerpání úvěru, když při po odborném posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr dojde k závěru, že žalovaný by již nebyl schopen úvěr zvýšený dalším čerpáním splácet a dále se v článku 3.6. – číslo uvádí, kdy může žalobce odepřít žalovanému čerpání úvěru. Dostatečným důkazem o prověření úvěruschopnosti není ani předložená výplatnice žalovaného za měsíc listopad 2020. Žalobce netvrdil a nedoložil, že by ověřoval, zda-li žalovaný nemá další dluhy, jaké má celkové měsíční výdaje a podobně a proto řádně nedoložil, že by dostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného.
7. Protože nebylo tvrzeno a prokázáno, že byla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného, je úvěrová smlouva, na základě, které žalobce podal tuto žalobu dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatná.
8. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že nebylo ani dostatečně prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvy o úvěru v podobě, jak jí žalobce předkládá soudu a že v ní byla obsažena všechna ujednání, na základě nichž žalobce nyní požaduje uhradit nyní žalované částky. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Soud má za to, že v daném případě nelze mít za to, že dané smlouva byla uzavřeny prostřednictvím internetu ve smyslu § 562 odst. 2 o. z. protože nebylo prokázáno, že by záznamy údajů o právním jednání v elektronickém systému byly chráněny vůči změnám. Žalobce pouze tvrdí, že smlouva byla uložena na trvalém nosiči dat. Text smlouvy je uložen na serveru žalobce. Žalobce ale nijak nedožil, že tyto údaje jsou chráněny proti změnám a nevysvětlil jak je ochrana zajištěna. Nebylo doloženo, že při uzavírání smlouvy užity prostředky zakládající odpovídají úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen jako„ nařízení eIDAS“).
9. Výpisem z účtu, zprávou právnická osoba bylo prokázáno, že na účet žalovaného došla z účtu žalobce postupně částka 20.000 Kč. Z tvrzení žalobce uvedených v žalobě, které žalovaný nepopíral vyplývá, že žalovaný z částky 20.000 Kč nic neuhradil.
10. V dopise z 22. 7. 2021 zástupce žalobce před podáním žaloby upomínal žalovaného o zaplacení částky v celkové výši 35.912 Kč s příslušenstvím. Tato výzva byla žalovanému odeslána 22. 7. 2021. Doručení této písemnosti žalovanému nebo skutečnost, že se dostala do dispoziční sféry žalovaného, prokázáno nebylo.
11. V dané věci s ohledem na výše uvedené skutečnosti, nemůže soud považovat předloženou úvěrovou smlouvu za platnou, jelikož nebyla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného a nebylo prokázáno, že by byla uzavřená smlouvy o úvěru v podobě, jak jí překládá žalobce. V řízení, ale bylo prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce obdržel na svůj účet platby v celkové výši 20.000 Kč. Tím, se žalovaný na úkor žalobce ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatil. Žalovaný z této částky nic nevrátil ani poté, co mu byla dne 7. 1. 2022 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení ve výši 20.000 Kč žalobci vydat – zaplatit. Protože žalovaný toto bezdůvodné obohacení žalobci neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl vyzván žalobou, která mu byla doručena 7. 1. 2022, dostal se žalovaný od 9. 1. 2022 do prodlení s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úroky z prodlení z částky 20.000 Kč za dobu od 9. 1. 2022 do zaplacení. Ve zbytku žalované částky 15.912 Kč soud žalobu zamítl a to včetně úroků z prodlení z této částky za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce doručil žalovanému před 7. 1. 2022 výzvu k vrácení částky 20.000 Kč, proto žalovaný nebyl do 8. 1. 2022 v prodlení se zaplacením částky 20.000 Kč. Soud proto zamítl žalobu o zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do 9. 1. 2022. Ohledně požadovaných účelně vynaložených nákladů ve výši 363 Kč byla důvodem zamítnutí i skutečnost, že nebylo doloženo, že by při vymáhání dlužné částky byly učiněny vůči žalovanému konkrétní úkony (a jejich cena), se kterými by vznikly nějaké náklady. Náklady za předžalobní upomínku jsou součástí nákladů tohoto řízení, o kterých bylo rozhodnuto ve výroku III. rozsudku.
12. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení 20.000 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 9. 1. 2022 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 12. 5. 2022 na částku 561 Kč Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 20.561 Kč. Žalovaný měl v řízení úspěch ohledně částky 15.912 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.912 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1.464 Kč, úroků z prodlení 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do 8. 1. 2022 ve výši 1.279 Kč Celkem měl žalovaný úspěch v částce 18.655 Kč. Celkový předmětem řízení je 39.216 Kč. Žalobce měl úspěch ohledně 52 % celkového předmětu řízení a žalovaný ohledně 48 % celkového předmětu řízení. Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 141 Kč, což jsou 4 % z celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením. Celkové náklady žalobce 3.525 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1.437 Kč a nákladech za zastoupení advokátem 2.178 Kč Náklady advokáta tvoří odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH v částce 378 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Při stanovení odměny advokáta soud postupoval dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u soudu na ustáleném vzoru více skutkově a právně obdobných věcí – návrhů. Předmětem žaloby je zaplacení 35.912 Kč s příslušenstvím. Soud nepřiznal žalobci právo na náklady za podání z 17. 3. 2022, protože se nejednalo o úkon účelně vynaložený k uplatňování práva žalobce. Žalobce v tomto podání doplňoval žalobu o údaje a důkazy, které již mohl uvést v samotné žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ve dvou vyhotoveních prostřednictvím soudu zdejšího ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.