Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 396/2021-22
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalovaného
pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od datum do zaplacení, částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení v částce 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení v částce 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 1 524 Kč společně s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, k jejichž úhradě byl ve dvou případech na místě vyzván, a to na základě uzavřených smluv o přepravě osob, když se při cestování dne datum linkou metra B neprokázal při přepravní kontrole provedené zaměstnancem žalobkyně platným jízdním dokladem, tedy neuhradil stanovené jízdné.
2. Soud postupoval dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, přičemž účastníci se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, zda se vzdávají účasti na jednání, nevyjádřili a soud tedy předpokládá, že nemají námitky (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Podle ust. § 157 odst. 4 ve spojení s ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o.s.ř.) omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Soud z provedených důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum, smluvními přepravními podmínkami PID, tarifem pražské integrované dopravy, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty) zjistil následující skutkový stav věci.
5. Žalovaný dne datum využil dopravní prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, tj. linku metra B, přičemž se při kontrole pověřenou osobou neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto povinen téhož dne zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem pražské integrované dopravy jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh odpovídající jízdnému a přirážce k jízdnému neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný dne datum vyzván předžalobní upomínkou.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Žalovaný využil dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, čímž byla uzavřena uzavřela smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení, a ten se zavázal zaplatit jízdné.
8. Žalovaný se během přepravy při kontrole pověřenou osobou dne datum v rozporu s ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách v příslušném znění ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto v den, kdy byl kontrolován, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., což neučinil. Žalobkyně má proto dle ust. § 2550 o. z., a ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., právo na zaplacení částky v celkové výši 1 524 Kč. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako důvodný.
9. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nezaplatil ve dnech, kdy byl kontrolován, přirážku k jízdnému. Dnem následujícím, tedy datum, se dostal do prodlení a od toho dne má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek až do jejich úplného zaplacení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, sestávající se z částky 600 Kč jako odměny advokáta za 3 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), a to převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) a.t., když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, dále z částky 300 Kč za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a.t., a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a §47 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění a dále ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.
11. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Třídenní lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.