Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 95/2022-57

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na soudní poplatek částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na soudní poplatek částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně podala dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobkyně dne datum Smlouvu o úvěru číslo Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba, IČO: číslo. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku částka v anonymizováno měsíčních splátkách po částka. Dne datum uzavřel žalovaný se právnická osoba další úvěrovou smlouvu, která je fakticky dodatkem ke shora uvedené smlouvě, kdy byla prodloužena doba splatnosti úvěru. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny částka, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši a dále úroku od datum do zaplacení, nesplaceného úroku částka, smluvní pokuty ve výši částka a nákladů na upomínání částka.

2. Soud ve věci jednal bez vydání elektronického platebního rozkazu a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili. Žalovaný na předvolání nereagoval, neomluvil se, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti ( ).

3. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně doložila Smlouvou o postoupení pohledávek.

4. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, z čehož má soud za prokázané, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Ze Smlouvy o úvěru je zřejmé, že úvěr měl být splacen v anonymizováno měsíčních splátkách po anonymizována dvě slova se sazbou úroku 56,72 % ročně. Celkem měl žalovaný vrátit částku ve výši částka.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.).

6. Soud datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byly napsány předem, pouze se dopisuje půjčená částka, splatnost, sazba úroku, celková splatná částka a RPSN. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání půjčky žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku.

7. Mimo výše uvedené soud shledal, že smlouva o úvěru ze dne datum neobsahuje ani v nejmenším informace, které by mohl věřitel posuzovat za účelem zjištění schopnosti žalovaného splácet sjednaný úvěr, když tato povinnost vyplývá z ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Ze všech výše uvedených důvodů soud uzavřel, že Smlouva o úvěru ze dne datum a rovněž dodatek, jež má být samostatnou smlouvu ze dne datum jsou neplatným právní ujednáním, včetně ujednání o smluvní pokutě.

9. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalovanému plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka, kdy na úvěr splatil celkem částka, a proto k vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá od žalovaného žalobkyni právě částka částka, přičemž ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni tuto částku se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od datum (tj. ode dne následujícího po termínu, k němuž měl žalovaný uhradit dluh dle výzvy ze dne datum) do zaplacení. Úrok je přiznán v zákonné výši a náleží žalobkyni ve smyslu občanského zákona a

10. Vše zaplatí žalovaný ve lhůtě dle , tedy tří dnů od právní moci rozsudku.

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle , dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci převažující procesní úspěch, avšak žádné náklady mu v řízení nevznikly a soud proto rozhodl tak, že náhrada nákladů soudního řízení nebyla přiznána ani jedné z procesních stran.

12. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k , o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.