Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 52/2022-48

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 32 463,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se částečně, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5,31 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 29 972,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 972,88 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 2 491 Kč, úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 29 972,88 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 384,50 Kč, úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 29 972,88 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 972,88 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 384,65 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 972,88 Kč od datum do datum, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 956 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5,31 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 29 972,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 972,88 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 2 491 Kč, úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 29 972,88 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 384,50 Kč, úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 29 972,88 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 972,88 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 384,65 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 972,88 Kč od [datum] do [datum], zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 956 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 32 463,88 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaný obdržel částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 19,99 % p.a. a poplatky dle smlouvy, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 1 500 Kč splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný nedostál své smluvní povinnost, když půjčku řádně a včas nevrátil, žalobkyně proto prohlásila dne datum úvěr za zesplatněný. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na právnická osoba a.s. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši 29 972,88 Kč rovněž poplatky ve výši 2 491 Kč a v rámci příslušenství úrok a zákonný úrok z prodlení zčásti v běžící a zčásti v kapitalizované výši.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván.

3. Žalobkyně podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum vzala žalobu zpět v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 5,31 Kč a navrhla v této části zastavení řízení. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle ustanovení věty prvé , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (ustanovení a 4 ).

4. Soud v této věci postupoval podle ust. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně uvedla, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust.

5. Na základě provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet jej měsíčně částkami 1 500 Kč. Strany si ujednaly roční úrokovou sazbu 19,99 % a RPSN 23,45 %. Žalovaný se zavázal rovněž platit poplatky /viz smlouvu o úvěru na č.l. 17-20 spisu, sazebník založený v počítačové databázi příjmení, všeobecné obchodní podmínky založené v počítačové databázi CEPR/. Žalovaný ve své žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, žije sám, žije v nájemním bytě, kde hradí nájemné ve výši 8 000 Kč, jiné výdaje nemá, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je výuční a pracuje ve společnosti právnická osoba, kde pobírá příjem ve výši 24 442 Kč /viz žádost o poskytnutí úvěrového produktu na č. l. 16 spisu, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance na č. l. 14 spisu, posouzení úvěruschopnosti klienta na č.l. 41 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dne datum zesplatnila /viz rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu na č. l. 24 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na právnická osoba a.s. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz smlouvu o postoupení pohledávek založenou v počítačové databázi příjmení, smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 25-29, oznámení o postoupení pohledávek na č.l. 21, 30 spisu, poštovní podací archy na č.l. 23, 31 spisu/. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění /předžalobní výzva na č.l. 22 spisu/.

7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že úvěr byl zesplatněn. Předžalobní výzvou ze dne datum zaslanou žalovanému dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

10. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala žalovanému jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč a žalovanému měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě poplatků. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, úroku a zákonného úroku z těchto částek zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. Ohledně následku absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených po účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., tedy od datum soud uvádí, že pouhý jazykový výklad ust. § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (zejména vzhledem k druhé větě odst. 1 § 87) by mohl nasvědčovat, změnou textace oproti předchozímu znění zákona o spotřebitelském úvěru došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele, avšak dle názoru soudu se stále jedná o neplatnost absolutní. Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. (N 113/53 SbNU 409)). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. K výkladu právních norem Ústavní soud mj. též v usnesení svého pléna ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že„ obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. , Sb.n.u. sv. 7, str. 87, , Sb.n.u. sv. 13, str. 131, , , , vše dostupné na webová adresa). Jinými slovy řečeno, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového.“

18. Zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Pro naznačené nerovné postavení smluvních stran je tedy na místě tuto nerovnováhu účinně v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje, ba naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Bez toho aniž by soud sám ex offo mohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky jejího porušení v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je ochrana spotřebitele touto úpravou zamýšlená pouze iluzorní.

19. Tento náhled, odmítající relativní neplatnost jakožto nedostatečný nástroj ochrany spotřebitele, je dlouhodobě sdílen i judikaturou Ústavního soudu. Již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , bylo zdůrazněno, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv chápe Ústavní soud jako nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle (viz bod 41. citovaného rozhodnutí).

20. Soud má tedy za to, že v ust. zákona o spotřebitelském úvěru č. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek, a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. - 97).

21. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 30 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost úvěrové smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši 29 972,88 Kč odpovídající nesplacené jistině včetně zákonných úroků z prodlení z této částky, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

22. Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti dané smlouvy, je pak neplatné i ujednání o splatnosti dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dluhu až v předžalobní upomínce, která byla žalovanému odeslána dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy, posledním dnem lhůty bylo datum. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení ve spojení s  o. z. právo na úrok z prodlení ve výši, která je v souladu s ustanovením a ve zbytku uplatněného nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití ustanovení věta prvá a a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem 32 463,88 Kč s příslušenstvím. V konečném rozhodnutí jí byla přisouzena částka 29 972,88 Kč s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 85%. V případě 100% úspěchu žalobkyně náklady tvoří 3 477 Kč, z toho soudní poplatek ve výši 1 299 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 463,88 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 378 Kč. Přiznaná část náhrady nákladů řízení ve výši 85 % tak činí po zaokrouhlení na celé koruny 2 956 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě dle ustanovení a k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta podle ustanovení Ohledně aplikace a. t. soud odkazuje na větší množství tzv. formulářových žalob v databázi soudu ISAS.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na provedení exekuce podle , exekučního řádu.