Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 75/2020-116
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
2. celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované a žalovaného
o zaplacení částky 132.277 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 84.444 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 10. 2019 do zaplacení, dále částku 161,94 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V částce 25.561 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 110.005 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 10. 2019 do zaplacení, v pohledávce 22.272,22 Kč, v úroku 95,9 % z částky
101.000 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 9. 2019 dosáhne 476.812 Kč a v částce 48,98 Kč, se návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 84.444 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 10. 2019 do zaplacení, dále částku 161,94 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V částce 25.561 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 110.005 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 10. 2019 do zaplacení, v pohledávce 22.272,22 Kč, v úroku 95,9 % z částky 101.000 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 9. 2019 dosáhne 476.812 Kč a v částce 48,98 Kč, se návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 4. 2020 domáhá se žalobce po žalovaných zaplacení částky ve výši 132.277 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným 1) jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo dne datum. Na základě smlouvy byl žalovanému 1) poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši
101.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému 1) došlo dne 24. 6. 2019. Žalovaný 1) se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 8.278 Kč, splatných vždy k 19. dni kalendářního měsíce počínaje červencem 2019. Žalovaná 2) smlouvu uzavřela jako spoluúčastník a zavázala se veškeré dluhy žalovaného 1) ze smlouvy či s ní související plnit společně a nerozdílně se žalovaným 1), (žalovaný 1 a 2) dále společně též jako„ žalovaní“). Žalovaní neplnili řádně podmínky smlouvy a ocitli se v prodlení s úhradou splátek úvěru, do data zesplatnění uhradili pouze částku ve výši 11 Kč dne 29. 8. 2019. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle smlouvy v celkové výši 998 Kč, kdy žalobci vzniká dle bodu 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení o délce 30 dnů, takto právo na zaplacení této smluvní pokuty vzniklo žalobci u splátek č. 1, 2. V důsledku tohoto prodlení žalovaných vzniklo žalobci dle bodu 6.2 smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 400 Kč, tj. ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení o délce 15 dnů, kdy takto vzniklo žalobci právo na zaplacení této náhrady u splátek č. 1, 2. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru k 22. 9. 2019, kdy v souladu s bodem 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 125.152,18 Kč, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, a v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění vzniká povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den z prodlení, tj. od 24. 9. 2019. Po zesplatnění byla žalovanými uhrazena částka 16.545 Kč dne
30. 9. 2019. Žalobce tak požaduje po žalovaných zaplacení částky 108.607,18 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaných v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 125.152,18 Kč od 24. 9. 2019 do 30. 9. 2019 kapit. ve výši 876,05 Kč a smluvní pokutu ve výši
0,1 % z částky 108.607,18 Kč od 1. 10. 2019 do data vyhotovení žaloby, tj. 14. 4. 2020, kapit. ve výši 22.272,22 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky zbývající původní dlužné jistiny úvěru ve výši 101.000 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení ve výši 95,9 % ročně, a to maximálně do doby, než výše úroku dosáhne částky 476.812 Kč, což představuje 120 % částky, kterou mají žalovaní zaplatit dle smlouvy. Současně požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení do data podání žaloby.
2. Žalovaní se k návrhu nevyjádřili, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavili, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti a rozhodl o žalobě na základě výsledků provedeného dokazování.
3. Po provedeném řízení a na základě výsledků dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.
4. Soud při svém rozhodování vycházel z předložených listinných důkazů žalobce a zjistil následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a oznámení o schválení úvěru ze dne
25. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobce s žalovaným 1) coby klientem a žalovanou 2) coby spoluúčastníkem uzavřel smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 101.000 Kč, kdy celková částka, kterou mají žalovaní zaplatit činí 397.344 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, výše splátky 8.278 Kč, splátky budou hrazeny do 19. dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba činí 151,58 % ročně, při odstoupení činí částka úroku splatná za jeden kalendářní den 269,04 Kč, výše RPSN 154,22 %. V čl. 6 byly uvedeny důsledky vyplývající z prodlení klientů, a to, smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů, oprávnění k automatickému zesplatnění při prodlení s úhradou o délce 65 dnů, kdy k datu zesplatnění se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů, kdy před zesplatněním je poskytovatel povinen vyzvat k úhradě a poskytnout lhůtu alespoň 30 dnů. Pokud po zesplatnění nedojde k úhradě nové jistiny, vzniká povinnost zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení, až do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru.
6. Z dokladu o vyplacení úvěru právnická osoba bylo zjištěno, že částka ve výši 101.000 Kč byla vyplacena na účet žalovaného 1) dne 24. 6. 2019.
7. Z předloženého hodnocení žalovaných z 18. 6. 2019, kterým byla provedena analýza bonity žalobcem, bylo zjištěno, že dle tohoto hodnocení celkový pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného 1) činí 25.000 Kč, příjem partnerky 7.600 Kč, tj. rodičovský příspěvek, kdy celkové měsíční náklady činí dle formuláře 10.470 Kč, s tím, že výdaje nejsou žalovanými jakkoliv tvrzeny či doloženy, jsou stanoveny v částce životního minima 3.410 Kč pro žalovaného 1), spoluúčastníka ve výši 2.560 Kč, dvě nezaopatřené děti v domácnosti v částce 3.500 Kč, bydlení, zahrnující inkaso a nájemné pouze v částce 1.000 Kč, kdy ovšem současně uvádí, že bydlí v státní/obecní formě bydlení, a rezerva 1.000 Kč, příjem žalované 2) je pak opětovně hodnocen a započítán v příjmové i výdajové složce v rámci hodnocení spoluúčastníka a opětovně uvedeny náklady na ni a děti, kdy ovšem již nejsou vedeny částky na bydlení, žalovaní neuvedli žádné splátky či spoření, zjevně chybně zohledněné volné zdroje tak měly činit 20.820 Kč Náklady žalovaných včetně nákladů na bydlení nebyly žádným způsobem doloženy, nájemní smlouva či inkaso, částka 1.000 Kč se jeví výrazně podhodnocená.
8. Z předloženého hodnocení žalovaného v rámci registru NRKI/BRKI, s datem dotazu 10. 6. 2019, bylo zjištěno, že CBS skóre nebylo uvedeno, s kódem příznaku 25. Dle vysvětlivek příznak 25 značí, že klient je nový, není v databázi NRKI/BRKI. Z výpisu záznamu z registru SOLUS se podává, že žalovaný v registru není registrován.
9. Z oznámení Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v obec ze 7. 12. 2018, přehledu vyplacených dávek SSP a poštovních ústřižků se podává, že žalované 2) byl v dané době vyplácen rodičovský příspěvek na dítě jméno příjmení, datum narození ve výši 7.600 Kč a přídavky na dítě ve výši 800 Kč pro dítě jméno příjmení, datum narození a 910 Kč pro dítě jméno příjmení, datum narození, celkem Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu t 14. 6. 2019 se podává, že žalovaný 1) je zaměstnán u právnická osoba, anonymizováno, od datum na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem za poslední tři kalendářní měsíce činily 25.206 Kč, z pracovního příjmu nejsou prováděny srážky, dle doložené výplatnice za duben 2019 činila hrubá mzda 33.200 Kč, poukázaná čistá mzda 25.161 Kč.
10. Z karty klienta z 14. 4. 2020 bylo zjištěno, jak žalovaný 1) splácel poskytnutý úvěr, bylo zjištěno, že do data zesplatnění byla učiněna pouze jedna úhrada dne 29. 8. 2019 ve výši 11 Kč, po datu zesplatnění dvě úhrady dne 30. 9. 2019 ve výši 8.267 Kč a 8.267 Kč.
11. Z oznámení žalobce z 22. 9. 2019 se podává, že došlo k zesplatnění celého úvěru k tomuto dnu, ke dni zesplatnění činí dlužná částka celkem 126.550 Kč, zbývající původní jistina 101.000 Kč.
12. Z výzev k zaplacení ze dne 19. 8. 2019, 19. 9. 2019 a z předžalobní výzvy ze dne 20. 2. 2020 má soud za prokázáno, že byli žalovaní řádně vyzváni k úhradě dlužné částky.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Při rozhodování soud bylo nezbytné zkoumat, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. V návaznosti na toto rozhodnutí je tedy soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo ze strany žalobce k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele.
15. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
16. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, pro účely zákona se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
18. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Daná smlouva byla uzavřena dne datum, tedy v době účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobce dostatečně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaných splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy doložený postup ověřování úvěruschopnosti nemůže hodnotit tak, že by skutečně vyloučil důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Povinnost ověřování úvěruschopnosti je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Dle doložených výpisů z registrů byl uživatel nový, na žalobci tak bylo, aby coby první věřitel řádně prověřil schopnost žalovaných splácet, i vzhledem k výši celkového úvěru a měsíční splátky, kdy výše poskytnuté jistiny čtyřnásobně převyšovala měsíční čistý příjem žalovaného 1), částka ke splacení pak 12násobně, výše měsíční částky pak činila třetinu jeho příjmu. Pro poskytovatele je samozřejmě rozhodující především bonita klienta, ani v tomto případě nelze mít za dostatečně doložené ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaných, kdy sice bylo doloženo potvrzení o výši příjmů a trvání pracovního poměru a jedna výplatní páska žalovaného 1), nebylo však prokázáno žádné další podstatné zkoumání výdajů žalovaných, kdy současně bylo zřejmé, že rodinná domácnost sestává z žalovaného 1), spoluúčastníka žalované 2), kdy tato čerpá rodičovský příspěvek vzhledem k péči o dítě mladší 3 let, její příjmy jsou tak sice po určité období stálé, ale nízké, dále žalovaná 2) dokládala čerpání přídavků na dítě, což je dávka státní sociální podpory navázaná na rozhodný čistý příjem rodiny, kdy tento je poskytován pouze, pokud je příjem hodnocené domácnosti nižší než 3,4 násobek částky životního minima rodiny. Při příjmu na hranici životního minima je třeba podrobně zkoumat příjmovou i výdajovou složku. Výdaje rodinné domácnosti žalovaných se pak jeví jako naprosto nedoložené, náklady na bydlení podhodnocené, částka ve výši 1.000 Kč na bydlení, kdy uvádí, že bydlí v obecném bydlení, je extrémně nízká, pokud má zahrnout kromě nájemného vodné, stočné, elektrickou energii a další náklady související s užíváním bytu. V rámci hodnocení pak inkaso nebylo doloženo, ani nebyly výdaje jakkoliv podrobněji specifikovány, soud tedy nemá žádné podklady, ze kterých by mohl vycházet a které by mohl objektivně zhodnotit. Ve formuláři jsou pak zjevné chyby, kdy příjmy a výdaje jsou zdvojovány s různými částkami, což znemožňuje relevantní posouzení. Postup ověřování úvěruschopnosti, který by mohl být hodnocen tak, že by skutečně vyloučil důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, tak nebyl žalobcem řádně tvrzen ani hodnověrně doložen, soud má tak za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného 1) a 2), uzavřená smlouva je tak neplatná pro rozpor se zákonem.
22. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný 1) skutečně obdržel finanční částku ve výši 101.000 Kč. Na straně žalovaných tak nastalo bezdůvodné obohacení z neplatně uzavřené smlouvy, kdy dle
§ 2993 o. z. má strana, jež plnila, aniž tu byl platný závazek, právo na vrácení toho, co plnila. Žalovanými bylo na tuto částku částečně plněno, kdy dne 29. 8. 2019, tj. do zesplatnění uhradili částku 11 Kč, po zesplatnění dne 30. 9. 2019 dvakrát částku po 8.267 Kč. Jako oprávněný nárok žalobce se proto soudu jeví jistina ve výši 84.444 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaných. Vzhledem ke shora konstatované neplatnosti smlouvy od počátku se soudu jeví jako oprávněné, vzhledem k tomu, že nesplacením dluhu se žalovaní dostali do prodlení, pouze příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost se pak řídí sjednanou splatností z jinak neplatné smlouvy. Předžalobní výzva ze dne 20. 2. 2020 obsahuje požadavek na úrok z prodlení od data splatnosti, kapit. úrok ve výši 10% ročně z částky 84.444 Kč od 24. 9. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 161,94 Kč a dále od tj. od 1. 10. 2019 do zaplacení. Jistina ke dni podání žaloby činila 84.444 Kč. Soud proto žalobci vyhověl v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky spolu s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
23. Ve zbylém nároku byl návrh zamítnut, neboť další nároky soud nepovažuje za důvodné.
24. Soud dále rozhodoval o náhradě nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Úspěch žalobce, kapit. k datu vyhlášení rozsudku, činil 106.677,05 Kč, neúspěch 331.651,77 Kč. S ohledem na výsledek sporu pak soud rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, kdy ve větší míře byli úspěšní žalovaní, těmto však prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto jim nebyly přiznány.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.