Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 109/2022-17

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 182,11 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 182,11 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3 817,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 142,11 Kč, úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí od 2. 7. 2015 do

19. 2. 2022 a úroku z prodlení z částky 3 817,89 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí od 20. 2. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 182,11 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 182,11 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 3 817,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 142,11 Kč, úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí od 2. 7. 2015 do 19. 2. 2022 a úroku z prodlení z částky 3 817,89 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí od 20. 2. 2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku 16 960 Kč odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku ve výši 3 817,89 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na právnická osoba anonymizováno a poté na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, žalovaný proti skutkovým tvrzením v žalobě nevznesl žádné námitky. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.

Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce, varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“), číslo Smlouvy se shoduje s číslem Smlouvy uvedeným v žalobě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 10 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku ve výši 16 960 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 206,8% dle Smluvních podmínek.

Soudu byly předloženy i dalšíy, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně Přílohy ke Smlouvě o postoupení pohledávek - seznam postupovaných pohledávek a včetně Oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (společnosti právnická osoba) ze dne 25.6.2015 s dokladem o odeslání oznámení postoupení pohledávky žalovanému ze dne 23.7.2015 a s potvrzením o úhradě ceny za postoupené pohledávky. Soudu byla dále předložena Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příslušné části Přílohy č. 1 obsahující seznam postupovaných pohledávek a včetně Oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (právnická osoba anonymizováno) ze dne 12.9.2018 s dokladem o odeslání oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne 14.9.2018. Z těchto listin soud dovodil, že žalobkyni svědčí aktivní věcná legitimace ke sporu, když žalobkyně doložila, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele - společnosti právnická osoba na právnická osoba anonymizováno a z této společnosti dále na žalobkyni.

Z předžalobní upomínky datované dnem 15.2.2022 a z příslušného podacího lístku ze dne 17.2.2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.

4. Při právním posouzení případu se soud nejprve zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum, je třeba s ohledem na ustanovení č. , účinného od 1. 1. 2014, dále jen„ n.o.z.“, aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení a násl. , účinného do 31.12.2013, dále jen„ o.z.“, dle citovaného ustanovení o.z. tedy:„ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle o.z.:„ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“, a to pro její rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění v podobě souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky.

Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky (tedy úrok), je svou výší zcela nepřiměřené. Souhrnný poplatek činí cca 69,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 53 týdnů (cca 12 měsíců a 1 týden), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského činí dle Smlouvy 206,8%. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce června 2007 pohybovala na úrovni 12,86 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatný právní úkon dle § 39 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.

5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 451 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ Podle § 451 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy v hotovosti částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí (či její předchůdkyni) žalovaný vrátil před podáním žaloby částku 3 817,89 Kč, částku 6 182,11 Kč tedy posoudil soud jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 563 o. z., podle něhož:„ Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl s plnění věřitelem požádán.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému zaslána 17.2.2022, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 19.2.2022 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 20.2.2022 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 o. z., dle něhož:„ Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení, výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.“ Ve zbytku soud žalobu ve výroku II zamítl jakožto nedůvodnou, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec jistiny úvěru a úrok z prodlení z těchto částek, totiž vycházejí ze Smlouvy, kterou soud posoudil jakožto absolutně neplatný právní úkon. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši dle k datu 20.2.2022.

Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněné Smlouvy o postoupení pohledávek jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byl po celou dobu naprosto pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).