Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 120/2022-63
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 6 723 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 373 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 223 Kč), zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 642,33 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 473 Kč, zamítá
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 208,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 373 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 223 Kč), zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 642,33 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 473 Kč, zamítá IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 208,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 723 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO) uzavřela prostřednictvím zprostředkovatele dne datum smlouvu o úvěru číslo (ve znění jejího dodatku ze dne datum, uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek webová adresa), na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 4 500 Kč, a žalovaná se zavázala splatit nejpozději do datum. Totožnost žalované byla ověřena ověřovacím poplatkem ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu žalované. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 4 500 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 6 723 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 4 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 2 223 Kč, příslušenství se skládá z náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 150 Kč (3× 50 Kč), dále z další náhrady účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč (za obyčejný dopis a osobní návštěvy), zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši 642,33 Kč, a následně z běžícího zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení.
2. Následně žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu v rozsahu zaplacení částky 2 373 Kč, představující náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 223 Kč zpět bez uvedení důvodů. Soud proto řízení v této části postupem dle ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil.
3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
6. Žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO) prostřednictvím zprostředkovatele úvěrovou smlouvu číslo (ve znění jejího dodatku ze dne datum, uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 4 500 Kč a žalovaná se zavázala splatit dle obchodních podmínek a sazebníku nejpozději do datum RPSN činila 0 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 50 Kč za každou jednotlivou upomínku. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované při uzavírání dodatku prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalované ve výši 0,01 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 4 500 Kč (2 800 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a 1 700 Kč převodem na účet dne datum), avšak svůj dluh neuhradila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další pro spor významné skutečnosti.
7. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti nijak netvrdila ani neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
9. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
13. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
17. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
19. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu zbývajících požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky zamítl.
20. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 4 500 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 4 500 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny včetně zákonných úroků z prodlení z této částky
21. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci oznámení o postoupení pohledávky) byla žalobkyní odeslána dne datum, přičemž lze předpokládat, že dne datum byla výzva žalované doručena. S ohledem ve výzvě uvedenou 10denní lhůtu k plnění se tak žalovaná dostala do prodlení nejpozději dnem datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období předchozí (a ve výši převyšující uvedenou sazbu) požadovaný úrok z prodlení zamítl.
22. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 208,46 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 723 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku ve výroku II., III. a IV. není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku ve výroku I. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.