Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 21/2022-30
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 14.598,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.500 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 7.098,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.098,75 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.500 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 7.098,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.098,75 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 14.598,75 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi společností právnická osoba jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne datum úvěr ve výši 7.500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 26. 8. 2019. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 7.500 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaným nebyl úvěr uhrazen. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 14.598,75 Kč nejpozději splatných dne 26. 8. 2019. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, taktéž se neúčastnil jednání u soudu a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. anonymizováno s výší spotřebitelského úvěru 7.500 Kč, přičemž doba splatnosti dle podmínek úvěru byla dohodnuta na den 26. 8. 2019. V podmínkách úvěru byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.711,25 Kč (po slevě) / 7.098,75 Kč (před slevou), RPSN 10. 078,40 % právnická osoba zaslala žalovanému dne datum částku 7.500 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum oznámil věřitel právnická osoba žalovanému postoupení pohledávky v celkové výši 24.564,79 Kč na žalobce. Žalobce vyzýval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 3. 4. 2021 k úhradě dlužné částky ve výši 33.276,79 Kč.
4. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:
5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Předchozí věřitel právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru s výší spotřebitelského úvěru 7.500 Kč, která je dle obsahu uzavřeného závazku smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 o.z. a zákona č. 257/2016 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 7.500 Kč a žalovaný se zavázal předchozímu věřiteli vrátit úvěr ve výši 7.500 Kč za poplatek ve výši 7.098,75 Kč (před slevou) s tím, že celková částka 14.812,45 Kč byla splatná dne 26. 8. 2019. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne 7. 2. 2022 k doplnění tvrzení ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10% rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3.410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90% rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Soud má za to, že z úvěrové smlouvy č. anonymizováno neplynou žádné informace o prověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele (např. příjmy a výdaje žalovaného). Původní věřitel pouze deklaroval, že svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného splnil, avšak fakticky tak neučinil. Obchodní společnosti podnikající v poskytování spotřebitelských úvěrů dokládají na výzvu soudu např. zákaznické karty, ze kterých jsou zjištěny příjmy a výdaje spotřebitele, a dále dokládají listiny prokazující jednak příjmy spotřebitele (např. mzdový lístek) a jednak výdaje spotřebitele (např. smlouva o nájmu bytu). Žalobce v této věci ničeho na prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedoložil. Předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o úvěru č. anonymizováno ze dne datum je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Jelikož právní předchůdce žalobce plnil z uzavřené neplatné smlouvy o úvěru a poskytl žalovanému dne datum finanční prostředky ve výši 7.500 Kč, má právo na vrácení toho co plnil, tj. poskytnuté jistiny ve výši 7.500 Kč dle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Žalobce má také nárok úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 7.500 Kč do zaplacení dlužné jistiny v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.).
10. S ohledem na výše uvedené soud žalobu částečně zamítl co do zbylé požadované částky ve výši 7.098,75 Kč s příslušenstvím (výrok II.).
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Žalobce i žalovaný měli téměř totožný úspěch ve věci, a to žalobce 51% a žalovaný 49%. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku, a to ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.