Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 92/2022-37

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

sp. zn. spisová značka číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 996,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 996,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 348,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 536,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 895,62 Kč od datum do datum ve výši 10 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 11 895,62 Kč od datum do zaplacení ve výši 1,75 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 1 895,62 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 895,62 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 996,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 348,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 536,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 895,62 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 11 895,62 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 1,75 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 1 895,62 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 895,62 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 20 996,10 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení a úroků, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 895,62 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 11 895,62 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně. V žalobě uvedla, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku ve výši 12 283 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky 5 652 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek 4 127 Kč (dále jen poplatek). Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel půjčku podle dohodnutých podmínek, uhradila 4 000 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 20 996,10 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 11 895,62 Kč a poplatku ve výši 9 100,48 Kč, kapitalizovaných úroků ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni datum ve výši 536,62Kč a zákonných úroků z prodlení ke dni datum ve výši 1 348,17 Kč a nadále běžících úroků. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno.

2. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti ( , , dále jen „“).

3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy se seznamem pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, že žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávku za žalovaným podle a , .

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum soud zjistil, že žalovaný jako zákazník uzavřel se společností právnická osoba, smlouvu, na jejímž základě mu věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč, kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 439 Kč, poslední splátka 382 Kč, počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši 12 283 Kč sestávající se z úroku ve výši 2 504 Kč, odměny za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč, poplatku za vedení účtu a komfortní splácení 4 127 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 29 %, RPSN ve výši 236,25 %. Podle tvrzení žalobkyně a přehledu plateb k této smlouvě žalovaný uhradil k rukám věřitele částku 4 000 Kč a žalovaný k dalším úhradám na svou obranu nic neuvedl. Rovněž žalovaný ve smlouvě svým podpisem stvrdil, jak vyplývá z textu smlouvy, že„ Potvrzuje, že poskytl věřiteli před uzavřením smlouvy úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil, je schopen splatit celkovou dlužnou částku, potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském úvěru a byl seznámen s výší RPSN, s návrhem smlouvy, bylo mu dáno náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“

5. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, nemá vyživovací povinnosti, je svobodný, pracuje na plný úvazek jako dělník u název zaměstnavatele název název, obec, jeho mzda byla uvedena 20 346 Kč, další příjmy neuvedeny. Jako druh bydlení uvedeno nájemník, nájemní smlouva ani výdaje na bydlení nebyly ověřeny. Mezi měsíčními výdaji jsou uvedeny externí splátky zápůjček dle žadatele 5 500 Kč, interní splátky neuvedeny, odhadované výdaje 3 000 Kč. dávky na bydlení (nájem/inkaso, energie) nejsou vůbec uvedeny ani zohledněny. Jediné dokumenty, které byly údajně ověřeny jsou dvě výplatní pásky a pracovní smlouva, které však k důkazu nebyly předloženy.

6. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Žádnéy k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než smlouvu o zápůjčce a zákaznickou kartu žalobkyně k důkazu neoznačila.

7. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalovanému byla poskytnuta peněžní částka ve výši 14 000 Kč v hotovosti, žalovaný uhradil původnímu věřiteli celkem 4 000 Kč. Žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěry splácet.

8. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli ( , , dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

9. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle , (dále jen „“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § číslo odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

18. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán, měl však další zápůjčky ve výši 5 500 Kč měsíčně, přitom výše splátky hodnoceného úvěru činila 1 756 Kč. Spolu s odhadovanými výdaji žalovaného činily celkové výdaje 10 256 Kč, přičemž odhadované měsíční výdaje žadatele 3 000 Kč měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, náklady na nájemní bydlení nejsou nijak zohledněny, stejně jako náklady na dopravu do zaměstnání. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru příjmení ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků. Uvedená tvrzení o poměrech žalovaného nebyla nijak doložena a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na nízký příjem žalovaného ze zaměstnání a naprostou absenci zkoumání jeho pravidelné výdajové stránky.

19. Soud proto uzavřel, že předchůdce žalobkyně nesplnil ani svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedl. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna zápůjčky splácet. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatel s uvedeným příjmem v nájemním bydlení mu nebude schopen splácet poskytnutou zápůjčku spolu s dalšímu splátkami 5 500 Kč měsíčně. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek, když žalovaný splátky nehradil.

20. Smlouva o zápůjčce je proto absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), k čemuž soud přihlédl z úřední povinnosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. značka). Nároky z neplatné smlouvy je nutno vypořádat podle ust. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku 14 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil na poskytnuté plnění částku 4 000 Kč, tedy dosud nevrátil částku 10 000 Kč. Pouze o tuto částku, která představuje kvantifikaci bezdůvodného obohacení se žalovaný obohatil a žalobkyně byla ochuzena a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni podle vydat. U stálená judikatura dovozuje, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele ( ). Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána datum a doručena žalovanému dne datum třetí pracovní den po odeslání ( ) Lhůta k plnění uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala, že k prodlení žalovaného došlo před tímto datem, neboť netvrdila, že by žalovaného vyzvala k úhradě dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Ve zbytku příslušenství byla žaloba zamítnuta.

21. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování půjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle , když žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.