Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 32/2022-20
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 235,62 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se ohledně částky ve výši 1 500 Kč zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 235,62 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se ohledně částky ve výši 1 500 Kč zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem sporu byla pohledávka ze smlouvy o úvěru, který uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba pod číslo dne 25. 2. 2020 Touto byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 2 000 Kč, když tuto částku navýšenou o 490 Kč, tj. celkem 2 490 Kč se žalovaný zavázal vrátit do 27. 3. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021, byla úvěrová pohledávka s veškerým příslušenstvím postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021. Žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky.
2. Usnesením ze dne 2. 3. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho doručení vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a byl poučen, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude se jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení spolu s žalobou bylo doručeno žalovanému dne 17. 3. 2022. V určené lhůtě se nevyjádřil. Právní zástupce žalobkyně dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již přímo v žalobě. Soud proto s oporou v ustanovení v § 115a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Navíc se má za to, že tím, že se ve věci nijak nevyjádřil, je anonymizováno žalobkyně po právu.
3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Podáním ze dne 9. 3. 2022 pak vzala žalobkyně svou žalobu zpět ohledně částky ve výši 1 500 Kč s odkazem na důkazní nouzi stran zkoumání úvěryschopnosti žalovaného. V souladu s tímto dispozitivním úkonem soud pak řízení ohledně této částky dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. částečně výrokem II. zastavil.
4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi společností právnická osoba a žalovaným, úvěr byl vyplacen převodem na účet ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal zaplatit do 27. 3. 2020, a to s poplatkem ve výši 490 Kč, celkem tedy 2 490 Kč, převodem na bankovní účet věřitele. Jednalo se o neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr na dobu určitou. Pro případ prodlení se zavázal žalovaný hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, a rovněž se zavázal uhradit vynaložené náklady, spojené s vymáháním dluhu. Pohledávka z této úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni a to ke dni 14. 6. 2021, kdy byla zaplacena cena za postupované pohledávky. O postoupení byl žalovaný uvědomen přípisem postupitele ze dne 25. 6. 2021, který mu byl zaslán doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru. Na tuto adresu byla žalovanému zaslána rovněž předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 11. 2021.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
6. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
7. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Skutková žalobní tvrzení neobsahují ničeho k tomu, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, a tím žalobkyně ani nenavrhovala provedení důkazu k tomu, že úvěruschopnost její právní předchůdce posoudil s odbornou péči. Ani z předložených listinných důkazů neplyne ničeho o tom, zda vůbec a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovanému zjišťoval. Uzavřenou smlouvu o úvěru proto nutno hodnotit jako neplatnou, když nebyla posouzena úvěruschopnost žalovanému s odbornou péčí.
8. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru došlo proplacením částky 2 000 Kč na účet žalovanému ke vzniku bezdůvodného obohacení, a proto si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Jelikož žalovaný zůstal v celém řízení nečinný, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, že na poskytnutý úvěr žalovaný nezaplatil ničeho. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacené částky 2 000 Kč s úrokem v žalované výši 10 % p.a., který byl přiznán v návaznosti na předžalobní výzvu právního zástupce, spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
10. Přisouzenou částku spolu s náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit podle § 160 odst. 1 o.s.ř., věta před středníkem ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku, když pro stanovení jiné lhůty neshledal soud žádných důvodů, přitom náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 o.s.ř., splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu