Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 150/2022-22

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci:

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení,

sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 23 160 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 4 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 160 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 714,25 Kč a úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, a účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 217 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 156,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 4 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 160 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se zamítá v rozsahu kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 714,25 Kč a úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], a účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 217 Kč. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 156,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně

1. Žalobkyně se podanou žalobou (elektronickým platebním rozkazem) domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jakož i smluvní pokuty ve výši 3 160 Kč. Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) prostřednictvím internetových stránek webová adresa smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč na sdělené číslo účtu. Žalovaný se zavázal předmětnou částku navýšenou o 4 600 Kč vrátit do dne datum, což neučinil, když neuhradil ničeho. Od datum je proto v prodlení, od něhož žádá žalobkyně také úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala lustrací dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne datum.

2. Žalobkyně v návaznosti na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů k posouzení úvěrovatelnosti žalovaného vzala žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 160 Kč s ohledem na skutečnosti, že žádnými důkazy k posouzení úvěrovatelnosti žalovaného nedisponuje.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

5. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně (původní poskytovatelka spotřebitelského úvěru právnická osoba, IČO uzavřely smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, jejímž obsahem je závazek předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit dlužnou částku ve lhůtě do datum, a to s poplatkem ve výši 4 600 Kč (smlouva o úvěru). Žalobkyně vyplatila částku 20 000 Kč žalovanému dne datum (výpis z účtu). Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z poskytovatele úvěru na žalobkyni, a tato skutečnost oznámena žalovanému, který byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně vyzvala dne datum žalovaného k úhradě (výzva před podáním žaloby). Co se týče úvěrovatelnosti, tuto právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala.

6. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne datum za prokázané, že společnost právnická osoba a žalobkyně projevily vůli k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

7. Dle ust. ., (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Dle ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“

16. Dále uvedl, že„ je třeba si uvědomit, že klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.“

17. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

18. V nálezu sp. zn. ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že„ nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila.

19. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. právnická osoba v souladu s  a násl. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 23 160 Kč s příslušenstvím proti žalované.

20. Soud předně rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 4 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 160 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní v souladu s 

21. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a , , ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr ( ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ), když nebylo prokázáno, že by si jakékoliv informace vyžádala či ověřila ( ZSÚ, resp. jejich ověření nedoložila soudu – srov. shora). Ostatně, žalobkyně sama toto připustila. Soud tedy nemá za prokázané, že byla řádně posouzena schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, který ostatně nesplácel. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu ZSÚ a o. z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Vyplacená částka žalovanému tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu o.z. Žalovaný je proto povinen vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce, kterou dosud žalovaný nezaplatil ( o.z.). Za období prodlení (po výzvě k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky – srov. shora – splatnost nastala dne datum) pak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ( o.z., ve výši stanovené v  , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud ovšem žalobkyni mohl přiznat zákonný úrok z prodlení ve výši, kterou požadovala, tedy o 0,25 % nižší, než kolik v daném období skutečně činil. Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl. Soud zejména nevyhověl žalobě v rozsahu účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč, jelikož se v daném případě nejedná o zákonem předvídané příslušenství pohledávky, ale fakticky o paušalizovanou náhradu škody dle ceníku, který byl žalovanému jednostranně zaslán, a tedy se jedná o poplatek spíše sankčního charakteru, který s žalovaným nebyl sjednán, tím spíše v rámci pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení Soud proto žalobě v tomto rozsahu nemohl vyhovět, kdy je třeba uvést, že za předžalobní upomínku žalobkyně i tak dostává náhradu v podobě náhrady odměny a hotových výdajů jejího zástupce.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 95,32 %, žalovaný pak z 4,68 %. Žalobkyně tak byla úspěšnější o 90,64 % než žalovaný, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v této poměrné části. Soud primárně vycházel z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ AT“), neboť v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Pro účely úspěchu ve věci soud vycházel i z příslušenství, kdy tuto možnost potvrdil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. . Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 156,33 Kč, což představuje 90,64 % z celkových 2 379 Kč, na které by v případě plného úspěchu měla nárok. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 927 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle , d), odst. 2 písm. h) a.t.) ve výši 3 x 300 Kč ( a . a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč ( a.t.), navýšené o částku 252 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (, 3 ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce ( ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.