Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 252/2021-47
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 1 032 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 032 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 1 032 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul jméno příjmení příjmení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 032 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 032 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacené jízdné za přepravu veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně a přirážky k jízdnému účtované v důsledku porušení smluvních přepravních podmínek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.
3. Jelikož účastnící konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří oznámení o závadách Českých drah, z něhož vyplývá, že žalovaný cestoval dne datum bez platného jízdního dokladu, čímž mu vznikla povinnost uhradit jízdné za přepravu vlakem mezi stanicemi obec a obec ve výši 32 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, jak je zřejmé z potvrzení o nedodržení SPPO. K tomu byl předložen tarif Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Dle knihy odeslané pošty byl žalovaný dne datum vyzván k plnění. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla
do dnešního dne žalobkyni uhrazena.
4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek číslo ze dne datum a na ni navazující smlouvou o postoupení pohledávek číslo ze dne datum, obě uzavřené mezi právnická osoba dráhy, a.s., IČO, se sídlem adresa jako postupitelem a zahraniční právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. č. PSČ anonymizováno, se sídlem adresa, právnická osoba anonymizováno, země příjmení jméno anonymizována dvě slova země jako postupníkem. Dále byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi uvedenou zahraniční právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. č. číslo anonymizováno jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Smlouvy byly uzavřeny ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a je zřejmé, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze každé smlouvy obsahující seznamu postoupených pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v rámci předžalobní výzvy k zaplacení ze dne datum. Vzhledem
ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.
5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 občanského zákoníku. Zákon nevyžaduje
k platnosti smlouvy o přepravě písemnou formu. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými
v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) podle tarifu. Podle odst. 2 téhož ustanovení je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Žalovaný však svoji povinnost zaplatit stanovené jízdné za přepravní služby ve shora specifikovaném případě porušil,
čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu přirážky uložené v souladu s ustanovením § 37
odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podle něhož je cestující kromě jiného povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku
k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného
a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu
a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svoji povinnost, neboť se neprokázal platným cestovním jízdním dokladem, respektive cestoval bez jízdního dokladu, čímž mu vznikla povinnost k úhradě jednak jízdného a k tomu náležející sankce za porušení přepravních podmínek. Žalobkyně požaduje jízdné ve výši 32 Kč odpovídající platnému ceníku, a úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně, která doložila svou aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil a žalobkyně se tedy důvodně domáhá zaplacení této částky. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 032 Kč s příslušenstvím.
7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost jízdného spolu s přirážkou,
k níž došlo v den uskutečnění přepravy. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle
§ 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým
je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku anonymizováno částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1
a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty
ve výši 1 032 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b a.t., neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (u zdejšího soudu př. spisová značka, spisová značka, spisová značka). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.
9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.