Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 204/2022-57

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 100 256 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 004 Kč se zákonným úrokem z prodlení

ve výši 8,25 % ročně z částky 44 004 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu tj. co do částky 56 252 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 427,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 298,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 150 Kč od 9. 9. 2021 do 30. 5. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 146 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,06 % ročně z částky 57 150 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení.

III. Žalobkyni se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 50% zaplaceného soudního poplatku, tj. částky 2 005,50 Kč. Tuto náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Co do zbývající části nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 004 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 004 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu tj. co do částky 56 252 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 427,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 298,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 150 Kč od 9. 9. 2021 do 30. 5. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 146 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,06 % ročně z částky 57 150 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení. III. Žalobkyni se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 50% zaplaceného soudního poplatku, tj. částky 2 005,50 Kč. Tuto náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Co do zbývající části nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 2. 2022 domáhá zaplacení částky 100 256 Kč s příslušenstvím, specifikovaným výše ve výroku I. a II. rozsudku. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřeli dne 20. 9. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty převodem na účet peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 143 964 Kč (60 000 Kč a 83 964 Kč) v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 3 999 Kč, počínaje dnem 20. 10. 2019. příjmení 83 964 Kč představuje odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč a úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 65 964 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, za celou dobu smluvního vztahu uhradil pouze částku 15 996 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 22. 4. 2021 dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl informován dopisem z téhož dne. Žalovanou částku 100 256 Kč tvoří jistina zápůjčky 57 150 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 43 106 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalovaném zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl vyzván upomínkou ze dne 13. 1. 2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - , , dále jen „“, na adresu pro doručování).

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto podle jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova max číslo soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 20. 9. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 60 000 Kč (čl. 1) a dále poplatek 83 964 Kč, který se skládá z úroku 65 964 Kč a administrativního poplatku 18 000 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 143 964 Kč (čl. 1). Ve smlouvě o úvěru je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky. Žalovaný se v čl. 1 a číslo zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 36 měsíčních splátkách po 3 999 Kč počínaje dnem 20. 10. 2019 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova max ze dne 20. 9. 2019).

6. V čl. 5 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). V čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 56,70 % ročně.

7. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 20. 9. 2019 právní předchůdkyní žalobkyně na účet č. bankovní účet převedena částka 60 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019).

8. Žalovaný uhradil celkem částku 15 996 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 10. 3. 2021, žalovaný dlužnou částku neuhradil (prokázáno výzvou k úhradě spotřebitelského úvěru před jeho zesplatněním ze dne 10. 3. 2021). V důsledku porušení smluvních povinností, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 22. 4. 2021 k zesplatnění zbývající dlužné částky a o této skutečnosti informovala žalovaného dopisem z téhož dne (prokázáno oznámením o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzvou k úhradě dluhu ze dne 22. 4. 2021). Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 103 838,33 Kč.

9. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který uvedl, že je od 1. 3. 2019 zaměstnán u právnická osoba, s.r.o. a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 24 000 Kč (prokázáno kartou zákazníka a výplatní páskou za měsíc číslo). Další příjmy žalovaný neuvedl. Dále uvedl, že jeho osobní výdaje činí 3 410 Kč měsíčně, spoření/pojištění 950 Kč měsíčně, splátky zápůjček/úvěrů 4 098 Kč, výdaje na bydlení 8 700 Kč měsíčně, ostatní výdaje (doprava, telefon, apod.) 1 000 Kč. Použitelný příjem žalovaného byl ve výši 5 842 Kč (prokázáno kartou zákazníka).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným dne 8. 9. 2021 na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby aktivně legitimována (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021). Dopisem ze dne 5. 10. 2021 byl žalovaný informován o tom, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 10. 2021 a podacím lístkem z téhož dne). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne 13. 1. 2022 a podacím lístkem ze dne 14. 1. 2022).

11. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

16. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru

nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel

je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

22. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouvu o úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením této smlouvy o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva jsou smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

24. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

25. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

26. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována podle dokladů o jeho příjmech, kdy příjmy žalovaného ze zaměstnání v rozhodném období činily průměrně 24 000 Kč čistého měsíčně. Výše shrnutý způsob, jakým žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, soud nepovažuje za dostatečný. S žalobkyní lze souhlasit pouze v tom, že posoudila příjmové poměry žalovaného. Pokud jde o výdajové poměry žalovaného, pak tyto výdaje již žalobkyně řádně nezkoumala. Žalobkyně se spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalovaného, že jeho měsíční výdaje činí toliko 18 158 Kč.

27. Žalobkyně za této situace měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalovaného příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalovaného verifikovala. Toto zjevně žalobkyně neučinila a při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyšla ze závěru, že volné zdroje žalovaného jsou dostatečné a činí ničím nepodloženou částku 5 842 Kč. K tomu je nutné dodat, že již v poměrech zákona o spotřebitelském úvěru č. platilo, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

28. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zcela nedostatečně. Zároveň má soud za to, že i daná zkoumání nebyla řádným způsobem posouzena, částku 5 842 Kč dle názoru soudu nelze považovat za částku dostatečnou k řádnému hrazení splátek. Soud proto smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo posoudil jako neplatnou podle ZoSÚ. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy ( ), a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla takto poskytnuta částka ve výši 60 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil částku 15 996 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění, které dosud neuhradil, žalobkyni také vrátit. Výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného činí 44 004 Kč.

29. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl toliko do částky 44 004 Kč představující jistinu úvěru, kdy rovněž uložil žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 31. 5. 2022 do zaplacení, počátkem prodlení je den následující po doručení žaloby do dispozice žalovaného. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud částečně podle Náhrada nákladů řízení by příslušela procesně úspěšnějšímu žalovanému, který byl ovšem ve věci nečinný a žádné náklady mu nevznikly. Svým postojem tedy úplnou nečinností před zahájením řízení, žalovaný zavinil podání žalobního návrhu. Proto soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl, že žalobkyni přiznal právo na zaplacení 50% soudního poplatku, co do další náhrady nákladů řízení nepřiznal na tuto náhradu právo žádnému z účastníků.

31. Lhůtu k plnění soud určil s přihlédnutím k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a Soud stanovil lhůtu k plnění delší než zákonnou a co do úhrady částky 44 004 Kč a zákonného úroku z prodlení 2 měsíce od právní moci rozsudku a ohledně náhrady nákladů řízení 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.