Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 38/2022-67

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

právně zastoupena anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

se sídlem adresa,

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozen dne datum,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení částky 82 664 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 051 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 42 051 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 24 002 Kč a úrok ve výši 10,20 % ročně z částky 40 653 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částku 174 470 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení dalších 16 611 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 748,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 051 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 42 051 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 24 002 Kč a úrok ve výši 10,20 % ročně z částky 40 653 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částku 174 470 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení dalších 16 611 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 748,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Źalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 82 664 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a dále zaplatit úrok za poskytnutí prostředků sjednaný ve výši 92,7 % ročně, to vše v 48 měsíčních splátkách po 3 029 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2018. Protože žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Požadována je neuhrazená část jistiny a nezaplacená část úroku přirostlá ke dni zesplatnění (tzv. nová jistina) ve výši 57 264 Kč, smluvních pokuty v celkové výši 998 Kč dle bodu 6.1. smluvních ujednání za prodlení žalovaného se splátkou číslo o délce 30 dnů (2x 499 Kč) a 24 002 Kč dle bodu 6.5. smluvních ujednání za prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny po zesplatnění ve výši 0,1 % denně z nové jistiny od datum do datum, kdy byla vyhotovena žaloba), náklady v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč dle bodu 6.2. smlouvy za splátky 6 a 7, u kterých se žalovaný dostal do prodlení v délce 15 dnů (2x 200 Kč) a úrok v nominální sazbě 67,42 % ročně z původní neuhrazené jistiny od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 174 470 Kč. Rovněž je požadován zákonný úrok z prodlení z částky 58 662 Kč (57 264,55 + 998 + 400) od druhého dne po zesplatnění do zaplacení. Žalovaný dle tvrzení žalobce uhradil do data zesplatnění celého úvěru pouze čtyři splátky po 3 029 Kč dne číslo 2018, datum, datum a datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Z výplatnic žalovaného, z dodatku k pracovní smlouvě, z rozhodnutí o stanovení mzdy a z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnaný u právnická osoba s. r. o. a jeho výdělek se pohyboval mezi 13 528 – 14 838 Kč.

4. Zy označené jako hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že byla provedena analýza bonity žalovaného jako žadatele o úvěr.

5. Z předsmluvního formuláře ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s parametry spotřebitelského úvěru, že mu bude poskytnuta částka 50 000 Kč, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit, bude činit 145 392 Kč, kterou žalovaný měl zaplatit ve 48 splátkách po 3 029 Kč s tím, že výpůjční úroková sazba činí 92,7 % ročně. Dále byl žalovaný v tomto formuláři seznámen s tím, že pokud se ocitne v prodlení, je věřitel oprávněn požadovat smluvní pokutu za prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů ve výši 499 Kč a že je dále věřitel oprávněn požadovat na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením u každé splátky, u které se ocitne dlužník v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Pro případ prodlení byl žalovaný dále seznámen s tím, že je věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

6. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo žalobcem oznámeno, že žalobce akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, kdy se jedná o spotřebitelský úvěr, celková výše úvěru je 50 000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 145 392 Kč, doba trvání úvěru je 48 měsíců a výše splátky činí 3 029 Kč. Zápůjční úroková sazba činí podle tohoto oznámení 92,7 %. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář.

7. Z výzvy ze dne datum a z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván nejprve k úhradě dlužných splátek číslo číslo k sankcím účtovaným v souvislosti s jeho prodlením. Současně byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru dle smlouvy 65. dnem prodlení. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 58 662 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil řádně první čtyři splátky, následně již neuhradil ničeho.

9. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v částce 50 000 Kč s tím, že celková částka k zaplacení bude činit 145 392 Kč a výše zápůjční úrokové sazby bude činit 92,7 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo ve smlouvě v bodě 6.1. sjednáno, že žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky delší než 30 dnů a dále podle bodu 6.2. smlouvy právo požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení delším než 15 dnů. Dále bylo v bodě 6.5. smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky počínaje dnem zesplatnění úvěru.

10. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet číslo bankovní účet byla dne datum vyplacena částka 50 000 Kč.

11. Z výpisu záznamu z registru příjmení vyplývá, že u žalovaného nejsou evidovány žádné dlužné splátky.

12. Z výpisu z databáze obec národní banky – systému časových řad – příjmení soud zjistil, že výše průměrných úrokových sazeb z úvěrů na spotřebu v září 2018 činila 10,20 % ročně.

13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne datum podepsal smlouvu o úvěru, na základě které převzal od žalobce částku 50 000 Kč a zavázal se žalobkyni vrátit částku ve výši 145 392 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 3 029 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 92,7 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Žalovaný uhradil pouze první čtyři měsíční splátky. Z důvodu prodlení s úhradou dalších splátek proto došlo k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč za prodlení se splátkou číslo dále pak k zaplacení částky 2 x 200 Kč jako náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením uvedených splátek. Žalovaný dlužnou jistinu v době okamžitého zesplatnění úvěru nezaplatil, žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně sjednána úvěrová smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nezaplatil žádnou částku. Co do základu tedy soud považuje žalobu za důvodnou, je však toho názoru, že ujednání stran o výši úroku z úvěru je neplatné.

17. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odstavce 2 citovaného ustavení je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Soud o žalobě rozhodoval za situace, kdy skutkově i právně obdobný spor již byl posouzen v rámci odvolacího řízení Krajským soudem v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, uzavřel, že ujednání o výši úroku (v dané věci 129,68 % ročně) je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a proto se jedná o ujednání neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní a k té pak soud přihlíží s úřední povinnosti. V citovaném rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR uvedl, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům a mravním principům společenského pořádku, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. V souladu s dobrými mravy je takové jednání věřitele, které při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny bez ohledu na to, že dlužních uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné, často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí dále zmínil rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž Nejvyšší soud považoval za rozporné s dobrými mravy a neplatné ujednání o úrocích ve výši 60 % ročně, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry. Dále Krajský soud v Českých Budějovicích poukázal na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. . V závěru Krajský soud v Českých Budějovicích formuloval názor, kdy jestliže v době sjednání předmětné úvěrové smlouvy činila průměrná úroková sazba 8,7 % ročně (u úvěrů poskytovaných bankami), byl úrok, byť by šlo o efektivní úrokovou sazbu ve výši 86,1 % ročně, natolik nepřiměřený, že nezbylo, než konstatovat, že takto sjednaný úrok byl jednoznačně v rozporu s dobrými mravy. Takové ujednání pak podle Krajského soudu je třeba považovat za od počátku neplatné s tím, že je lhostejné, že se žalovaný této neplatnosti v řízení nedovolával. Krajský soud v Českých Budějovicích akceptoval postup soudu prvního stupně, který vycházel z údajů ČNB – systému časových řad příjmení ohledně výše úroků u úvěru na spotřebu.

20. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že v měsíci září 2018, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva mezi žalobkyní a žalovaným, činila výše průměrné sazby úroků u úvěrů na spotřebu podle systému časových řad příjmení 10,20 % ročně a v návaznosti na výše zmíněný názor Krajského soudu v Českých Budějovicích považuje soud prvního stupně tuto úrokovou sazbu za přiměřenou. Byla-li mezi účastníky sjednána úroková sazba ve výši 92,7 % ročně, jedná se o nepřiměřenou výši úroku z úvěru, kterou je možné bez nadsázky označit za úrok lichvářský. Ujednání o takto stanovené výši úroku z úvěru, byť jej žalovaný podepsal, považuje soud ujednání v rozporu s dobrými mravy a tudíž je nutné je považovat od počátku za neplatné.

21. Krajský soud ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. vyslovil názor, že přestože mezi účastníky úvěrové smlouvy byl úrok sjednán neplatně, náleží žalobkyni úrok, avšak pouze ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, kdy vycházel z úrokové sazby uvedené v systému časových řad příjmení.

22. Soud tedy s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení a judikatorní závěry vyšších soudů považoval žalobu za důvodnou co do částky 40 653 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, jak popsáno shora. Samotná částka 40 653 Kč zahrnuje poskytnutou jistinu 50 000 Kč a úrok ve výši 10,2 % ročně přirostlý do zesplatnění ve výši 2 769 Kč se zohledněním uhrazených splátek ve výši 12 116 Kč. Dále soud přiznal žalobci jako důvodnou částku 998 Kč představující dohodnutou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek číslo částku 400 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou těchto splátek. Dále má žalobce právo na úhradu smluvní pokuty vyčíslené žalobcem dle smlouvy v částce 24 002 Kč, když tato částka odpovídá rovněž ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Žalobce se dále domáhal zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Podle názoru soudu ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. žalobce nárok na úrok z prodlení má, avšak pouze z částky

42 051 Kč představující součet nesplacené jistiny ve výši 40 653 Kč, částky 998 Kč představující smluvní pokutu a částky 400 Kč představující požadované náklady spojené s prodlením. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl co do další žalobou uplatněné jistiny ve výši 16 611 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky, jakož i úroku z úvěru nad výši průměrného úroku, jak popsáno shora.

24. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení a odpovídá úspěchu účastníků řízení. V řízení byla žalobkyně úspěšná celkem v částce 66 053 Kč z celkem požadovaných 82 664 Kč, což v procentuálním vyjádření představuje úspěch ve výši 80 %. Neúspěšná tak byla žalobkyně v 20 %. příjmení procesní úspěch žalobkyně tak představuje 60 % a tímto koeficientem byly vynásobeny náklady řízení, které představuje odměna advokáta za tři úkony právní služby po 4 420 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu), tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle vyhl. č. , obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 114 Kč. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána částka 12 748,60 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.