Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 29/2022-68

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 29 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 29 300 Kč s příslušenstvím se v plném rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 29 300 Kč s příslušenstvím se v plném rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 29 300 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Fakturou číslo vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od datum do datum při spotřebě celkem 10,297 MWh s nedoplatkem 23 787 Kč, splatným ke dni 9. 7. 2018. Fakturou číslo vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od datum do datum při spotřebě celkem 2,211 MWh s nedoplatkem 5 513 Kč, splatným ke dni 9. 7. 2018. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, byla předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah se žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 předchůdkyně žalobkyně postoupila ke dni 5. 3. 2021 svoje pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 23. 3. 2021. Postoupenou pohledávku žalovaný neuhradil.

2. Žalovaný popřel, že s předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a uvedl, že faktury, které žalobkyně učinila předmětem řízení, mu nikdy nebyly doručeny.

3. V souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), kdy žalobkyni bylo předvolání k jednání řádně doručeno a ta se následně k jednání nedostavila, a svoji účast u jednání omluvila, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

4. Podle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný popřel pravost podpisu na smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny a popřel, že by mu byla doručena vyúčtování, která jsou předmětem tohoto řízení, soud byl připraven postupovat podle a 3 , tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby doplnila žalobní tvrzení a aby prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu , které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. ). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ustanovení V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k doplnění rozhodných tvrzení a předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.

6. Žalobkyně v daném případě neunesla břemeno důkazní, které na ní spočívalo, když důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro účastníkovu nečinnost prokázána nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které konkrétně musí účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, která je na sporný vztah aplikována. Odtud také vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tedy kdo z účastníků je povinen stanovený okruh skutečností prokázat a koho při nesplnění této povinnosti stíhá nepříznivý následek v podobě neúspěchu ve sporu. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. )

7. K tomu soud uvádí, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny má povahu soukroméy. Pro posouzení soukroméy jako důkazního prostředku je významná její pravost a pravdivost. je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu vě zachyceném, případně učinil prohlášení vě obsažené. V rozsudku ze dne 17. dubna 1996, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ číslo, dovolací soud zaujal názor, že v případě, kdy účastník popře pravost, respektive správnost soukroméy, pak platí, že účastníka, který tutou předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukroméy. Popírá-li vystavitel pravosty, leží důkazní břemeno ohledně pravosti na tom účastníkovi, který ze skutečností vě uvedených pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2006, sp. zn. ). Je-li tedy zpochybněna pravost soukroméy, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z tétoy vyvozuje sobě příznivé následky.

8. Ve svém rozhodnutí vycházel soud z toho, že žalobkyně neprokázala pravost smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, ani že žalovanému řádně byly doručeny faktury, jejichž úhrady se podanou žalobou domáhá.

9. K žádnému ze žalobou uplatněných nároků neměl soud k dispozici důkazní návrhy ze strany žalobkyně, když ta své nároky odvíjela právě od smlouvy, jejíž pravost byla žalovaným řádně popřena. Za této situace soud nemohl ani provádět dokazování souborem listin, které by však byly relevantní toliko za situace, že by žalobkyně nejprve prokázala pravost smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, které žalobkyně označila. Soud proto zamítl návrhy žalobkyně na provedení dokazování, neboť bez prokázání pravosti předmětné smlouvy nebylo k čemu dokazování vést.

10. Protože žalovaný zároveň popřel, že mu byly faktury za dodávku elektřiny doručeny, uvádí soud dále, že dodávka elektřiny je službou, u níž není předem přesně známa částka, kterou je zákazník povinen uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním, které obsahuje všechny náležitosti stanovené právě vyhláškou, byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost k jeho tíži.

11. Po právní stránce by se žalobou uplatňované nároky opíraly o ustanovení věty prvé , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon), podle něhož se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 1879 zákona č. 89/2019 Sb., , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Protože nebyly ze strany žalobkyně navrženy žádné důkazy k prokázání pravosti sporované smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, ani k doručení faktur žalovanému, soud žalobu pro neunesení břemene důkazního, které na žalobkyni spočívalo, zamítl. Jelikož se žalobkyně rozhodla jednání nezúčastnit, nemohl já soud poskytnout potřebná poučení, jak je shora podrobně rozepsáno. Svou neúčastí při jednání se žalobkyně, a to zcela na svou odpovědnost, výhody procesního poučení a možnosti reagovat na ně, vzdala. Povinností soudu je rozhodnout věc, nejsou-li dány skutečně závažné a objektivní důvody, při prvním jednání, k jehož skončení navíc nastává zákonná koncentrace řízení. Pro odročování jednání tak nebyl prostor. Nadto by ani tento postup nemohl na věci ničeho změnit, když žalobkyně by již nemohla žádné novoty v řízení uvádět ani navrhovat další důkazy. Subjektivní rozhodnutí neúčastnit se projednání věci není důležitým důvodem, pro který by mohla být poskytována další lhůta a prolamována koncentrace řízení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a podle by měl nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Jelikož však náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepožadoval, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci.