Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 156/2019-37
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 369,83 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 369,83 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 806,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 224,57 Kč, úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 6 272,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 272,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 369,83 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 806,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 224,57 Kč, úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 6 272,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 272,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění jejího doplnění ze dne 17.5.2022 a částečného zpětvzetí ze dne 9.3.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 8 369,83 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, sídlem adresa, IČO, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 30.12.2015 smlouvu o zápůjčce číslo, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného, dotazy na jeho rodinu, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, a to pracovní smlouvy, 3 výplatních pásek-10,11,12, nájemní smlouvy, dokladů SIPO-10.,11.,12. Žalovaný byl zaměstnán na plný pracovní úvazek jako pomocná síla v kuchyni, neměl žádnou vyživovací povinnost a neměl úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti, proto předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalovaného zápůjčku splácet je dostatečná. Žalovaný se zavázal ve Smlouvě, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i poplatek ve výši 6 526 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 938 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 088 Kč). Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 45 týdenních splátkách po 346 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 11. 2016, žalovaný uhradil částku 5 546 Kč, poslední splátku uhradil dne 20.9.2016. Po odečtení úhrady žalovaného činil v době podání žaloby dluh částku 9 980 Kč (jistina ve výši 6 272,44 Kč poplatek ve výši 3 707,56 Kč). Po podání žaloby žalovaný uhradil v rámci oddlužení částku 1 610,17 Kč, kterou žalobkyně započetla na dlužný poplatek, proto dluh žalovaného činí 8 369,83 Kč (jistina 6 272,44 Kč a poplatek 2 097,39 Kč). Žalovaný měl celkovou dlužnou částku zaplatit do 9.11.2016, ode dne následujícího vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení úroku ve výši 21,90% ročně z dlužné jistiny a od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, tj. ode dne 17.11.2016 právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 14.6.2018. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora, ale bezúspěšně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky (spotřebitelského úvěru) ověřila majetkovou situaci žalovaného a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného zápůjčku splácet je dostatečná, když žalovaný byl zaměstnán na plný pracovní úvazek jako pomocná síla v kuchyni s měsíčním příjmem částka (ověřeno pracovní smlouvou a 3 výplatními páskami), bydlel v nájmu a nájemné činilo částka (ověřeno nájemní smlouvou), výdaje na telefon činily částka, výdaje na domácnost činily částka (ověřeno 3 doklady SIPO), neměl žádnou vyživovací povinnost. Dne 30. 12. 2015 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i poplatek ve výši 6 526 Kč, ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 45 týdenních splátkách po 346 Kč, poslední splátku uhradil dne 20.9.2016. V případě porušení závazků ze smlouvy (prodlení s úhradou splátky) si strany v čl. 12 smluvních podmínek sjednaly, že předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení s úhradou příslušné splátky celkové částky právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku ve výši 5 546 Kč. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku zaplatit do 9.11.2016, ode dne následujícího vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení úroku ve výši 21,90% ročně z dlužné jistiny, jakož i zákonného úroku z prodlení. Po odečtení úhrady žalovaného činil v době podání žaloby dluh částku 9 980 Kč (jistina ve výši 6 272,44 Kč poplatek ve výši 3 707,56 Kč). Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 14.6.2018. Žalobkyně provedla ke dni 14.6.2018 kapitalizaci úroku na částku 2 224,57 Kč, zákonného úroku z prodlení na částku 806,49 Kč, proto je úrok i zákonný úrok z prodlení dále požadován od 15.6.2018 do zaplacení. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného výzvou ze dne 16.1.2019 k zaplacení dluhu ve výši 14 138,21 Kč, ale bezúspěšně. Po podání žaloby žalovaný uhradil v rámci oddlužení částku 1 610,17 Kč, kterou žalobkyně započetla na dlužný poplatek, proto dluh žalovaného činí 8 369,83 Kč (jistina 6 272,44 Kč a poplatek 2 097,39 Kč) s úrokem a zákonným úrokem z prodlení.
5. Podle § 9 odst.1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, dále jen,, ZSÚ“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 29.12.2016, (dále jen„ o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Součástí smlouvy o zápůjčce bylo v souladu s § 2392 o.z. i ujednání o platbě úroků ve výši 21,90 % ročně. Při uzavření Smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zápůjčku splatit v měsíčních splátkách po 346 Kč dle § 9 odst. 1 ZSU, kdy údaje o jeho příjmech (částka) a výdajích (částka) řádně ověřila předloženými doklady (pracovní smlouva, nájemní smlouva, 3x výplatní pásky,3x doklady SIPO). Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 45 týdenních splátkách po 346 Kč do 9.11.2016. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost hradit sjednané splátky, když poslední splátku uhradil dne 20.9.2016, proto vzniklo předchůdkyni žalobkyně dne 9.11.2016 (tj. ode dne následujícího pro úhradu poslední splátky) právo požadovat zaplacení dosud nezaplacené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. Od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, tj. ode dne 17.11.2016, se žalovaný dostal do prodlení, proto předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo požadovat v souladu s § 1970 o.z. i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, proto je žalobkyně aktivně věcně legitimována k vymáhání žalobou uplatněných nároků. Po odečtení úhrady žalovaného ve výši 5 546 Kč do podání žaloby a úhrady žalovaného ve výši 1 610,17 Kč po podání žaloby, činí dluh žalovaného 8 369,83 Kč (jistina 6 272,44 Kč a poplatek 2 097,39 Kč). Vzhledem ke kapitalizaci úroku a úroku z prodlení ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 14.6.2018, je úrok i úrok z prodlení dále požadován ode dne 15. 6. 2018 do zaplacení.
11. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 142a o. s. ř. odst. 1 žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Podle § 146 odst.2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.
12. V daném případě měla žalobkyně plný úspěch ve věci, neboť důvodně podaný návrh byl vzat zpět pro chování žalovaného, který až po podání žaloby dluh částečně uhradil, a co do zbývajícího nároku bylo žalobě zcela vyhověno, proto soud přiznal žalobkyni v souladu s § 146 odst.2 o.s.ř., § 142 odst.1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., a odměny advokáta ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) podle § 7 bodu 4., § 8, § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč účtované podle § 14b odst.5 písm.a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) podle § 14b odst.5 písm.b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.
13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.