Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 46/2022-43
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 328 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 112,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do datum a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 412 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 112,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 412 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 3 498 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 112,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne datum uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum (dále jen„ smlouva o úvěru“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru poskytla anonymizováno žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 3 000 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Dodala, že smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, přičemž žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu o úvěru projevil verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný následně čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno, čímž byla dokončena žádost o půjčku. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací anonymizováno zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 3 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla jednak povinnost zaplatit anonymizováno smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jednak povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 3 648 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 498 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (50 Kč za každý odeslaný dopis upomínající k úhradě dluhu). Žalobkyně pak částku 150 Kč za náklady na upomínání požaduje v rámci kapitalizovaného úroku stávajícího z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a paušálních nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu, žalobkyně požaduje smluvní pokutu v celkové výši 498 Kč, a to za každý den prodlení od datum do datum. Žalobkyně pak dále požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 112,56 Kč za období od datum do datum z částky 3 000 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od účinnosti postoupení pohledávky, tedy od datum. Konečně žalobkyně požaduje paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 328 Kč za odchozí obyčejný dopis za 39 Kč, za odchozí telefonický hovor ve výši 72 Kč a za osobní návštěvu na adrese žalovaného ve výši 217 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne datum.
3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně opětovně popsala proces uzavření smlouvy o úvěru, jak již učinila v žalobě. Současně však vzala žalobu částečně zpět co do částky představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 498 Kč, načež soud usnesením ze dne 17. 2. 2022, č.j. 75 C 46/2022-22, řízení co do částky 150 Kč na kapitalizovaném úroku a co do částky 498 Kč na smluvní pokutě zastavil.
4. Předmětem řízení tak bylo zaplacení částky 3 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 112,56 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč.
5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.
6. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.
7. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Žalovaný se právnická osoba elektronicky jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní a identifikační údaje. Zaplo vystavila listinu označenou jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum, jejímž předmětem byl závazek anonymizováno poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 30 dnů s možností prodloužení a závazek žalovaného celkovou částku 3 000 Kč splatit řádně a včas do datum. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, byla sjednána povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, za každý den prodlení, s tím, že smluvní pokuta je splatná následující den po dni prodlení. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným ani anonymizováno podepsána. Další práva a povinnosti smluvních stran byly upraveny v obchodních podmínkách smlouvy o úvěru, jež rovněž nebyly žalovaným podepsány. Žalovaný uhradil na účet anonymizováno dne datum částku 1 Kč pod variabilní symbol. Dne datum anonymizováno zaslala na účet č. bankovní účet částku 3 000 Kč. Jak potvrdila právnická osoba, majitelem účtu č. bankovní účet byl v rozhodném období žalovaný. Zaplo vystavila žalovanému upomínky ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, jimiž žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum anonymizováno postoupila spornou pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalovanému odesláno dne datum a v němž byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Žalobkyně dne datum měla telefonicky kontaktovat žalovaného, dne datum měl být žalovanému odeslán obyčejný dopis a dne datum měl být žalovaný kontaktován terénním pracovníkem. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne datum, jež mu byla zaslána zástupcem žalobkyně dne datum.
8. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Protože anonymizováno dohodou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
12. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
13. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný se anonymizováno uzavřel smlouvu o úvěru ve znění, které soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o úvěru je sice co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně dlužné částky, data splatnosti, povinnosti splácet úvěr a důsledků jejího porušení), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalovaného, ani datum její akceptace žalovaným. Tyto skutečnosti přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva o úvěru uzavřena elektronicky, když žalovaný projevil svou vůli uzavřít smlouvu tím, že odeslal tzv. verifikační platbu. Jak bylo shora uvedeno, žalovaným sice byla provedena tzv. verifikační platba ve výši 1 Kč dne datum, avšak z dané platby nelze nijak dovodit, že by jí mělo být odsouhlaseno právě uzavření smlouvy o úvěru číslo. Daná skutečnost nelze dovodit ani z toho, že verifikační platba byla opatřena variabilní symbol, jenž nemá žádný vztah k uzavírané smlouvě.
14. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaný souhlasil právě s obsahem smlouvy o úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z provedení verifikační platby žalovaným, ani z poskytnutí identifikačních údajů žalovaného, ani z potvrzení o provedení platby ve výši 3 000 Kč právnická osoba, ani z toho, že majitelem účtu, na nějž byla poslána částka 3 000 Kč, byl v rozhodné době žalovaný. Žádný z důkazů tak neprokázal, že žalovaný požádal o poskytnutí konkrétního úvěru a tento následně přijal. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že anonymizováno žalovanému peněžní prostředky zaslala.
15. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaný skutečně projevil vůli smlouvu o úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.
16. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že anonymizováno žalovanému (na účet, jehož majitelem je žalovaný) zaslala částku 3 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), jelikož ochuzená (anonymizováno) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 3 000 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně, resp. Zaplo, žalovaného vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do datum Poslední den určené lhůty byl tedy den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud si je vědom skutečnosti, že sazba zákonného úroku z prodlení od datum činila 8,5 % ročně, avšak soud vázán žalobním návrhem nepřekročil petit žaloby a přiznal žalobkyni úroky z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně.
17. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení (bod I. výroku). Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 112,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do datum a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč jako bezdůvodnou zamítl, neboť v tomto období ještě žalovaný nebyl v prodlení se splněním svého závazku a oprávněnost požadovaných nákladů nebyla nijak doložena (bod II. výroku).
18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
19. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení procesně úspěšnější žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 4 285,20 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 3 179,69 Kč (74 %) a neúspěšná, resp. zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno, byla v částce 1 105,51 Kč (26 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 48 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 500 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ a jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ /) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč, resp. 100 Kč za úkon podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) ve výši 1 000 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 bod 3. advokátního tarifu a paušální náhrady hotových výdajů za tento úkon ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 2 100 Kč ve výši 441 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (48 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 1 412 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.