Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 427/2021-30

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 2 368 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v té části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3 668 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3 668 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovaném byla uložena povinnost zaplatit částku 2 368 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že na žádost žalovaného ze dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a poskytla mu úvěr 1 000 Kč splatný původně dne 18. 8. 2021. Žalovaný se podpisem smlouvy zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 068 Kč. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátil, žalobkyně proto odeslala žalovanému dvě upomínky, za které mu vznikly prokazatelné náklady stanovené paušální částkou ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Dále byla pohledávka za žalovaným předána k inkasnímu řízení, za které byla žalovanému účtována náhrada nákladů tohoto pověření ve výši 1 500 Kč. Žalovanému byla rovněž účtována smluvní pokuta za porušení povinností ze smlouvy ve výši 2x 150 Kč, tj. celkem 300 Kč. Žalovaný se podpisem smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zavázal tento úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 068 Kč. Žalobkyně dne 26. 8. 2021 zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Celková dlužná částka tak činí 2 368 Kč, skládající se z 1 000 Kč jako jistiny úvěru, 300 Kč jako smluvní pokuty a 1 038 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž z částky 2 600 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Žalovaný byl k jednání soudu řádně obeslán, k jednání soudu se nedostavil, neomluvil. Písemné vyjádření nezaslal, soud proto podle jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky sporu byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 068 Kč. Ve čl. 7 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny úvěru pro případ nesplnění povinnosti pravidelně dokládat trvání zaměstnání a potvrzením že proti klientovi nejsou vedena soudní řízení. V číslo smlouvy byla sjednána povinnost klienta zaplatit poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi (7) dnech prodlení s úhradou úvěru, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti (20) dnech prodlení s úhradou úvěru a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s přádáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. Žalobce žalovanému zaslal upomínku dne 26. 8. 2021 a 8. 9. 2021. Dne 20. 9. 2021 byla žalovanému zaslána upomínka inkasní agenturou právnická osoba

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobce poskytl žalovanému částku 1 000 Kč, žalovaný ji ve sjednaném termínu nevrátil. Poplatek za poskytnutí úvěru soud posoudil jako úrok stanovený pevnou částkou. Smluvní pokuta je v souladu s ustanovením o. z., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, žalobce má proto vůči žalovanému nárok na smluvní pokutu v celkové výši 300 Kč.

6. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. , jež jsou použitelné i nadále). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.

7. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatil uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě co do požadavku na úhradu jistiny a smluvní pokuty vyhověl.

8. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, tak soud tento nárok neshledal jako důvodný. Výši poplatku za poskytnutý úvěr za situace, kdy úvěr byl ve výši 1 000 Kč a poplatek činí 1 060 Kč, soud považuje za nepřiměřenou, neboť cena poskytnutého úvěru značně přesahuje výši obvyklé úplaty a soud ji nepovažuje za mravnou. Nepřiměřený poplatek byl proto shledán v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení , a v takovém případě soud přihlíží k takovému právnímu jednání i bez návrhu.

9. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, tak tuto soud rovněž neshledává jako důvodnou. Poskytovatel úvěru má sice právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, nicméně právo poskytovatele úvěru na úhradu těchto nákladů je limitováno tím, že se musí jednat o náklady, které jsou vynaloženy účelně. V posuzovaném případě šlo o prodlení se splácením úvěru ve výši 1 000 Kč a z toho důvodu lze jen těžko částku 2 600 Kč, která značně přesahuje hodnotu úvěru, posuzovat za účelně vynaloženou. Soud proto v tomto rozsahu žalobu rovněž zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný,. Přičemž větší úspěch měla strana žalovaná, žalovanému však náklady na řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.