Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 47/2022-59
Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o vydání věci podle § 1040 občanského zákoníku
takto:
I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni za účasti jejího pověřeného zástupce měřící zařízení výrobního čísla číslo, které je umístěno ve sklepě bytového domu na adrese adresa žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 534 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni za účasti jejího pověřeného zástupce měřící zařízení výrobního čísla [číslo], které je umístěno ve sklepě bytového domu na adrese [adresa žalovaného], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 534 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 3. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni ve výroku I. rozsudku uvedené měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, ale její opakované pokusy o demontáž měřícího zařízení z odběrného místa nacházejícího se v prostoru užívaném žalovaným, zůstaly bezúspěšné.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.
Z protokolu o montáži měřidla ze dne 26. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný převzal od žalobkyně měřidlo výrobní číslo namontované v odběrném místě číslo na adrese adresa žalovaného. Z Protokolů o demontáži měřidla je zřejmé, že žalobkyně učinila ve dnech 14. 7. 2021 a 18. 8. 2021 neúspěšné pokusy o demontáž uvedeného měřidla. Ze žádosti o ukončení distribuce plynu soud zjistil, že dne 21. 6. 2021 podal obchodník s plynem společnost právnická osoba žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení dne 23. 6. 2021. Z Oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 28. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že obchodník s plynem požádal provozovatele distribuční soustavy o ukončení nebo přerušení dodávky plynu, což však nebylo možné z důvodu nepřístupnosti měřidla a že ke dni 23. 6. 2021 tak nastal účinek přerušení nebo ukončení dodávky plynu. Další distribuce ode dne 24. 6. 2021 bude kvalifikována jako neoprávněná. Oznámila mu další termín demontáže plynoměru a vyzvala ho, aby umožnil přístup k plynoměru.
Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný převzal od žalobkyně předmětné měřící zařízení a po ukončení smluvního odběru plynu žalobkyni opakovaně neumožnil provedení demontáže tohoto měřidla.
Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
Po posouzení závěru o skutkovém stavu podle shora citovaného ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žalovaný prokazatelně převzal od žalobkyně její měřící zařízení, žalobkyni však po přerušení dodávky plynu od obchodníka s plynem neumožnil přístup k měřícímu zařízení tak, aby mohlo dojít k jeho demontáži a i nadále neprávem zadržuje měřící zařízení žalobkyně. Proto uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni předmětné měřící zařízení.
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, v celkové výši 4 500 Kč určenou dle § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb. tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 1 134 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř.
Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.