Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 201/2020-30
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 5 264 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 264 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Soud přiznává opatrovnici žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátce se sídlem adresa, za zastupování žalovaného v řízení odměnu v částce 3 600 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 264 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. III. Soud přiznává opatrovnici žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátce se sídlem [adresa], za zastupování žalovaného v řízení odměnu v částce 3 600 Kč.
1. V souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bude v odůvodnění tohoto rozsudku uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení, jelikož proti němu není odvolání přípustné pro bagatelní předmět řízení.
2. Žalobou ze dne 2. 7. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 5 264 Kč
jako neuhrazených smluvených poplatků za poskytování anonymizováno a dalších služeb. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi ní a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 12 C 201/2020-24, byla žalovanému s ohledem na skutečnost, že jeho pobyt není znám, ustanovena opatrovnice, a to advokátka anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa.
4. Opatrovnici byla dne 25. 2. 2022 doručena žaloba společně s výzvou k vyjádření dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., a k vyjádření, zda žalovaný souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř.
5. Podáním ze dne 7. 3. 2022 žalovaný prostřednictvím opatrovnice soudu sdělil, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nárok žalobkyně neuznává a uvádí, že žalobkyně nedostatečně specifikovala jakým způsobem a na základě jakých důkazů dospěla k výpočtu dlužné částky.
6. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně vyslovila souhlas v návrhu ve věci dne 2. 7. 2020), postupoval soud podle § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání.
7. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech
a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. právnická osoba IČO, se sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“), uzavřela
se žalovaným dne 18. 3. 2011 smlouvu o poskytování anonymizováno a dalších služeb (dále jen„ smlouva“) (Smlouva o poskytování anonymizováno a dalších služeb ze dne 18. 3. 2011)). V této smlouvě
se anonymizováno zavázala žalovanému zřídit a vést anonymizováno účet a žalovaný se zavázal platit
za poskytnuté anonymizováno služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný nehradil smluvené poplatky řádně a včas, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh
ve výši 5 264 Kč (výpis z účtu), anonymizováno ke dni 31. 12. 2019 odstoupila od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího právě ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku (Odstoupení od smlouvy ze dne 31. 12. 2019). Žalovaný dluh neuhradil, anonymizováno svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek
na žalobkyni právnická osoba anonymizováno, o čemž byl žalovaný rovněž vyrozuměn (Oznámení
o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2020). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradil (Předžalobní výzva k úhradě ze dne 25. 5. 2020).
8. Vzhledem k tomu, že k 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník z. č. 89/2012 Sb., zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, které platily až do 31. 12. 2013. Podle § 3028 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. V dané věci se jedná o smlouvu uzavřenou v roce 2011 a za takové situace je třeba aplikovat hmotné právo podle dosavadní právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku.
9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o běžném účtu. Podle § 261 odst. 3 písm. d) z. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu (§ 708). Dle čl. II odst. 4 smlouvy byl žalovaný povinen udržovat na bankovním účtu kladný zůstatek, tuto povinnost žalovaný porušil, když nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, dle § 711 obchodního zákoníku může smlouva o běžném účtu stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). Žalovanému vznikl dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 5 264 Kč, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 711 obchodního zákoníku se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 497 obchodního zákoníku je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 264 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon (vyjádření žalobkyně ze dne 21. 10. 2021) uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.
11. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
12. V souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. byla opatrovníkovi žalovaného přiznána odměna ve výši 3 600 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 264 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí zastoupení a podání ve věci samé) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Celková částka odměny ve výši 3 600 Kč bude opatrovníkovi vyplacena po právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti výrokům I. a II. rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Proti výroku III. o odměně opatrovníka je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.