Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75 C 134/2022-30

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 465,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 843,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 843,99 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 13 621,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 680,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 187,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 129,65 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 285,66 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 843,99 Kč od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 843,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 843,99 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 13 621,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 680,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 187,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 129,65 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 285,66 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 843,99 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 14 465,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 680,05 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 187,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 129,65 Kč od datum do zaplacení, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ EC“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla EC žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ úvěr“), které žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru převzal. Žalovaný se za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zavázal vrátit EC příslušenství ve výši 17 184 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 19 156,01 Kč, což odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. EC nebyl úvěr zesplatněn, jeho splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední splátky a žalovaný se tak dostal do prodlení ode dne datum. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo EC právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. EC následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 33 702,48 Kč, avšak žalobkyně požaduje pouze úhradu nesplacené jistiny 10 129,65 Kč, nesplaceného smluvního úroku 500,50 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 751,35 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 901,09 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 745,40 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 781,71 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 187,81 Kč od datum do datum a smluvní pokuty ve výši 4 335,49 Kč (ve výši 0,1 % z dlužné částky ve výši 10 129,65 Kč za každý započatý den prodlení od datum do datum). Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok ve výši 9 680,05 Kč, jenž je tak tvořen součtem nesplaceného úroku 500,50 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 751,35 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 901,09 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 745,40 Kč a smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období po konečné splatnosti ve výši 1 781,71 Kč. Konečně žalobkyně požaduje paušální náhradu výdajů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč za odeslaný dopis ve výši 39 Kč a za dvě osobní návštěvy na adrese žalovaného po 217 Kč. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky ničeho neuhradil, a to ani přes upomínku zástupce žalobkyně ze dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle , (dále jen „“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

5. Z žádosti o úvěr pro podnikatele ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 20 000 Kč na 14 měsíců. Skutečnost, že by žalovaný žádal o poskytnutí úvěru jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a že je držitelem podnikatelského oprávnění, nebyla v žádosti zaškrtnuta. Jako předmět podnikání žalovaného pak bylo uvedeno zednictví. Žalovaný bydlel ve vlastní nemovitosti, byl rozvedený, neměl žádné vyživované děti, jeho měsíční příjem činil a měsíční výdaje včetně výdajů domácnosti byly ve výši 17 200 Kč. V seznamu dluhů uvedl dluh ve výši 1 400 000 Kč vůči jméno příjmení příjmení, z něhož zbývá doplatit 1 200 000 Kč.

6. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru a její přílohy číslo soud zjistil, že EC poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit EC ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný se pak v souvislosti s úvěrem zavázal zaplatit EC pěvně stanovený úrok ve výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, zaplatit náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od EC v místě svého bydliště převzal v hotovosti celkovou částku úvěru.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z jejích příloh soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky EC za žalovaným na žalobkyni.

8. Žalovanému bylo EC oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když mu bylo dne datum odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. V oznámení byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu.

9. O postoupení sporné pohledávky vyrozuměla žalovaného rovněž žalobkyně dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum informovala žalovaného o předání věci zástupci.

10. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky. Výzva byla odeslána dne datum.

11. Dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum měla žalobkyně dne datum odeslat žalovanému obyčejný dopis a ve dnech datum a datum měl být žalovaný kontaktován terénním pracovníkem.

12. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

EC a žalovaný podepsali dne datumu označenou jako smlouva o podnikatelském úvěru číslo jejímž podpisem žalovaný potvrdil, že při uzavření smlouvy o úvěru převzal od EC v hotovosti částku 20 000 Kč, za což se zavázal vrátit EC částku 37 184 Kč tvořenou jistinou ve výši 20 000 Kč a pěvně stanoveným úrokem ve výši 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 600 Kč Částku ve výši 37 184 Kč se pak zavázal vrátit ve 20 měsíčních splátkách po 2 656 Kč EC poskytla žalovanému úvěr na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr pro podnikatele, podle níž žalovaný nežádal o poskytnutí úvěru jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a jako držitel podnikatelského oprávnění, avšak jako předmět podnikání žalovaného bylo uvedeno zednictví. Žalovaný bydlel ve vlastní nemovitosti, byl rozvedený, neměl žádné vyživované děti, jeho měsíční příjem činil a měsíční výdaje včetně výdajů domácnosti byly ve výši 17 200 Kč. V seznamu dluhů uvedl dluh ve výši 1 400 000 Kč vůči jméno příjmení příjmení, z něhož zbývá doplatit 1 200 000 Kč. Údaje byly ověřeny dle občanského průkazu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum EC postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Oznámením ze dne datum EC informovala žalovaného, že spornou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Zásilka byla odeslána dne datum. K úhradě dlužné částky následně opakovaně vyzývala žalovaného žalobkyně. Žalobkyně měla dne datum odeslat žalovanému obyčejný dopis a ve dnech datum a datum měl být žalovaný kontaktován terénním pracovníkem. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

14. Podle , (dále jen „“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Protože EC smlouvou o postoupení pohledávky postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila přípisem ze dne datum, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

18. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).

20. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

21. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi EC, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ( ), podle níž byla úvěrující (EC) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovaný) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši ( ), vrátit sjednaným způsobem ( ).

23. Žalobkyně v žalobě uváděla, že žalovaný sjednával úvěr v pozici podnikatele, avšak soudu nezbývá než konstatovat, že z předložených listinných důkazů není zřejmé, že by smlouva o úvěru skutečně byla uzavřena mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Smlouva sice byla označena jako smlouva o podnikatelském úvěru a žalovaný byl označen identifikačním číslem osoby (dále jen„ IČO“), avšak toliko jen označení smlouvy a skutečnost, že je někdo označen IČEM ještě automaticky neznamená, že by smlouva byla sjednávána mezi podnikateli. O opaku naopak svědčí skutečnosti uváděné v žádosti (nezaškrtnutí políčka, že by žalovaný žádal o poskytnutí úvěru jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a že je držitelem podnikatelského oprávnění, zkoumání příjmů a výdajů žalovaného, současně uvedení rodného čísla a bydliště žalovaného), jakož i samotná žaloba, v níž žalobkyně žalovaného označila jako fyzickou osobu a nikoliv jako podnikatele (podnikající fyzickou osobu). Žalobkyně se pak svojí nepřítomností na jednání připravila o možnost výzvy soudu a poskytnutí poučení podle o povinnosti označit důkazy k prokázání skutečnosti, již soud neměl v dané chvíli za prokázanou, a tedy že žalovaný sjednával smlouvu o úvěru jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, pročež nezbývá než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by skutečně byla smlouva o úvěru uzavřena mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Žalovaný tedy v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.

24. EC tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 20 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).

25. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

26. V projednávané věci však soud dospěl k závěru, že EC před poskytnutím úvěru řádně neposuzovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Jak je totiž patrné z žádosti o úvěr, EC vycházela v případě žalovaného pouze z tvrzení, jež jí žalovaný v žádosti uvedl. Žalovaným tvrzené skutečnosti pak nebyly EC nijak ověřeny (ověření toliko dle občanského průkazu). V daném případě se tak z žádosti o úvěr, kterou žalobkyně soudu předložila jako jediný doklad prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, podává, že EC sice získala nějaké dílčí informace o žalovaném, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalovaného. Žalobkyně se pak omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost poučení ze strany soudu podle , aby doplnila tvrzení a označila další důkazy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti EC řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného.

27. Jelikož soud dospěl k závěru, že EC jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle ZSÚ, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ve spojení s  V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní ( a 588 ). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

28. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

29. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

33. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, avšak bylo prokázáno, že EC žalovanému poskytla částku 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy, posoudil soud právní vztah mezi EC, resp. žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle a násl. , jelikož ochuzená (EC) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 20 000 Kč, již žalovaný zcela nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - 19 156,01 Kč, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Nezbývá tak než uzavřít, že k úhradě stále zbývá částka 843,99 Kč (20 000 Kč - 19 156,01 Kč). Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně, resp. EC, žalovaného vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do 10 dnů od jeho obdržení. Oznámení bylo odesláno datum, pročež v souladu s  , lze mít za to, že bylo žalovanému doručeno dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení ( věta první ), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle ve výši stanovené v  , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

34. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 843,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 13 621,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 680,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 187,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 129,65 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 285,66 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 843,99 Kč od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaný žalobkyni nedluží, v daném období nebyl žalovaný v prodlení, ve zbývajícím rozsahu přesahoval požadovaný úrok z prodlení zákonnou výši a oprávněnost požadovaných nákladů nebyla nijak doložena.

35. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

36. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení procesně úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.