Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 35/2022-43
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobkyně dne datum Smlouvu o půjčce číslo která byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v anonymizováno týdenních splátkách po částka Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku zaplatila dne datum. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na jistině částka a na dlužném poplatku částka (celkem částka). Ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni, tj. k datum, činila výše pohledávky za žalovanou částku částka. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení této částky a dále požaduje zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný úrok z prodlení a úrok ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Pohledávku za žalovanou žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum.
3. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně doložila Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právnická osoba, IČO, dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobkyně je datováno dnem datum.
4. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o půjčce ze dne datum, Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvu před podáním žaloby ze dne datum s podacím lístkem.
5. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou Smlouva o půjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka. Celková částka, kterou se zavázala žalovaná vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Žalovaná jí měla splatit v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Poplatek je ve smlouvě bez dalšího upřesnění rozepsán tak, že je složen z úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka.
6. Podle § 39 obč. zák. platného v době uzavření smlouvy, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. (dle § 3028 odst. 3 o. z. se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy). Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Toto ustanovení je právní normou, která předpokládá, aby si soud sám v každém jednotlivém případě vymezil hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (tehdy právního úkonu ve smyslu § 41 obč. zák.).
7. Soud v daném případě posoudil Smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne datum jako neplatný právní úkon (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 52 odst. 1 obč. zák.. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaná její text v tomto směru tedy těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o půjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalované předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jejíž postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky které má k dispozici, předchůdce žalobkyně si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech (nedoloženo, byť se o tom ve smlouvě zřejmě jen formálně hovoří) a pokud předložil smlouvu a smluvní podmínky smlouvy o půjčce oddělené od smlouvy, pak tyto nejsou žalovanou podepsány a soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti předchůdce žalobkyně.
8. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované„ poplatek“ v částce částka, který má být složen z úroku, poplatku za administrativní činnost a hotovostního inkasa splátek. Z těchto částek není zřejmé, jak k nim věřitel dospěl. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Zato spotřebitel – žalovaná, musí vnímat celou tuto částku jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si půjčila částka. Poplatek (odměna) tvoří 72,52 % z částky, která byla žalované půjčena. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí j. č. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Z důvodů uvedených shora byla smlouva uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně shledána jako absolutně neplatná.
9. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2).
10. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaná vrátil to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni resp. jejímu právnímu předchůdci celkem částka. Neuhrazená část poskytnuté částky částka, tj. částka je tedy bezdůvodným obohacením na straně žalované, v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a žalovaná je povinna tuto částku žalobkyni uhradit ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. spolu se zákonným úrokem z prodlení, počítaným ode dne následujícího ode dne, k němuž měla žalovaná podle předžalobní výzvy uhradit svoji pohledávku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (odstavec 2). Vzhledem k poměru procesního úspěchu obou stran soud rozhodl, že náklady nejsou přiznány ani jedné z nich.
12. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.