Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 34/2022-45
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo to prostřednictvím klientské sekce, kde byla smlouva pro potřeby žalovaného i uložena. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla částku částka s tím, že se žalovaný zavázal úvěr splatit do datum. Následně bylo s žalovaným sjednáno prodloužení doby splatnosti úvěru do datum, přičemž do tohoto dne měl zaplatit částka. Žalovaný ovšem jistinu a poplatek nezaplatil, a je proto v prodlení. Žalobkyně proto nárokuje též zákonný úrok z prodlení, a to od datum, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum ve výši částka Smluvní pokutu žalobkyně nárokuje pouze do jedné poloviny jistiny. K posuzování úvěruschopnosti žalobkyně dodala, že měla k dispozici výpis z účtu žalovaného a výpisy z databáze poskytovatelů anonymizováno nebo anonymizováno. Z těchto podkladů podle žalobkyně vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru.
2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že rozsah posuzování úvěruschopnosti musí být rozdílný v případě úvěru v částce částka splatného za 28 dnů a úvěru poskytovaného na částku výrazně vyšší. Též je třeba přihlížet pouze k dluhům, jež má žalovaný povinnost splatit do doby splatnosti požadovaného úvěru. I přes rozhodnutí anonymizováno dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPF- právnická osoba nelze odhlížet od základních pravidel sporného civilního procesu. Žalovaný je povinen rozhodující skutečnosti tvrdit a prokázat, a to i tehdy, jde-li o absolutní neplatnost právního jednání. Soud za žalovaného nemůže sám rozhodující tvrzení a důkazy vyhledávat (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, což plyne z profilu klienta. Žalovaný v žádosti uvedl, že má měsíční příjem ve výši částka a souhrn pravidelných výdajů ve výši částka. Žalobkyně pak mohla oprávněně předpokládat, že sdělené informace jsou úplné a pravdivé. Tvrzení žalovaného žalobkyně ověřovala výpisem z jeho účtu za období listopadu 2020, prosince 2020 a ledna 2021, z něhož vyplynul kreditní obrat (součet příjmů) ve výši několika desítek tisíc korun. Výdaje z těchto výpisů odpovídaly tomu, co uvedl v žádosti žalovaný. Žalobkyně vzala v úvahu pouze výdaje pravidelné, protože pokud si vzal žalovaný úvěr, tak musel přepokládat, že bude muset omezit nepravidelné (zbytné) výdaje tak, aby ho mohl zaplatit. Z tohoto důvodu není podle žalobkyně relevantní údaj o debetním zůstatku účtu. Z pravidelných výdajů pak žalobkyně vzala v úvahu pouze ty, které byl žalovaný povinen splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru. Z výpisů z anonymizováno a anonymizováno, jež shromažďují údaje o úvěrové historii od jiných poskytovatelů krátkodobých úvěrů, plyne pozitivní úvěrová historie žalovaného. Žalovaný též neměl žádné záznamy v příjmení, anonymizováno a příjmení listu. Úvěruschopnost byla zkoumána podle žalobkyně dostatečně.
3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný na příslušnou výzvu soudu nereagoval.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že žalovanému měla být poskytnuta částka částka bezhotovostně na jeho účet, přičemž žalovaný měl do 28 dnů uhradit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka.
6. Z výpisu z účtu příjmení příjmení žalobkyně soud zjistil, že z účtu, na nějž žalobkyně žalovanému poskytla částka, bylo na účet žalobkyně zaplaceno částka (jedná se o tzv. verifikační platbu, což dokládá tvrzení žalobkyně).
7. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku částka.
8. Ze sdělení ČSOB k účtu žalovaného na č. l. 39 soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka částka.
9. Kopií občanského průkazu žalovaného s jeho fotografií byla ověřována totožnost žalovaného.
10. Z předžalobní upomínky ze dne datum a kopie e-mailové zprávy, jejíž přílohou je předžalobní upomínka, soud zjistil, že dne datum byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka, v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení dané částky ve lhůtě 7 dnů.
11. V rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, je uvedeno, že soud nemůže za žalovaného sám vyhledávat skutková tvrzení a důkazy, třebaže jimi má být prokázáno to, zda poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost.
12. V usnesení Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, je uvedeno, že není potřeba doručit žalovanému výzvu podle § 142a o. s. ř. v listinné podobě.
13. K tvrzení, že byla s odbornou péčí zkoumána úvěruschopnost žalovaného žalobkyně k výzvě soudu, předložila tyto listiny:
14. Z výpisů z anonymizováno a anonymizováno soud zjistil údaje o úvěrové historii o žalovaném od jiných poskytovatelů krátkodobých úvěrů. Podle nich poslední půjčku čerpal žalovaný dne datum ve výši částka, přičemž měl zaplatit částka (splatné dne datum). S placením této částky byl v prodlení (7 dnů). Dále soud zjistil, že žalovanému byla zamítnuta jeho žádost o půjčku dne datum, tj. bezprostředně předtím, než byla poskytnuta žalovaná částka žalobkyní.
15. Z výpisu z Registru platebních informací soud zjistil, že v něm nebyly evidovány žádné záznamy k žalovanému.
16. Z výpisu z Profilu (registrace) klienta soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že má měsíční příjem ve výši částka a souhrn pravidelných výdajů ve výši částka. Zdroj příjmu měl být podnikání.
17. Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u ČSOB za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaný měl sice vysoké příjmy, ale plyne z nich též to, že měl vysoké výdaje (např. v měsíci listopadu 2020 měl příjem částka a výdaje v částce částka). V prosinci 2020 byla sice jeho situace lepší, neboť měl příjmy v částce částka a výdaje ve výši částka, nicméně v lednu 2021, tj. bezprostředně před poskytnutím tohoto úvěru, měl žalovaný výdaje v celkové výši částka a příjmy (a to je podstatné) měl pouze z jiných úvěrů od nebankovních institucí (částku částka od právnická osoba, částku částka od CreditPortal a částku částka od Provident Financial).
18. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši částka bezhotovostně s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 28 dnů včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovanému již před uzavřením této smlouvy bylo poskytnuto více úvěrů, s jejichž splácením byl v prodlení, přičemž měsíc před uzavřením této smlouvy neměl žádné jiné příjmy než od jiných poskytovatelů úvěrů.
19. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
20. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
26. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, a to na základě smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel jako spotřebitel, přičemž tato smlouva podléhá právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice učinila kroky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nepostupovala však s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Již z předložených výpisů z EUCB a CRIFT totiž plyne mj. to, že žalovanému v bezprostřední časové souvislosti s poskytnutím částky částka žalobkyní, byla zamítnuta jiná žádost o úvěr. Z těchto důkazů též plyne, že mu již byla poskytnuta půjčka v nezanedbatelné částce, s jejímž splácením byl v prodlení. To měla být pro žalobkyni první indicie o tom, že žalovaný nemusí být schopen svůj dluh zaplatit. Především pak z předložených výpisů z účtu žalovaného za 3 měsíce neplyne, že by byl žalovaný schopen úvěr splácet. Ačkoli byly přechozí příjmy žalované vcelku vysoké, měl vysoké i svoje výdaje. V období bezprostředně předcházejícímu poskytnutí dané částky uzavřel minimálně další 3 smlouvy o úvěru, přičemž ty tvořili jediný zdroj jeho příjmů. Z toho nelze dovozovat, že měl příjmy na to, aby mohl splácet další úvěr a byl úvěruschopný. Žalobkyně měla podle soudu po tomto vyhodnocení, poskytnutí dané částky odmítnout. Je totiž třeba posuzovat i zdroje příjmů. S názorem Krajského soudu v Plzni (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 2. 2021, č. j. 64 Co 7/2021-72), na nějž poukazovala žalobkyně, se zdejší soud neztotožňuje, přičemž odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 23 Co 64/2021-129. To, že dřívější dluhy žalovaného nebyly splatné do doby od poskytnutí tohoto úvěry a splatnosti nyní žalované částky, nehraje podle soudu roli, protože nově poskytnutý úvěr nelze financovat jinými dřívějšími úvěry. Úvěruschopnost žadatelů o úvěr je třeba posuzovat v celkovém kontextu, nikoli pouze s ohledem na jeden dílčí dluh, protože smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování dlužníků (spotřebitelů), jak plyne z rozsudku Krajského soudu 14. 1. 2022, č. j. 27 Co 327/2020-119 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Žalobkyně tedy podle zjištění soudu úvěruschopnost žalovaného sice zkoumala, nikoli však řádně a obezřetně tak, jak bylo její zákonnou povinností. K prokázání této skutečnosti byla žalobkyně písemnou výzvou ze dne datum vyzývána, přičemž na toto poučení reagovala podáním ze dne datum. Soud pak byl připraven žalobkyni k doložení této skutečnosti poučit opětovně na jednání dne datum, k němuž se ovšem nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno a lhůta k přípravě na jednání byla zachována. Z jednání se žalobkyně omluvila až dne datum, přičemž neuvedla žádný omluvitelný důvodu, na základě něhož zmeškala toto jednání. Soud jí tedy nemohl poskytnout opětovné ústní poučení podle § 118a o. s. ř. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory tehdejší formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a mnohé další).
27. Při absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, zde nebyl žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částka (§ 2991 o. z.). Podle v řízení nezpochybněného tvrzení žalovaný dosud z poskytnuté částky ničeho nevrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne. Vzhledem k tomu, že lhůta k plnění byla ve výzvě stanovena jako sedmidenní, nastala splatnost dne datum. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.
28. O náhradě nákladů řízení soud ve III. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně měla ve věci úspěch z 63 % a žalovaný měl ve věci úspěch z 37 % Náklady žalobkyně se sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) podle § 6 odst. 1 a § 7 a § 11 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátce této daně. Součet těchto částek činí částka, ale jelikož žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný (26 %), je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka. Soud nepovažuje za účelně vynaložený úkon podání ze dne datum, v němž žalobkyně doplnila rozhodující skutečnosti a návrhy důkazů k tvrzení, že s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť toto měla žalobkyně splnit již v žalobě. To, že tak neučinila, nelze přičítat k tíži žalovaného. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.