Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 285/2021-34

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 4 995,04 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 995,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 313 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 2. 6. 2021 do 30.6.2021, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 1.7.2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 12.6.2021 do 10.5.2022 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 806 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 995,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 313 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 2. 6. 2021 do 30.6.2021, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 1.7.2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 995,04 Kč od 12.6.2021 do 10.5.2022 se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 806 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 1.4.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 4 995,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným dne 14.2.2020 uzavřela Dodatek číslo k Rámcové smlouvě číslo o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, v Dodatku byl sjednán úrok ve výši 18,9% ročně. Před poskytnutím kontokorentu při posouzení schopnosti žalovaného plánovaný kontokorent splatit žalobkyně vycházela z informací od žalovaného, který uvedl průměrný měsíční příjem ve výši částka. Žalovanému bylo umožněno čerpání kontokorentu, neplnil však své smluvní povinnosti, proto došlo ke dni 2.6.2021 k zesplatnění kontokorentu ve výši 4 995,04 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný dluh nesplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K výzvě soudu se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, proto soud dle ustanovení předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 14.2.2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným příjmení číslo k Rámcové smlouvě číslo o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, v Dodatku byl sjednán úrok ve výši 18,9% ročně. Před poskytnutím kontokorentu při posouzení schopnosti žalovaného plánovaný kontokorent splatit žalobkyně vycházela z informací od žalovaného, který uvedl průměrný měsíční příjem ve výši částka. Žalovanému bylo umožněno čerpání kontokorentu, neplnil však své smluvní povinnosti, proto došlo ke dni 2.6.2021 k zesplatnění kontokorentu ve výši 4 995,04 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný dluh nesplatil.

5. Dle , , ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ani nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr (kontokorent) splatit z pohledu jeho měsíčních příjmů a výdajů, proto soud dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

15. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně umožnila žalovanému čerpat kontokorent ve výši 5 000 Kč, z něhož žalovaný nezaplatil částku ve výši 4 995,04 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 4 995,04 Kč.

17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 11. 5. 2022, když žaloba byla žalovanému doručena dne 9. 5. 2022. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 11. 5. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

18. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 4 995,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, ve zbývající části žalobu s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

19. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 5 082 Kč (81 %) včetně úroku z prodlení uvedeného ve výroku I. rozsudku a kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do zaplacení částky 1 205 Kč (19%) včetně úroku a úroku z prodlení uvedeného ve výroku II. rozsudku a kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 62 % z částky 1 300 Kč (81% 19% 62%), ve výši 806 Kč Náklady řízení ve výši 1 300 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za 1 úkon (podání žaloby) po 300 Kč dle , vyhl. č. podle

20. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.