Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 190/2022-39
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině 10 000 Kč, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého dle tvrzení žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, žalovanému poskytla dne datum částku 4 000 Kč převodem na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobkyně uvedla, že mezi její uvedenou právní předchůdkyní a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Dále uvedla, že pohledávka jí byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne datum, žalovaný však nic neuhradil.
4. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mimo jiné, z čeho vyplývá, že účet, z něhož byla provedena platba ve výši 4 000 Kč, v rozhodné době byl bankovním účtem právní předchůdkyně žalobkyně, a z čeho vyplývá, že pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení za žalovaným byla předmětem postoupení pohledávek dle smlouvy z datum. Tuto výzvu k doplnění obsahově obdobnou poučení, které by poskytl při ústním jednání, soud žalobkyni sdělil již před ústním jednáním (usnesením ze dne 27. 5. 2022, č. j. 33 C 190/2022-36, doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne datum), žalobkyně tedy mohla a měla předpokládat, že její skutková tvrzení a předložené důkazy nejsou být pro vyhovění žalobě dostatečné. Žalobkyně k této výzvě soudu neuvedla ani nepředložila nic.
5. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Dne datum byla na účet č. bankovní účet převedena částka 4 000 Kč (zjištěno z částečné kopie výpisu z účtu). Nebylo však prokázáno, z jakého účtu byla platba uskutečněna a že šlo o bankovní účet společnosti právnická osoba S ohledem na to se soud již nezabýval tím, zda prostředky byly převedeny na účet náležející žalovanému.
6. právnická osoba, zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky (prokázáno oznámením ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum). Nebylo však prokázáno, že by se oznámení a výzva týkaly pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, neboť oba tyto dokumenty odkazovaly na neuhrazený spotřebitelský úvěr ze smlouvy číslo ve výši 7 344,12 Kč.
7. Nebylo prokázáno, že společnost právnická osoba, ujednala se žalobkyní postoupení své údajné pohledávky za žalovaným žalobkyni. V žalobkyní předložené smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh nebyly jednotlivé údajně postupované pohledávky specifikovány tak, aby bylo možno spojit předmětnou pohledávku s touto smlouvou, tudíž nelze uzavřít, že by společnost právnická osoba, a žalobkyně postoupení předmětné pohledávky skutečně ujednaly.
8. Po skutkové stránce tedy soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by společnost právnická osoba, žalovanému poskytla jakékoli finanční prostředky, ani že by se žalobkyní ujednala postoupení pohledávky. Vzhledem k tomu dospěl k právnímu závěru, že nevznikla pohledávka, která měla být předmětem postoupení na žalobkyni, a žalovaný ani nemůže být v prodlení s jejím zaplacením, nadto taková pohledávka, i kdyby vznikla, nebyla žalobkyni postoupena. S ohledem na to nebylo možno žalobě ani zčásti vyhovět, a to ani podle právní úpravy bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.).
9. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).