Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 22/2022-37
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 2 550 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části požadující zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 3 057,17 Kč a smluvní pokutu ve výši 850 Kč zastavuje.
II. V části požadující zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20. 7. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 182,11 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.
III. Žalobkyni se neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části požadující zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 3 057,17 Kč a smluvní pokutu ve výši 850 Kč zastavuje. II. V části požadující zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20. 7. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 182,11 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá. III. Žalobkyni se neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 2 550 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, právnická osoba a. s., IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným dne 27. 3. 2020 smlouvu o úvěru č. anonymizováno (dále jen„ smlouva o úvěru“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 1 700 Kč. Za to se zavázal žalovaný úvěr vrátit a zaplatit poplatek 1 856,57 Kč a zaplatit úrok za poskytnutí úvěru. Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na dluh ze smlouvy o úvěru nezaplatil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl vedle původního nároku též původní věřitelce nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 850 Kč a dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Dne 19. 7. 2021 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na výzvu soudu, aby žalobkyně předložila jakékoliv důkazy prokazující, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že těmito důkazy nedisponuje a žádné důkazy soudu nepředložila. Ze stejného důvodu vzala žalobkyně svou žalobu co do smluvní pokuty, co do smluvního úroku a co do poplatku za poskytnutí úvěru zpět. Soud proto v této části řízení zastavil.
5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka peněžní prostředky ve výši 1 700 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Před uzavřením smlouvy neposoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V době poskytnutí úvěru byla majitelkou bankovního účtu, na který byla připsána částka 1 700 Kč, paní jméno příjmení, RČ: číslo. Žalovaný nezaplatil původní věřitelce ničeho. Dne 19. 7. 2021 postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru původní věřitelka na žalobkyni.
6. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Na otázku zdali neposouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo (anonymizováno právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
14. V souzené věci neposoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a nesplnila tak svou zákonnou povinnost. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelkou byla jméno příjmení, částku 1 700 Kč. Žalovanému neposkytla původní věřitelka ničeho. Žalovaný se tak na úkor původní věřitelky bezdůvodně neobohatil. Z důvodu, že ze strany žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení na úkor původní věřitelky resp. žalobkyně, soud žalobu (v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby) zamítl.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).