Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 171/2022-68
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 46 271,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 684,37 Kč, úrok ve výši 2 225,12 Kč a dále ve výši 15,10 % ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 234,51 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do 16. 4. 2020 a z částky 2 384,37 Kč za dobu od 17. 4. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 43 587,45 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 43 587,45 Kč za dobu od 17. 4. 2020 do zaplacení k rukám žalobce a náhradu nákladů řízení ve výši 1 406,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 684,37 Kč, úrok ve výši 2 225,12 Kč a dále ve výši 15,10 % ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 234,51 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do 16. 4. 2020 a z částky 2 384,37 Kč za dobu od 17. 4. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 43 587,45 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 43 587,45 Kč za dobu od 17. 4. 2020 do zaplacení k rukám žalobce a náhradu nákladů řízení ve výši 1 406,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 46 271,82 Kč spolu s úrokem ve výši 2 225,12 Kč a dále ve výši 15,10 % ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 234,51 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále také jako původní věřitel nebo banka) a žalovanou byla dne 31. 7. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru – Expres půjčka (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který žalovaná čerpala v plné výši převodem peněžních prostředků na její bankovní účet č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,10 % ročně a poplatky v pravidelných 36 anuitních měsíčních splátkách po 1 735,72 Kč splatných vždy k 26. dni příslušného měsíce počínaje dnem 26. 8. 2018. Žalovaná však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Všeobecnými produktovými podmínkami právnická osoba, jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázala dodržovat, nehradila splátky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalované s úhradami splátek původní věřitel dopisem ze dne 21. 3. 2019 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 21. 3. 2019 a vyzval ji k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru neuhradila žalovaná ničeho. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 45 971,82 Kč, na úroku částku 2 225,12 Kč, na úroku z prodlení částku 3 234,51 Kč a na dlužných poplatcích částku 300 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Žalovaná u jednání dne 29. 6. 2022 namítala, že v době žádosti o úvěr původní věřitel v rámci zkoumání úvěryschopnosti požadoval doložení jejího příjmu u zaměstnavatele a výpis z trestního rejstříku, kdy doložila výši příjmu potvrzením zaměstnavatele, pracovala jako agenturní zaměstnanec u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, agenturní zaměstnání; pokud tvrdila, že čistý příjem domácnosti je 35 000 Kč, byl to příjem jejího tehdejšího druha, kdy hospodařili společně, žádné doklady o jejích výdajích původní věřitel nepožadoval a nic nezjišťoval. Doplnila, že v současné době je samoživitelka, má jednu vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti, pracuje na dohodu o provedení práce s čistým měsíčním výdělkem ve výši 4 000 Kč. Je schopna vzhledem ke svým osobním a příjmovým poměrům hradit dluh ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, vyšší splátku není schopna hradit.
4. Žalobce v podání (doplnění žalobních tvrzení) ze dne 20. 6. 2022, doručeném soudu dne 21. 6. 2022, tvrdil, že žalovaná ode dne poskytnutí úvěru v období od 31. 7. 2018 do 11. 1. 2019 zaplatila na dluh 4 splátky v souhrnné výši 6 412,55 Kč.
5. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 31. 7. 2018, Žádosti o úvěr, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace, Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 21. 3. 2019 včetně poštovního podacího archu ze dne 21. 3. 2019, výpisu z úvěrového účtu č. ú. bankovní účet za období od 31. 7. 2018 do 31. 12. 2018, od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, od 1. 1. 2020 do 21. 2. 2020, transakční historie úvěrového účtu, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 3. 3. 2020, sdělení banky – vyjádření k procesu posouzení úvěryschopnosti, interního výpisu banky – splátkového zatížení žalované a z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 1. 4. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 31. 7. 2018 Smlouvu o úvěru – Expres půjčka, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala dne 31. 7. 2018 bezhotovostně převodem peněžních prostředků na její běžný bankovní účet č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba Žalovaná se zavázala splatit úvěr pravidelnými 36. měsíčními anuitními splátkami po 1 735,72 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,10 % ročně a poplatky splatnými vždy k 26. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 26. 8. 2018. V čl. III bod 11 písm. a) úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je banka oprávněna v případě porušení smlouvy dle čl. III bod 10. prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požadovat jejich předčasné splacení, jestliže mj. je klient v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Součástí smlouvy učinili účastníci příjmení produktové podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace a sazebník poplatků. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru za měsíce říjen až listopad 2018 a únor 2019. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 21. 3. 2019 oznámil původní věřitel žalované zesplatnění úvěru s příslušenstvím ke dni 20. 3. 2019 a vyzval ji k úhradě dluhu. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 21. 3. 2019 a bylo doručováno žalované na korespondenční adresu adresa. Z výpisu z úvěrového bankovního účtu žalované č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba za období od 31. 7. 2018 do 31. 12. 2018, za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 a za období od 1. 1. 2020 do 21. 2. 2020 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na úvěrovém účtu žalované č. ú. bankovní účet, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku - 50 000 Kč jako čerpání úvěru. Pohledávka za žalovanou byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 postoupena na žalobce, což bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 28. 2. 2020. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 31. 3. 2020 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 1. 4. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu žalované.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
13. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
15. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 20. 6. 2022, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr v souladu s principy obezřetného úvěrování a v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky; vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalované v databázi neplatných dokladů MV ČR, získal informace přímo od žalované ze žádosti o úvěrový produkt, z něhož vyplynulo, že žalovaná byla zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou, pracovní poměr hlavní, zaměstnavatel byl ověřen z běžného účtu úvěrované, s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 15 223 Kč měsíčně, uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v pronajatém bytě, příjem domácnosti činí 35 000 Kč měsíčně; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doložil pouze výpis z bankovního účtu žalované, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalované. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
16. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení dlužných poplatků v částce 300 Kč.
17. Plnil-li původní věřitel žalované z neplatné smlouvy o úvěru částku 50 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 6 412,55 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 43 587,45 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 43 587,45 Kč za dobu od 17. 4. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 16. 4. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 2 225,12 Kč a dále ve výši 15,10 % ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 234,51 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 45 971,82 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do 16. 4. 2020 a z částky 2 384,37 Kč za dobu od 17. 4. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovanou zaplatit dlužnou pohledávku s příslušenstvím včetně náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, neboť shledal podmínky pro plnění ve splátkách, a to s ohledem na osobní a majetkovou situaci žalované a její snahu předmětný dluh řešit, a také vzhledem k tomu, že plnění dluhu (bez příslušenství) ve splátkách po dobu 29 měsíců ještě nepředstavuje nepřiměřené zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Výši měsíční splátky soud stanovil s ohledem na výši dluhu.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 67,45 % a jeho neúspěch 32,55 %. Ve výši rozdílu (34,90 %) má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 1 406,50 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 852 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 1 500 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 20. 6. 2022, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Celkové náklady řízení tak činí částku 4 030 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 34,90% činí částku 1 406,50 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).