Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 77/2022-45

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 147 900,81 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 78 704,75 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 12,81 Kč,

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 704,75 Kč od datum do zaplacení,

v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, a to pod hrozbou ztráty výhody splátek.

II. Ohledně částky 69 196,06 Kč, žalovaného úroku, žalobou požadovaného úroku z prodlení z částky 147 900,81 Kč za dobu do datum, úroku z prodlení z částky 69 196,06 Kč za dobu od datum, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 78 704,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,81 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 704,75 Kč od [datum] do zaplacení, v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, a to pod hrozbou ztráty výhody splátek. II. Ohledně částky 69 196,06 Kč, žalovaného úroku, žalobou požadovaného úroku z prodlení z částky 147 900,81 Kč za dobu do [datum], úroku z prodlení z částky 69 196,06 Kč za dobu od [datum], se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 86 629,43 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení a částky 63 271,38 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení.

2. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o půjčce číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši 100 000 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 13,9 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr splácet 71 pravidelnými měsíčními anuitními splátkami po 2 224 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne datum. Žalovaný se opakovaně dostal do prodlení se splácením úvěru. příjmení proto využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni datum a následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Celková dlužná částka činila 84 633,40 Kč. Žalobou žalobkyně požaduje zaplatit jistinu úvěru ve výši 68 484,97 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 16 144,46 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3,97 Kč a dále úroky z částky 68 484,97 Kč od datum do zaplacení a úroky z prodlení z částky 84 629,43 Kč od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Do zesplatnění úvěrů žalovaný uhradil pouze 28 956,80 Kč a do postoupení pohledávky žalobkyni pak dalších 23 732,13 Kč.

3. Žalobkyně dále uvedla, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o půjčce číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši 100 000 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 11,9 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr splácet 40 pravidelnými měsíčními anuitními splátkami po 3 251 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne datum. Žalovaný se opakovaně dostal do prodlení se splácením úvěru. příjmení proto využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni datum a následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Celková dlužná částka činila 63 280,22 Kč. Žalobou žalobkyně požaduje zaplatit jistinu úvěru ve výši 51 311,25 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 11 960,13 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 8,84 Kč a dále úroky z částky 51 311,25 Kč od datum do zaplacení a úroky z prodlení z částky 63 271,38 Kč od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Do zesplatnění úvěrů žalovaný uhradil pouze 49 334,45 Kč a do postoupení pohledávky žalobkyni pak dalších 19 271,87 Kč.

4. Žalobkyně doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela banka právnická osoba z lustrace žalovaného v externích a interních databázích (BRKI/NRKI/SOLUS), na blacklistech, v databázích neplatných dokladů a probíhajících exekucích. Byla prověřována úvěrové zatížení žalovaného a jeho schopnost úvěr splácet. příjmení zohlednila příjem žalovaného a jeho pravidelné výdaje. Prověřena byla IP adresa a číslo mobilního telefonu. příjmení zjistila sociodemografický profil žalovaného a provedla behaviorální skoring.

5. Dle systému příjmení žalovaný databází neprocházel.

6. Podle kreditního reportu měl žalovaný celkem anonymizováno úvěrů u anonymizováno institucí se zůstatky částka, a úvěrovým rámcem částka.

7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

8. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému je vedena řada nalézacích řízení (č. l. 15) a byla proti němu nařízena řada exekucí (č. l. 17).

9. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl bez záznamu v insolvenčním rejstříku, neměl evidovaný neplatný doklad, nenacházel se na interním blacklistu banky, měl pozitivní úvěrovou historii v BRKI a NRKI, a neměl dluh po splatnosti v systému příjmení. Deklarovaný příjem žalovaného činil částka, splátky stávajících úvěrů dosahovaly částka, výdaje na živobytí činily částka a ostatní výdaje částka. Úvěr byl schválen.

10. Z rámcové služby o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne datum je patrné, že právnická osoba zřídila žalovanému běžný účet.

11. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 100 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet 40 měsíčními splátkami (včetně pojištění 210 Kč) po 3 251 Kč počínaje dnem datum.

12. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě níž právnická osoba měla poskytnout žalovanému zápůjčku, kterou se žalovaný zavázala splatit 71 měsíčními anuitními splátkami (včetně pojištění) po 2 224 Kč. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 100 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet 71 měsíčními splátkami (včetně pojištění 150 Kč) po 2 224 Kč počínaje dnem datum.

13. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 100 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet 71 měsíčními splátkami (včetně pojištění 150 Kč) po 2 224 Kč počínaje dnem datum.

14. Z přehledu úvěrové historie vyplývá nepravidelné splácení zápůjček žalovaným.

15. Z výpisů z běžného účtu žalovaného u právnická osoba soud zjistil, že na účet byly zaslány prostředky zápůjček. Zůstatky na uvedeném účtu byly velmi nízké a na účet žalovaný zasílal pouze částky určené na splácení zápůjček.

16. Z posledních výzev ze dne datum vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením obou zápůjček a byl upozorněn na možnost zesplatnění.

17. Z oznámení o zesplatnění – výzev k úhradě závazku ze dne datum soud zjistil, že obě pohledávky na splacení zápůjček byly zesplatněny.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vyplývá postoupení pohledávek na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum je patrné, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

19. Dle předžaloní výzvy žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dne datum a poskytla mu lhůtu do datum. Dle podacího lístku pošty byla předžalobní výzva odeslána dne datum.

20. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

21. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

28. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

29. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

30. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.

31. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

32. Účelem úpravy neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. tudíž není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před výše uvedenými negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede, a tedy ochrana veřejného pořádku. Jedná se tudíž ve smyslu výše citovaného § 588 o. z. o tzv. neplatnost absolutní, k níž je soud povinen i bez návrhu přihlédnout (jak ostatně vyložil i Soudní dvůr EU).

33. Pro posouzení platnosti posuzované smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. je přitom rozhodující posouzení, zda žalobkyně dostála své zákonem jí stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Okresní soud dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. .

34. Je třeba připomenout, že již dne datum vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne datum o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí číslo 2009 a o zrušení rozhodnutí Komise 2009 číslo - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. ulice národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení číslo 2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. ulice národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalovaného.

35. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014 číslo, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

36. Jak vyplývá z provedeného dokazování, poskytovatelka spotřebitelského úvěru vycházela z deklarovaných příjmů žalovaného ve výši 20 000 Kč a tyto neověřovala fakticky, ale s využitím statistického nástroje. Původní věřitelka dále zcela rezignovala na prověření jeho skutečných výdajů, nákladů a závazků. Bylo jí přitom známo, že žalovaný je výrazně zadlužený (splátky stávajících úvěrů činily v okamžiku sjednání první smlouvy částka, tedy částku, která představovala téměř anonymizováno příjmu žalovaného). Byly sice zohledněny výdaje žalovaného na bydlení, ostatní výdaje však byly vyčísleny částkou částka a právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z úředně stanovených minimálních výdajů na živobytí. S ohledem na uvedené okresní soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně zejména výdaje žalovaného (jeho úvěruschopnost) řádně neprověřila. Metodika stanovená Českou národní bankou dodržena nebyla. Smlouva o úvěru je tak neplatná dle § 86 z. s. ú.

37. V projednávané věci žalobkyně, resp. věřitelka poskytla žalovanému částku 200 000 Kč, z níž žalovaný splatil pouze 121 295,25 Kč (28 956,80 Kč, 23 732,13 Kč, 49 334,45 Kč a 19 271,87 Kč). Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o 78 704,75 Kč. Uvedenou částku okresní soud žalobkyni přiznal, včetně úroku z prodlení a ve zbytku žalobu zamítnul.

38. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle ve splátkách s ohledem na výši dlužné částky.

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy při zohlednění zamítnutého úrokového příslušenství byl žalovaný převážně úspěšný, avšak dle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení a řádu exekučního,