Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 204/2022-65
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 259 016,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 248 511,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 248 511,26 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 9 504,85 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od datum do datum ve výši 7 251,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem za dobu od datum do datum ve výši 25 649,16 Kč, s úrokem 4,9 % ročně z částky 259 016,11 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 259 016,11 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 504,85 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 632 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 248 511,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 248 511,26 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 9 504,85 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od [datum] do [datum] ve výši 7 251,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem za dobu od [datum] do [datum] ve výši 25 649,16 Kč, s úrokem 4,9 % ročně z částky 259 016,11 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 259 016,11 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 504,85 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 632 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 259 016,11 Kč s obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru č. GNN156853290 dne datum, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 265 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet formou 96 měsíčních splátek po 4 004,78 Kč spolu se smluvními úroky ve výši 4,9 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny včetně sjednaných poplatků. Žalovaný však uhradil splátky v celkové výši 9 520,25 Kč a vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení se splácením předepsaných splátek, žalobkyně dopisem ze dne datum odstoupila od smlouvy, čímž se dluh stal splatným ke dni datum. Žalovaný nadále dluží částku 258 816,11 Kč na jistině úvěru, dále poplatky ve výši 200 Kč (za vyhotovení a odeslání výzev k úhradě 50 Kč + 150 Kč) a žalobkyně požaduje také neuhrazený úrok kapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky ve výši 7 251,35 Kč a neuhrazený úrok se sazbou úroku smlouvy zvýšeného o sazbu zákonného úroku z prodlení z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti zkapitalizovaného ke dni datum ve výši 25 649,16 Kč, jakož i úrok ve výši 4,9 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 259 016,11 Kč od datum do zaplacení. Před poskytnutím úvěru žalobkyně splnila svou povinnost a náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací CBCB/SOLUS, jakož i kontrolou veřejných databází. Žalovaný na pobočce uvedl příjem ve výši 38 000 Kč, což bylo ověřeno pracovníkem banky dle klientem doložené dokumentace, kdy ověřený příjem činil 37 841 Kč. Žalovaný uvedl výdaje ve výši 4 000 Kč a banka stanovila jeho životní výdaje po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 5 280 Kč. Dále klient uvedl, že nemá jiné splátky mimo banku, ve které úvěr žádá, přičemž dotazem do CCB/CBCB a z vlastních systémů bylo zjištěno, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením 2 734,97 Kč, přičemž tento úvěr byl určen k doplacení nově žádaným úvěrem. Po zohlednění všech okolností banka stanovila maximální zatížení klienta na částku 28 380,75 Kč, splátka nového úvěru činila 4 004,78 Kč a žalovaný měl dostatečný příjem k pokrytí splátek i životních výdajů. Dlužnou částku však neuhradil ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst 3 o. s. ř.).
3. Ze smlouvy o hotovením úvěru„ mPůjčka plus“ č. GNN bankovní účet uzavřené mezi účastníky dne datum soud zjistil, že jejím předmětem byl spotřebitelský úvěr ve výši 265 000 Kč, který měl být poskytnut na účet žalovaného mkonto bankovní účet s tím, že z části měl být použit na splacení stávajícího úvěru žalovaného u žalobkyně č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do datum v 96 měsíčních splátkách po 4 004,78 Kč za předpokladu, že bylo sjednáno pojištění splácet u právnická osoba Dále se zavázal hradit poplatky dle sazebníku banky a zejména úrokovou sazbu 4,9 % ročně (v případě sjednaného pojištění). Celkem mělo být včetně úroku, jednorázového poplatku a pojistného uhrazeno 384 977,32 Kč Součástí smlouvy je ujednání o tom, že v případě, že klient nezaplatí splátku úvěru řádně a včas, je povinen uhradit úroky z prodlení v zákonné výši a je zde obsaženo ujednání banky vypovědět smlouvu a požadovat okamžité vrácení jistiny a splácení všech pohledávek z úvěru (článek 7 smlouvy).
4. Z výpisu z účtu žalovaného u žalobkyně č. bankovní účet soud zjistil, že tento byl zřízen datum, dne datum byla na tento účet poskytnuta částka 265 000 Kč jako úvěr č. UG bankovní účet a z tohoto účtu byl předčasně splacen úvěr č. UG bankovní účet ve výši 180 646,05 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný z tohoto svého účtu uhradil v měsících dubnu až prosinci 2020 splátku předepsaného pojištění ve výši 662,5 Kč, tedy na pojištění bylo celkem uhrazeno 5 962,50 Kč (9 x 662,5 Kč) a dále uhradil 2 splátky úvěru ve výši 3 381,58 Kč, a to v červenci a srpnu 2020, v září 2020 uhradil 2 724,12 Kč a 39 Kč, takže na splátkách úvěru uhradil celkem 9 526,24 Kč, přičemž tyto platby žalovaného a způsob započtení na jistinu, popř. úroky, byly prokázány také historií úvěru GNN156853290. Žalovaný tedy celkem zaplatil 15 488,74 Kč. Dále z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že mu byly vyúčtovány poplatky za odeslání upomínky ze dne datum ve výši 50 Kč a za upomínku ze dne datum ve výši 150 K. Výše poplatků za upomínky byla stanovena Sazebníkem bankovních poplatků vydaným žalobkyní a platným od datum.
5. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru mPůjčka plus – předschválená nabídka, bylo zjištěno, že jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného, údaje o tom, že je ženatý, má jedno dítě a jednu vyživovanou osobu. Jeho čistý měsíční příjem činí 38 000 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč, požaduje úvěr 265 000 Kč s parametry zde specifikovanými s tím, že tato žádost není žalovaným podepsána. Z potvrzení o výši pracovního příjmu soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou od datum u právnická osoba a jeho měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 37 841 Kč, za posledních 7 měsíců 38 016 Kč. Z výpisu z registru CBCB soud zjistil, že u žalovaného nebyly zjištěny žádné splátky nezajištěných či zajištěných úvěrů, ani žádné jiné splatné závazky po splatnosti.
6. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému první výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 626,90 Kč a současně mu vyčíslila poplatek za odeslání první upomínky ve výši 50 Kč, přičemž tato zásilka mu byla odeslána doporučeně (prokázáno dodejkou).
7. Dopisem ze dne datum žalobkyně upozornila žalovaného na neuhrazený dluh z předmětné smlouvy a vyzvala jej k úhradě dlužné pohledávky ve výši 4 092,42 Kč, včetně poplatku za odeslání upomínky ve výši 150 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že pokud nedojde k tomuto datu k úhradě dlužné pohledávky, je tato výzva rovněž odstoupením od smlouvy o půjčce č. GNN156853290 a k zániku smlouvy dojde dnem následujícím po marném uplynutí sedmidenní lhůty k úhradě dluhu, přičemž tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne datum (prokázáno dodejkou).
8. Výzvou k úhradě dluhu ze dne datum žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě nesplaceného úvěru ze smlouvy číslo ve výši 291 916,62 Kč s příslušenstvím, který byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni datum a žalovaný byl vyzván k úhradě tohoto závazku do sedmi dnů od odeslání výzvy, což bylo dne datum (prokázáno výzvou, včetně poštovního podacího archu).
9. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní (podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank) soud pro nadbytečnost nečiní žádná podstatná skutková zjištění.
10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému na jeho požádání finanční prostředky ve výši 265 000 Kč na jeho bankovní účet, což nebylo v řízení zpochybněno a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 pravidelných splátkách po 4 007,78 Kč spolu se sjednanými úroky a poplatky (zejména za pojištění). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na úvěr uhradil 9 502,25 Kč, přičemž tuto částku měla žalobkyně započíst částečně na jistinu a částečně na smluvní úrok, avšak listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem 15 488,24 Kč, tedy kromě částky 9 502,25 Kč dalších 5 962,50 Kč na pojištění (9 x 662,50 Kč).
11. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že tato povinnost splněna byla, avšak soud se s tímto neztotožňuje. Žalobkyně měla doložen řádně pouze příjem žalovaného v průměrné výši 38 016 Kč, avšak neměla ověřeny žádným způsobem jeho výdaje zejména na bydlení, či další základní potřeby. Ohledně výdajů vycházela žalobkyně z částky 5 280 Kč, které však stanovila dle svého interního ekonomického modelu, byť žalovaný uváděl výdaje nižší, avšak tyto nijak nedoložil. Nic nebránilo žalobkyni vyžádat si od žalovaného listiny, kterými by byla výše jeho výdajů osvědčena. Není ani zřejmé, zda a jakým způsobem byla zhodnocena skutečnost, že žalovaný má mít jednu vyživovací povinnost k dítěti. Žalobkyně byla u soudního jednání poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě předložit další důkazy k prokázání svého tvrzení o dostatečném prověření úvěruschopnosti žalovaného, avšak žádné další důkazy soudu neposkytla, když má za to, že svou povinnost splnila řádně.
12. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto je třeba také prověřit, a to z hlediska analýzy aktivní i pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka. Protože žalobkyně neprokázala, že by svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně splnila, je nutné předmětnou úvěrovou smlouvu posoudit jako neplatnou, přičemž dle ust. § 87 odst. 1 věty první a druhé citovaného zákona ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dle novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb.) k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 265 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti již poskytl, tedy částky 15 488,74 Kč. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil pouze 9 520,25 Kč, pak v řízení bylo prokázáno výpisem z účtu žalobkyně včetně historie úvěru, že celkem žalovaný uhradil 15 488,74 Kč, z toho částka 5 962,50 Kč byla určena na úhradu pojištění a částka 9 526,24 Kč na úvěr. Soud má za to, že je třeba celou uhrazenou částku odpočítat od plnění poskytnutého dle neplatné smlouvy, neboť i platby započtené na pojištění byly provedeny na základě neplatné smlouvy, kterou byly výslovně sjednány a sjednané pojištění bylo podmínkou i pro výši splátek, jakož i výši sjednaného obchodního úroku. Nebylo prokázáno, že by pojistné bylo poukázáno jiné osobě než žalobkyni, a tudíž je třeba i s tímto plněním žalovaného počítat. Žalovaný je tedy povinen vrátit částku 248 744,46 Kč. Jelikož je se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z této částky. Žalovaný byl prokazatelně k zaplacení celé dlužné částky vyzván až předžalobní výzvou ze dne datum s termínem splnění do 7 dnů, tj. do datum. Pokud svou povinnost nesplnil, je od datum povinen hradit rovněž úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně, byť by dle uvedeného nařízení měla nárok na úrok vyšší, avšak soud je vázán žalobním návrhem, a tudíž přiznal žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši.
13. Ve zbývající části, tj. co do částky 9 504,85 Kč s kapitalizovaným i běžícím obchodním úrokem, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nároky na ně mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu datum, neboť žalovaný v tomto období ještě nebyl v prodlení s úhradou této dlužné částky. Dle názoru soudu totiž není možno vázat splatnost žalované částky k okamžiku stanoveném v poslední výzvě k uhrazení dlužné částky ze dne datum s poučením o možném odstoupení od smlouvy, neboť v ní není žalovaný vyzýván k úhradě celé dlužné částky, ale jen k uhrazení nesplacení splátky úvěru ve výši 4 092,42 Kč včetně poplatku 150 Kč za upomínku.
14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 66 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 17 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 83 % (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 58 533 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 10 361 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 37 360 Kč za 4 úkony právní služby po 9 340 Kč dle § 7, 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a za účast u jednání dne datum včetně 4 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas za cestu advokáta k soudnímu jednání za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 tarifu, cestovného k jednání osobním vozidlem VW Tiguan registrační značka za 102 ujetých kilometrů ve výši 852 Kč určeného dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v platném znění, včetně 21% DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 39 812 Kč, což činí 8 360 Kč po zaokrouhlení. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 58 533 Kč a s ohledem na její procesní neúspěch jí byly přiznány v částce 38 632 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Nebyla přiznána odměna za doplnění žaloby ze dne datum k výzvě soudu, neboť tvrzení zde uvedená již měla být součástí původní žaloby (žalobkyně byla vyzvána ke specifikaci požadovaných poplatků a doložení důkazů) a tudíž odměnu za tento úkon není možno považovat za účelně vynaloženou.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.