Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 30/2022-85

: Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 34 685 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 19. 5. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve výši 1 409 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 185 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 10. 2021 do 18. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 19. 5. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve výši 1 409 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 185 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 10. 2021 do 18. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 34 685 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 14. 10. 2019 s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, z nichž jen 27 500 Kč bylo vyplaceno na účet žalovaného, neboť částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru. Poskytnutý úvěr spolu s úroky se žalovaný zavázal splatit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, což však žalovaný řádně a včas neučinil, a proto žalobkyně kromě zbývající jistiny (27 288 Kč) a dlužných splátek (3 350 Kč) uplatnila i smluvní pokuty v celkové výši 2 945 Kč a náklady na upomínání ve výši 200 Kč.

2. Žalovaný při jednání dne 13. 6. 2022, ze kterého se žalobkyně omluvila, k žalobě uvedl, že předmětný úvěr s žalobkyní uzavíral a rovněž obdržel na svůj účet částku 27 500 Kč. V dané době měl špatné období, kdy si vzal cca 9 obdobných půjček, které pak měl problémy splácet. Při uzavírání úvěru po něm nikdo nechtěl dokládat další závazky z jiných půjček či úvěrů, přičemž výpisy ze svého bankovního účtu dodával, nicméně po něm chtěli jen příchozí platby k výplatám. Konečné rozhodnutí ponechal na uvážení soudu s tím, že požádal o možnost uhradit žalobkyni přiznanou částku v pravidelných splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně.

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 7. 2021, jejíž součástí byly i obchodní podmínky, soud zjistil, že žalobkyně poskytla, jakožto registrovaný poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů, žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, ze kterého dle potvrzení o provedení transakce ze dne 6. 8. 2021 žalovaný obdržel na svůj účet 27 500 Kč a zbývající 2 500 Kč byly převedeny na účet zprostředkovatele úvěru. Dle posouzení úvěruschopnosti zákazníka žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, žalovaný uvedl příjmy ve výši 21 000 Kč, což odpovídá i průměru dle výplatních pásek žalovaného, a výdaje na bydlení ve výši 7 200 Kč, přičemž žalobkyně počítala s normativními náklady na bydlení 5 653 Kč, s životním minimem 3 860 Kč a s nezabavitelnou částkou 6 342 Kč. Jiné závazky z úvěrů neměl žalovaný splácet žádné, nicméně z obsahu žaloby ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. vyplývá, že žalovaný dne 27. 5. 2016 uzavřel se společností právnická osoba nebankovní úvěr ve výši 5 000 Kč, který ještě v roce 2021 neměl splacen. Výše mzdy je doložena i příchozími platbami na částečném výpisu z účtu žalovaného 27 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl být dle předpisu úhrad zaplacen ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Dle listiny„ Bonita smlouvy“ žalovaný dosud nic neuhradil. Žalobkyně sice vystavila upomínku ze dne 24. 8. 2021, nicméně z žádného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by tato upomínka byla žalovanému zaslána, přičemž tato skutečnost nemůže být prokázána čestným prohlášením zaměstnance žalobkyně, interním seznamem odeslaných zásilek. Žalobkyně kvůli prodlení žalovaného se splácením úvěru tento zcela zesplatnila v rámci předžalobní výzvy ze dne 25. 10. 2021, která byla žalovanému odeslána téhož dne.

4. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že žalobkyně uzavřela dne 28. 7. 2021 s žalovaným úvěrovou smlouvu, dle které byla žalovanému poskytnuta částka 27 500 Kč, na kterou žalovaný dosud nic neuhradil.

5. Dle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 věta první ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen z části. Mezi žalobkyní a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši

30 000 Kč, resp. 27 500 Kč po odečtení provize zprostředkovatele, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když nedostatečným způsobem zkoumala zejména výdaje a další závazky žalovaného. Toto zjištění vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně kromě výpisu z centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku blíže závazky žalovaného nezkoumala (např. nahlédnutím do registru bankovních a nebankovních klientských informací) a následně případná zjištění přezkoumatelným způsobem nezohlednila při prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Nezkoumání dalších závazků žalovaného bylo soudem zjištěno i ze skutečnosti, že žalovaný měl jiný nesplacený dluh z úvěru z roku 2016, což by při řádné lustraci v příslušných registrech musela žalobkyně zjistit. Žalobkyně také požadovala po žalovaném jen částečné výpisy z jeho účtu pouze k příchozím platbám jeho výplaty, přičemž z úplného výpisu mohla zjistit i jeho výdaje, které však doložit nepožadovala. Není přitom možné uzavřít, že by žalovaný neměl vůbec žádné jiné měsíční výdaje, než výdaje na bydlení. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu právních východisek nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , považovat za neplatnost absolutní. Pro úplnost soud podotýká, že se žalobkyně a její právní zástupce k nařízenému jednání nedostavili, čímž se dobrovolně připravili o možnost být ze strany soudu poučeni ve smyslu k doplnění důkazních návrhu. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebyl žalovaný smluvně zavázán ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků, smluvních pokut a dalších sjednaných sankčních plateb – skrytých smluvních pokut, ať už byly žalobkyní nazvány jakkoliv (např. náklady na vymáhání). Tím, že žalovaný od žalobkyně obdržel částku 27 500 Kč, vzniklo mu v této výši bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu), které byl podle a 2 o. z. povinen vydat. Žalovaný dosud na svůj dluh žalobkyni nic neuhradil, takže žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení nadále dluží částku 27 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovaného řádně vyzývala k zaplacení dluhu, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba dle práva hmotného ( o. z.), což bylo dne 18. 5. 2022, kdy nastala i splatnost závazku z bezdůvodného obohacení. Od následujícího dne, tj. od 19. 5. 2022 byl žalovaný v prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení

(, o. z.) ve výši dle ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, který však žalobkyně bez existence právního důvodu uplatnila již od 26. 10. 2021. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 27 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení (10. 10. 2020) vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části ohledně částky 7 185 Kč včetně souvisejícího příslušenství (přesahujícího přiznanou výši) žalobu z výše popsaných důvodů zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 409 Kč (po zaokrouhlení), přičemž tato částka představuje 36 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně ve výši 3 913 Kč. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a vyhlášky

č. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 685 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč. Přiznaná část nákladů řízení vychází z rozdílu úspěchu žalobkyně (27 792,14 Kč) z celého předmětu řízení včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí (40 651,42 Kč) v rozsahu 68 % a úspěchu žalovaného (12 859,38 Kč) v rozsahu 32 %. V dané věci jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

11. Soud žalovanému k jeho žádosti povolil splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně, které lze s ohledem na výši žalované pohledávky a výši nákladů řízení považovat za přiměřené, neboť k zaplacení dluhu by mělo dojít cca do 6-7 měsíců.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na exekuci.