Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 172/2022-64
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 16 448,83 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 448,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 448,83 Kč od 20. 8. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 350,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 448,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 448,83 Kč od 20. 8. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 350,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právnická osoba příjmení p.l.c., se sídlem: adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen anonymizováno“), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ, obec (dále jen„ anonymizováno“) jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze právnická osoba na právnická osoba, a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení žalobkyně požaduje. Společnost anonymizováno uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze právnická osoba na žalobkyni, a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení žalobkyně požaduje. anonymizováno dne datum jakožto věřitel uzavřela s žalovanou jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“). Žalovaná doručila právnická osoba prostřednictvím webového rozhraní žádost o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, a to poté, co se ve svém osobním jedinečném uživatelském účtu seznámila s textem smlouvy a všemi jeho součástmi. Společnost anonymizováno následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a akceptovala žádost žalované o uzavření smlouvy. V souladu s čl. 3 obchodních podmínek je smlouva uzavřena dnem vyplacení první částky úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovaném poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 0,2833 % denně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu čerpala celkem částku ve výši 19 000 Kč, kterou měla v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně e-mailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Dlužník se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu úvěru ve výši 16 448,83 Kč. V souvislosti s prodlením žalované vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 16 448,83 Kč, a to ode dne splatnosti dne datum uvedeném taktéž v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu. Věřitel a následně žalobkyně vyzvali žalovanou k úhradě, avšak žalovaná ke dni podání tohoto návrhu svůj závazek v plné výši neuhradila, a to ani po zaslání výzvy dle § 142a o.s.ř. dne 15. 5. 2020.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobkyně je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán.
5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
6. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).
7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne 20. 12. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdil a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
13. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobkyně (žalobkyní) a žalované, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobkyni v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a dále žalované vznikla povinnost uhradit plnění dle smlouvy. V neposlední řadě vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
14. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
8 350,40 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 780 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 5 340 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 1 310,40 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 8 350,40 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Náchodě a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.