Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 80/2022-25
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 15 293 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 8 100 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 22. 2. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dalších 3 900 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 12 000 Kč od 29. 1. 2021 do 21. 2. 2022 a z částky 3 900 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení a dalších 3 293 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 8 100 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 22. 2. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dalších 3 900 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 12 000 Kč od 29. 1. 2021 do 21. 2. 2022 a z částky 3 900 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení a dalších 3 293 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že žalovaná uzavřela dne 21. 11. 2020 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč na účet č. bankovní účet dne 21. 11. 2020. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 500 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne 28. 1. 2021, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalovaná se dostala do prodlení se všemi splátkami. Zápůjčka nebyla žalovanou vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaná na svůj dluh neuhradila nic. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy). Písemné výzvy byly odeslány dne 25. 12. 2020, 5. 1. 2021, 24. 1. 2021, 2. 2. 2021 a 15. 2. 2021) Celková výše dluhu žalované, činí 14.500 Kč a představuje jistinu + poplatek ve výši 12 000 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč Smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 7.500 Kč ode dne 29. 1. 2021 (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne 13. 4. 2022 (vyhotovení žaloby) činí 3 293 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne 31. 1. 2022, žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila.
2. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 21. 11. 2020 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč, které byly žalované zaslány na účet č. bankovní účet dne 21. 11. 2020. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 500 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne 28. 1. 2021. V článku II,2.4 byla sjednána smluvní pokuta e výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a v článku II .2.5 dále poplatky – účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, mimo jiné ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku, při maximálním počtu pěti.
4. Z jednotlivých upomínek soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala upomínkami z 25. 12. 2020, 5. 1. 2021, 24. 1. 2021, 2. 2. 2021 a 15. 2. 2021. Je z nich také zřejmé, že žalovaná svůj dluh neplnila řádně a včas. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh nezaplatila ničeho.
5. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce tedy žalované vznikla povinnost zaplatit jistinu zápůjčky (§ 2390 o. z.) ve výši 7 500 Kč a rovněž i úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.). Povinnost zaplatit úroky sice smlouva o zápůjčce nezakládá, současně však ukládá žalované povinnost zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky. Již ze samotného pojmenování tohoto nároku je zřejmé, že takto pojmenovaný poplatek plní v zásadě stejný účel jako úrok a soud jej tedy za úrok také považuje. Povinnost zaplatit úrok tak dle názoru soudu rovněž platně vznikla, soud se však pochopitelně zabýval tím, zda byl úrok sjednán v přiměřené výši vzhledem k výši jistiny zápůjčky a době jejího trvání.
6. Částka 7 500 Kč byla žalované poskytnuta na dobu 93 dnů (splatnost třetí splátky tak nastala dne 21. 2. 2021 – nikoliv jak uvádí žalobkyně dnem 28. 1. 2021). Přiměřený úrok tak dle názoru soudu může činit maximálně 30% ročně, což je z částky 7 500 Kč poskytnuté na 93 dnů 573 Kč, soud však tuto částku zaokrouhlil na celá sta Kč, čímž zohlednil, že jde o krátkodobý a tedy zřejmě riskantnější právní vztah. Soud tedy dospěl k závěru, že maximální sjednaný úrok může činit 600 Kč. Nárok a zaplacení úroku – poplatku v této výši tak žalobkyni dle názoru soudu vznikl. Žalobkyni tak byla přiznána částka 8 100 Kč z titulu vrácení jistiny zápůjčku a sjednaných úroků s odkazem na ustanovení § 2390 a násl. o. z. Co do zbytku, tedy co do částky 3 900 Kč však dle názoru soudu tento nárok nevznikl, neboť se vzhledem k nepřiměřenosti poplatku jedná o právní jednání (ujednání o sjednání poplatku), které se příčí dobrým mravům a je tudíž podle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné.
7. Smlouva o zápůjčce rovněž sjednává sankce za prodlení se zaplacením splátek či celkové dlužné částky, a to jednak v podobě vázané na zaslané písemné upomínky (500 Kč za upomínku při maximálním počtu pěti) a jednak v prosté běžící podobě (0,1 % denně z dlužné částky). Takto obecně ujednané smluví pokuty (poplatek za účelně vynaložené náklady dle názoru soudu není ničím jiným než jinak formulovanou a pojmenovanou smluvní pokutou) nejsou nepřiměřené a z obecného pohledu jsou zajisté i platné. Současně je zřejmé, že obě smluvní pokuty zajišťovaly povinnost zaplatit jistinu zápůjčky ve výši 7 500 Kč. Za přiměřenou a přijatelnou považuje soud smluvní pokutu ve sjednané výši, pokud její absolutní výše nepřesáhne 50 % jistiny zápůjčky, tedy částku 3 250 Kč. V projednávané věci však žalobkyně vůči žalované uplatnila smluvní pokuty v celkové výši 5 750 Kč. Je tedy zřejmé, že smluvní pokuta – účelně vynaložené náklady 2 500 Kč nejsou nepřiměřené, jde o platné ujednání smlouvy a žalobkyni na zaplacení těchto nákladů nárok vznikl. Pokud jde o smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vůči žalobkyni uplatněna v částce 3 293 Kč, je zřejmé, že tato již přesahuje hranici přiměřenosti a pokud jde o tuto částku jde tedy o ujednání smlouvy, které je právním jednáním, které se rovněž příčí dobrým mravům a je tudíž podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatné. V této části byla tedy žaloba rovněž zamítnuta. Platně naopak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč s odkazem na ustanovení § 2048 o. z., v této části bylo žalobě vyhověno.
8. S ohledem na prodlení žalované žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z přiznané jistiny a přiznaného úroku, naopak tento požadavek soud pokud měl plynout z nepřiznaného úroku, zamítl.
9. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 10 600 Kč a neúspěch v částce 7 193 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 20 % (60% - 40%) svých účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.
10. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu ve věci samé po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 2 200 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 20 %, tj. částka 440 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit tuto příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
12. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 800 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1 sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1. sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.