Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 145/2022-21
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 032 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
a) částku ve výši 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 516 Kč od 30. 5. 2019 do zaplacení
b) částku ve výši 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 516 Kč od 30. 5. 2019 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku ve výši 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 516 Kč od 30. 5. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 516 Kč od 30. 5. 2019 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 3 032 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za použití prostředku hromadné dopravy provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně (Dopravní podnik města České Budějovice, a.s.).
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná dne 29. 5. 2019 dvakrát použila ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž se však nemohla přepravcem pověřené osobě prokázat platným jízdním dokladem a doložit tím, že uhradila předepsané tarifní jízdné. Žalované tím vznikla povinnost uhradit nejen řádné jízdné v částce 2x 16 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč, tj. celkem 3 032 Kč. Žalovaná je s úhradou tohoto peněžitého plnění v prodlení a je tak kromě uvedené částky povinna žalobkyni uhradit i zákonný úrok z prodlení.
Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ustanovení § 37 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění a dále podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 téhož právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 400 Kč, navýšené odměně advokáta o 21% DPH ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve za 2,5 úkonu právní služby ve výši celkem 500 Kč a 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle cit. advokátního tarifu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).