Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 27/2021-34
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
korespondenční adresa: adresa žalobkyně
; zastoupený advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 64 362 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný žalobci zaplatil částku 64 362 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 51 594 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, a dále spolu s ročním 102,3 % úrokem z částky 39 110,42 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný žalobci zaplatil částku 64 362 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 51 594 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, a dále spolu s ročním 102,3 % úrokem z částky 39 110,42 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne 22. 9. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 64 362 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 29. 4. 2019 Smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi částku 70 000 Kč a dlužník se zavázal věřiteli vrátit poskytnutý úvěr spolu s efektivním ročním 166,91 % úrokem z úvěru v 24 měsíčních splátkách po 6 942 Kč vždy k 22. dni v měsíci počínaje dubnem 2018. Schopnost dlužníka řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, na základě kterých bylo zjištěno, že volné měsíční zdroje dlužníka jsou dostatečné. Dále věřitel ověřil úvěrovou historii dlužníka v databázích SOLUS a NKRI, a provedl i lustraci dlužníka v insolvenčním rejstříku, a to s negativním výsledkem. Dlužník řádně nesplácel a ke dni zesplatnění úvěru 27. 12. 2020 dlužil na nové jistině po zesplatnění úvěru částku 47 998,05 Kč, která sestávala z původní dlužné jistině úvěru ve výši 39 110,42 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 8 887,63 Kč, ze smluvní pokuty 1 996 Kč, na kterou má věřitel právo vždy ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou je dlužník v prodlení 30 dnů, z nákladů upomínání 1 600 Kč, na které má věřitel právo vždy ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou je dlužník v prodlení 15 dnů, a ze smluvní pokuty 12 768 Kč, kterou je věřitel oprávněn požadovat ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (původní nesplacená jistina a úroky z této jistiny ke dni zesplatnění úvěru) ode dne po zesplatnění úvěru do zaplacení. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení počítaný z nové dlužné jistiny, nákladů upomínání a smluvní pokuty za prodlení se splátkami, a to od 29. 12. 2020 do zaplacení a roční 102,3 % úrok z úvěru z původní nesplacené jistiny od 29. 12. 2020 do zaplacení s tím, že suma tohoto úroku je limitována částkou 199 929 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, hodnocením klienta, dokladem o vyplacení úvěru výplatními páskami žalovaného a pracovní smlouvou. Ze smlouvy o úvěru číslo má soud za prokázáno, že dne 29. 4. 2019 podepsala za žalobce jako věřitele osoba oprávněná za něho jednat a žalovaný jako klient (zde dlužník) listinu takto nadepsanou, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázáno, že částka 70 000 Kč byla dne 6. 5. 2019 připsána na bankovní účet žalovaného pod variabilní symbol. Z hodnocení klienta má soud za prokázáno, že dlužník měl po zohlednění jeho pravidelných měsíčních příjmů ve výši 21 348 Kč a výdajů ve výši 7 687 Kč a po zaplacení splátky 6 942 Kč k dispozici měsíčně 6 719 Kč. Jako výdaje dlužníka postačil věřiteli statistický údaj o životním minimu a pokud jde o náklady na bydlení, ty dlužník vyčíslil na částku 2 000 Kč za situace, kdy bydlí v pronájmu. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel.
4. Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,
§ 86
(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
§ 87
(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že poskytl žalovanému částku ve výši 70 000 Kč, kterou žalovaný vrátil, dokonce v celkové částce přesahující 110 000 Kč (přesně 111 238 Kč). Vše, co žalobce žalobou žádá, tedy částky představující úroky, smluvní pokuty či jiné náklady, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, protože tato smlouva byla shledána neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že by řádným způsobem splnil svou povinnost zkoumat schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr, přesněji v daném případě úvěr dlužníkovi poskytl přesto, že nedostatečným způsobem ověřoval zejména způsob bydlení dlužníka a s tím spojené náklady. Soud dlužníkův měsíční disponibilní zůstatek 6 719 Kč neshledal dostačujícím s ohledem na ryze statistický, a tedy neprokázaný, neověřený údaj o výdajích žalovaného spočívající v částce odpovídající životnímu minimu, ovšem zejména s ohledem na naprosto nepravděpodobnou výši nákladů na bydlení 2 000 Kč, když žalovaný uvedl, že bydlí v pronájmu. Zde tedy věřitel nepostupoval v souladu s požadavky zákona a řádně poměry dlužníka neprověřil. Náklady bydlení za pronajatý byt či dům nemohou (a nemohly ani v době poskytnutí úvěru) včetně úhrady nákladů na energie představovat pouze 2 000 Kč měsíčně. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od žalobce částku ve výši 70 000 Kč, kterou zcela, dokonce s přeplatkem vrátil, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.
6. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.