Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 86/2022-18
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 829,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 457,16 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 497,83 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 545,01 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 4 329,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 1 457,16 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 1 497,83 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 0,1% denně z částky 1 545,01 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 457,16 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 497,83 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 545,01 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 4 329,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 1 457,16 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 1 497,83 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 0,1% denně z částky 1 545,01 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 829,26 Kč (dlužná jistina ve výši 4 500 Kč a úrok, poplatky a smluvní pokuta ve výši 4 329,26 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 20. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku spolu se smluvním úrokem a poplatky za správu ve 3 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 20. 12. 2021. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, neuhradil ničeho. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.
2. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dnem 9. 5. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.
3. Soud má z předložených důkazů za zjištěné, že mezi účastníky byla dne 20. 9. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu se smluvními úroky a poplatky ve třech měsíčních splátkách. Žalovaný ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jeho pravidelné příjmy a výdaje. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 27. 5. 2021 do 26. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný si v krátkém časovém horizontu vzal řadu půjček v celkové výši cca 115 000 Kč u právnická osoba – právnická osoba, anonymizováno finance, právnická osoba, anonymizováno s.r.o., právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba
4. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný si vzal v horizontu dvou měsíců velké množství půjček u různých úvěrových společností ve výši cca 115 000 Kč a je zřejmé, že žalovaný v době poskytnutí úvěru u žalobkyně neměl žádné volné prostředky k úhradě úvěru. Z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani z předložených listin) nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala měsíční výdaje žalovaného (výši výživného) a jak žalovaný plní své závazky.
5. Vzhledem k tomu, že právnická osoba jméno nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným a ověřením pouze příjmu žalovaného na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).
6. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 2991 o. z. tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 4 500 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 4 500 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ne/úspěch účastníků ve věci je přibližně stejný (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).