Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 CO 212/2022-76

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa

zastoupená advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o věci samé ohledně částky částka s příslušenstvím mění tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a že lhůta k plnění činí 15 dnů od právní moci rozsudku; jinak se v tomto výroku a ve výroku II. potvrzuje.

II. Ve výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše náhrady činí částka a že lhůta k plnění činí 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o věci samé ohledně částky [částka] s příslušenstvím mění tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a že lhůta k plnění činí 15 dnů od právní moci rozsudku; jinak se v tomto výroku a ve výroku II. potvrzuje. II. Ve výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše náhrady činí [částka] a že lhůta k plnění činí 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno].

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení a výrokem II. žalobu co do částky částka s příslušenstvím zamítl. Dále výrokem III. žalované uložil zaplatit žalobkyni na nákladech anonymizováno částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy v částce částka s příslušenstvím z důvodu nepřiměřené délky správního anonymizováno o anonymizováno nepovolené anonymizováno a na něj navazujícího soudního anonymizováno (dále jen„ posuzované či namítané anonymizováno“). Argumentovala tím, že anonymizováno v dané věci trvalo celkem anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, kdy tuto dobu nelze považovat za přiměřenou s tím, že žalobkyni byly nepřiměřenou délkou anonymizováno způsobeny i mnohé komplikace, jelikož nepovolená podzemní stavba se nacházela na pozemku v jejím vlastnictví, parc. č. st. anonymizováno, kat. území obec, přes který vede příjezdová cesta k její nemovitosti, kterou však žalobkyně z důvodu prevence nemohla dlouhodobě plnohodnotně užívat. Žalobkyně uvedla, že má nárok na základní zadostiučinění ve výši částka, které by mělo být navýšeno o 20 % z důvodu zvýšeného významu anonymizováno pro žalobkyni (žalobkyně nemohla plnohodnotně užívat svůj pozemek pro příjezd ke své nemovitosti) a o dalších 20 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno (dílčí průtahy v anonymizováno). Celkem tedy žalobkyně požaduje na náhradě nemajetkové újmy částka.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že délka anonymizováno v dané věci není nepřiměřená. Poukázala na to, že v dané věci byla vedena dvě samostatná správní anonymizováno – namítané anonymizováno o anonymizována dvě slova a anonymizováno o dodatečné povolení anonymizováno, které trvalo přibližně 1 rok, a dále soudní anonymizováno správní o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a následně o kasační stížnosti, které trvalo přibližně 3 roky, což žalovaná považuje za přiměřenou délku správního anonymizováno soudního. Zdůraznila skutečnost, že namítané anonymizováno o anonymizována dvě slova, které trvalo anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova bylo opakovaně přerušováno, kdy doba přerušení činila v souhrnu více než polovinu doby trvání anonymizováno. Žalovaná dále namítala procesní i skutkovou složitost případu a uvedla, že s ohledem na tyto skutečnosti byla délka všech souvisejících anonymizováno přiměřená. Závěrem se žalovaná vyjádřila k žalobkyní namítanému zvýšenému významu anonymizováno a uvedla, že v tomto směru žalobkyně neusnesla důkazní břemeno, když nepředložila žádné relevantní důkazy k prokázání svých, dle žalované účelových, tvrzení o nemožnosti užívání předmětné části pozemku z důvodu prevence.

4. Soud prvního stupně v napadaném rozsudku shrnul průběh namítaného anonymizováno včetně navazujícího anonymizováno před správními soudy a vyšel z následujícího zjištění: anonymizováno o anonymizována tři slova na anonymizováno parc.č.st. anonymizováno a anonymizováno v k.ú. obec bylo zahájeno dne datum. Posuzované anonymizováno bylo opakovaně přerušeno: 1) usnesením o přerušení anonymizováno č. j. 731/ spisová značka ze dne datum rozhodnutí, které bylo potvrzeno rozhodnutím krajského úřadu ze dne datum, z důvodu, že vlastníci anonymizováno podali dne datum u stavebního úřadu žádost o dodatečné povolení anonymizováno, písemností ze dne datum stavební úřad oznámil pokračování v anonymizováno o anonymizována dvě slova; 2) usnesením o přerušení anonymizováno č. j. 731/ spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí, z důvodu, že žalobkyně uplatnila u Krajského soudu v Plzni správní žalobu proti rozhodnutí krajského úřadu č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, písemností ze dne datum stavební úřad oznámil pokračování v anonymizováno o anonymizována dvě slova; 3) usnesením o přerušení anonymizováno ze dne datum, které však bylo k odvolání účastníků rozhodnutím stavebního úřadu ze dne datum zrušeno. ulice úřad vedl také anonymizováno o dodatečném povolení anonymizována dvě slova, které usnesením ze dne datum přerušil do doby vyřešení předběžné otázky (ověření pasportu anonymizována dvě slova). Usnesením stavebního úřadu č. j. 921/ spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, bylo anonymizováno o dodatečném povolení anonymizováno zastaveno. V namítaném anonymizováno o anonymizována dvě slova bylo mimo jiné rozhodnutím stavebního úřadu ze dne datum zrušeno rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č. j. 731/ spisová značka číslo, jímž bylo nařízeno anonymizována dvě slova; uvedené rozhodnutí však bylo následně rozhodnutím Krajského úřadu příjmení kraje ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka zrušeno a anonymizováno bylo zastaveno. Proti rozhodnutí krajského úřadu ze dne datum podala žalobkyně správní žalobu, která byla rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zamítnuta. Ke kasační stížnosti žalobkyně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací zmíněný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne datum a též rozhodnutí krajského úřadu ze dne datum zrušil a věc byla vrácena krajskému úřadu k dalšímu anonymizováno. Namítané anonymizováno trvalo až do datum, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského úřadu příjmení kraje č. j. PK- spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského úřadu Stříbro ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo spisová značka, v němž stavební úřad nařídil anonymizováno dané anonymizováno. Namítané anonymizováno trvalo číslo dní. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na odškodnění nemajetkové újmy u žalované, ta jej však předběžně neprojednala, resp. žalobkyni nebyl sdělen výsledek tohoto předběžného projednání.

5. Soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle ustanovení § 5, § 13, § 31a a § 32 OdpŠk a shledal, že v předmětném anonymizováno došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť anonymizováno trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Namítané správní anonymizováno a na něj navazující soudní anonymizováno posuzoval jako celek, k čemuž odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu, a dále do celkové doby anonymizováno započítal i období přerušení anonymizováno. Výši přiměřeného zadostiučinění pak soud prvního stupně určil s odkazem na Stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. stanovisko NS (dále jen„ Stanovisko“), a to na základě doby trvání posuzovaného anonymizováno (číslo dní). Vyšel z toho, že základní částka odškodnění činí částka (částka za první dva roky anonymizováno a následně stejná částka za každý další rok, důvody pro stanovení vyšší základní částky neshledal). Dále se nalézací soud zabýval modifikačními kritérii ve smyslu § 31a OdpŠk, avšak tyto v namítaném anonymizováno neshledal. Uvedl, že předmětné anonymizováno nevybočovalo z běžné agendy stavebního úřadu, předmětné anonymizováno bylo vedeno v množství instancí a pokud jde o význam anonymizováno pro žalobkyni, pak nalézací soud uzavřel, že význam toho, co bylo pro žalobkyni v sázce v posuzovaném anonymizováno, nevybočovalo ze standardního významu předmětu anonymizováno. Celkem tedy soud prvního stupně shledal důvody pro přiznání odškodnění nemajetkové újmy žalobkyni ve výši částka a v tomto rozsahu žalobě vyhověl, ve zbývající části pak žalobu zamítl jako nedůvodnou. O nákladech anonymizováno rozhodl podle tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která v anonymizováno prokázala svůj nárok, když rozhodnutí o výši plnění pak záleželo na úvaze soudu.

6. Proti výroku II. tohoto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém namítala nesprávnou úvahu soudu prvního stupně stran výše přiznaného zadostiučinění v penězích. Poukázala na neaktuálnost Stanoviska s ohledem na socioekonomický vývoj v země za posledních anonymizována dvě slova a dále nesouhlasila s tím, že zde nejsou dány důvody pro navýšení základní sazby zadostiučinění. Dle žalobkyně šlo v případě Městského úřadu Stříbro o extrémně nesprávný postup anonymizováno, když tento opakovaně nerespektoval závazný právní názor nadřízeného orgánu, z anonymizováno udělal komplikovanou a nepřehlednou záležitost a tím také anonymizováno prodloužil. S ohledem na uvedené by měla být dle žalobkyně výše zadostiučinění navýšena v její prospěch o 20 – 40 %. Žalobkyně dále zopakovala své argumenty ohledně zvýšeného významu anonymizováno s tím, že by se i tato okolnost měla v navýšení základního zadostiučinění projevit. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud výrok II. napadeného rozsudku změnil tak, že bude žalobě i v tomto rozsahu (částka s příslušenstvím) vyhověno.

7. V písemném vyjádření k odvolání žalovaná poukázala na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, podle které na přiměřenosti výše základní částky zadostiučinění nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kurzu měny. Dále pak zdůraznila, že při posouzení toho, zda délku daného anonymizováno lze shledat nepřiměřenou a při následném stanovení přiměřeného zadostiučinění je zásadním kritériem význam předmětu anonymizováno pro poškozeného. V tomto směru pak poukázala na to, že žalobkyně omezila užívání svého pozemku z důvodu prevence, nikoli z důvodu prokazatelného nebezpečí; za samotnou existenci anonymizována dvě slova pak nesou odpovědnost primárně stavebníci, kteří ho bez povolení zhotovili a též právní předchůdci žalobkyně, nikoli sama žalobkyně; právní předchůdci žalobkyně navíc ke zhotovení anonymizována dvě slova na jejich pozemku dali souhlas. Případná pochybení, jichž se v rámci namítaného anonymizováno dopustil stavební úřad, měla dle žalované s ohledem na uvedené skutečnosti pouze okrajový vliv. Pokud jde o zvýšený význam anonymizováno pro žalobkyni, pak žalovaná zopakovala, že tento žalobkyně v anonymizováno neprokázala.

8. Proti výroku I. a III. tohoto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná s odkazem na ustanovení Namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku a to s ohledem na skutečnost, že při posouzení délky namítaného anonymizováno nebyly nalézacím soudem zohledněny kritéria podle ustanovení OdpŠk, k čemuž odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. spisová značka a sp. zn. číslo). Dále soudu prvního stupně vytkla, že z jeho odůvodnění není zřejmé, jaká přerušení anonymizováno započetl do celkové doby namítaného anonymizováno a také, že se nevypořádal s tím, zda toto období přerušení bylo nepřiměřené dlouhé a zda ve svém důsledku způsobilo nepřiměřenost celkové délky anonymizováno. Žalobkyně také zopakovala své argumenty ohledně významu anonymizováno pro žalobkyni, zdůraznila skutečnost, že právní předchůdci žalobkyně udělili k vybudování anonymizována dvě slova souhlas a to, že žalobkyně v anonymizováno nedoložila, jakým způsobem jí mohla předmětná stavba působit nějakou škodu na jejích právech. V případě nákladového výroku žalovaná nesouhlasila s tím, že byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů za žádost o předběžné projednání nároku na náhradu nemateriální újmy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu anonymizováno, popř. aby napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá a žalované se přiznává náhrada nákladů anonymizováno.

9. K odvolání žalované se písemně vyjádřila žalobkyně a uvedla, že nepřiměřená délka namítaného anonymizováno je zřejmá, a to s ohledem na lhůty pro vydání rozhodnutí dané , které byly v daném anonymizováno soustavně porušovány. Navíc došlo k opakovanému nerespektování závazného právního názoru správního orgánu II. stupně, což dle žalobkyně bylo jednou z rozhodujících okolností, pro kterou anonymizováno trvalo nepřiměřenou dobu. Pokud jde o přerušení anonymizováno v důsledku podání správní žaloby, pak žalobkyně poukázala na to, že anonymizováno před správními orgány a soudem tvoří jeden celek a bez ohledu na přerušení anonymizováno je třeba zohlednit i délku a důvody soudního anonymizováno správního.

10. Odvolací soud ve smyslu ustanovení a přezkoumal napadený rozsudek i anonymizováno, které předcházelo jeho vydání, a shledal, že odvolání žalobkyně není důvodné a odvolání žalované je důvodné pouze částečně.

11. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek podkladů, učinil z nich v zásadě správná skutková zjištění, proto mohl být napadený rozsudek dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu ve věci.

12. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, kterou vznesla žalovaná, pak odvolací soud uvádí, že tuto neshledal důvodnou. V odůvodnění napadeného rozsudku, které odvolací soud považuje za dostatečně přiléhavé, soud prvního stupně řádně vyložil důvody, které jej k rozhodnutí vedly a vypořádal se i s argumentací účastníků. Jak připomněl Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, smyslem odůvodnění soudního rozhodnutí je„ především seznámení účastníků anonymizováno s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí, přičemž odůvodnění soudního rozhodnutí musí účastníkům anonymizováno umožnit seznat ty úvahy soudu, jež byly relevantní pro výsledek anonymizováno, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti.“ Stručně řečeno, z hlediska přezkoumatelnosti rozhodnutí je klíčové, aby soud v jeho odůvodnění vyložil, jaké úvahy ho vedly k jeho rozhodnutí, a tedy, proč rozhodl tak, jak rozhodl. Je přitom pravdou, že povinností soudu je též vypořádat se s relevantními námitkami účastníků anonymizováno včetně jejich důkazních návrhů (srov. např. nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. ústavní nález), tuto povinnost však nelze vykládat tak, že soud je povinen budovat svou argumentaci na podrobné oponentuře každé jednotlivé námitky, kterou účastník v anonymizováno vznese, popř. se jednotlivě vypořádat s každým jednotlivým navrženým důkazem či s každým judikátem, na který účastník odkázal ve své argumentaci – klíčové v tomto směru je, zda soud v rámci odůvodnění svého rozhodnutí vystavěl vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jeho závěrů je sama o sobě dostatečná (viz usnesení Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Těmto nárokům na odůvodnění rozsudku soud prvního stupně plně dostál. Nutno dodat, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků anonymizováno na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I pokud rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Z podaného odvolání žalované je přitom bez pochybností zřejmé, že žalované nečinilo nejmenších potíží formulovat důvody, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku, což svědčí o přezkoumatelnosti tohoto rozsudku.

13. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním anonymizováno, ve správním anonymizováno nebo v anonymizována dvě slova, za b) nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je dle ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk také porušení povinnosti učinit úkon anebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Judikatura upřednostňuje globální, celkový pohled na anonymizováno, proto existující průtah v určité fázi anonymizováno soud toleruje za předpokladu, že celková doba anonymizováno nebude nepřiměřená, naopak v anonymizováno, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba anonymizováno jeví nepřiměřeně dlouhou. Vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu (srovnej v tomto směru Stanovisko).

14. Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález konstatoval, že„ z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v anonymizováno, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle y. Při porušení tohoto práva - nepřiměřenou délkou takového anonymizováno - pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem podle y. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním anonymizováno rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku anonymizováno, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní anonymizováno o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní anonymizováno, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na anonymizováno jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s y domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem anonymizováno bylo "občanské právo nebo závazek" ve smyslu Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů“. Na citovaný nález Ústavního soudu posléze reagoval Nejvyšší soud rozsudkem velkého senátu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, v němž mimo jiné uvedl, že„ nevidí jinou možnost, než se odchýlit i od závěrů uvedených v rozsudku sp. zn. spisová značka a v judikatuře Nejvyššího soudu vícekrát opakovaných o tom, že na ta správní anonymizováno, která věcně nespadají pod Úmluvy a jejichž předmětem je základní právo či svoboda, nelze aplikovat větu třetí a posuzovat tak přiměřenost jejich délky“, přičemž uzavřel, že:„ právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu y, mají účastníci správních anonymizováno, na něž dopadá Úmluvy, nebo jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na daná správní anonymizováno navazoval či nenavazoval soudní přezkum.“

15. Soud prvního stupně správně dovodil, že v projednávaném případě lze přistoupit k posouzení přiměřenosti celkové délky správního a na něj navazujícího soudního anonymizováno podle kritérií podrobně rozvedených ve Stanovisku, když uzavřel, že na namítané anonymizováno je aplikovatelný čl. 6 Úmluvy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V tomto směru odvolací soud pouze poukazuje na aktuální judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu (viz bod 14), podle které již rozhodným kritériem není, zda jde o anonymizováno věcně spadající pod Úmluvy, ale postačuje, že bylo ve správním anonymizováno rozhodováno o základním právu nebo svobodě ve smyslud, jak tomu bylo i v posuzovaném případě, kdy se jednalo o vlastnické právo žalobkyně k pozemku, pod kterým se nacházela předmětná stavba. Pokud jde o posouzení správního anonymizováno a následujícího anonymizováno soudního, pak i v tomto směru postupoval nalézací soud správně, když tato anonymizováno posoudil jako celek (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

16. Podle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu do doby anonymizováno je v zásadě třeba započítávat i dobu, po níž bylo anonymizováno přerušeno (viz Stanovisko). Avšak dovodila též, že pro účely posouzení, zda v anonymizováno, které bylo přerušeno, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším anonymizováno, které si nečinnost v původním anonymizováno vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního anonymizováno nepřiměřená. Jen jestliže délka vedlejšího anonymizováno přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího anonymizováno na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního anonymizováno (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V usnesení ze dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud zdůraznil, že při posouzení nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce anonymizováno je třeba důsledně odlišovat fázi, kdy se soud zabývá existencí nesprávného úředního postupu, tedy otázkou, zda délka posuzovaného anonymizováno byla nepřiměřená a fázi, kdy soud následně posuzuje formu a výši přiměřeného zadostiučinění, shledá-li v předchozí fázi, že celková doba posuzovaného anonymizováno byla nepřiměřená. V rámci první fáze je třeba do celkové doby anonymizováno započítávat i dobu, po níž bylo anonymizováno přerušeno a zkoumat, zda ve vedlejším anonymizováno, pro které bylo anonymizováno přerušeno, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Ve druhé fázi pak soud za účelem vyloučení duplicitního odškodnění přihlédne k zadostiučinění poskytnutému (přiznanému) za nepřiměřenou délku vedlejšího anonymizováno a přizná přiměřené zadostiučinění za tu část anonymizováno, kdy hlavní anonymizováno neprobíhalo souběžně s vedlejším řízením.

17. V namítaném anonymizováno došlo k přerušení ve dvou případech (třetí rozhodnutí o přerušení anonymizováno bylo odvolacím orgánem zrušeno a anonymizováno tedy v tomto případě pravomocně přerušeno nebylo), avšak pouze první přerušení z důvodu probíhajícího vedlejšího správního anonymizováno o dodatečném povolení anonymizováno je pro posouzení žalobního nároku (existence nesprávného úředního postupu) ve smyslu výše uvedených judikaturních závěrů relevantní. Druhé přerušení z důvodu uplatněné správní žaloby totiž kopíruje období navazujícího anonymizováno před správními soudy, které jak bylo již výše uvedeno, je považováno s předcházejícím správním řízením za jedno anonymizováno a nejedná se tedy o anonymizováno vedlejší k anonymizováno správnímu. V tomto smyslu je tak druhé přerušení správního anonymizováno z důvodu navazujícího soudního anonymizováno zcela irelevantní. Soud prvního stupně postupoval správně, když období prvního přerušení ve smyslu odst. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2012, z důvodu probíhajícího vedlejšího správního anonymizováno o dodatečném povolení anonymizováno, započetl do celkové délky posuzovaného anonymizováno, které je tvořeno správním řízením o anonymizována dvě slova a na něj navazujícím řízením před správními soudy.

18. V anonymizováno bylo prokázáno, že posuzované správní anonymizováno a na něj navazující anonymizováno před správními soudy trvalo číslo dní (soud prvního stupně v tomto směru správně započetl i období prvního přerušení anonymizováno z důvodu probíhajícího vedlejšího správního anonymizováno o dodatečném povolení anonymizováno, viz výše) a odvolací soud se plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že tuto dobu lze považovat za zjevně nepřiměřenou, a to i s přihlédnutím ke všem okolnostem, tak jak byly nalézacím soudem správně vytknuty. Odvolací soud uzavírá, že byl dán nesprávný úřední postup podle ustanovení § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a v tomto směru je tak závěr soudu prvního stupně správný.

19. Ze znění § 31a odst. 2 OdpŠk vyplývá, že poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích zpravidla představuje nejvyšší míru (formu) satisfakce, neboť se poskytne pouze v případě, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva, které je ovšem samostatnou a plnohodnotnou formou zadostiučinění, by se nejevilo jako dostačující. Odvolací soud vzhledem k okolnostem namítaného anonymizováno považoval shodně se soudem první instance za odpovídající poskytnutí peněžité satisfakce.

20. Při výpočtu základní částky pro posouzení výše zadostiučinění pak postupoval odvolací soud v souladu se Stanoviskem Nejvyššího soudu, ve kterém vymezil, jaká kritéria je nutno vzít v úvahu při posouzení přiměřenosti celkové doby anonymizováno, jak postupovat při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk a jak posuzovat výši zadostiučinění v anonymizováno, která ještě nebyla pravomocně skončena.

21. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že„ pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi částka až částka (cca anonymizováno až částka) za jeden rok anonymizováno, tj. částka až částka (cca 50 až částka) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv anonymizováno vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba anonymizováno (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky anonymizováno (resp. prvních 24 anonymizováno) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy částka až částka za první dva roky anonymizováno dohromady (za jeden rok pak částka až 10. částka)“.

22. Na tomto místě považuje odvolací soud za vhodné vyjádřit se k nedůvodnosti námitky žalobkyně, podle které je Stanovisko Nejvyššího soudu neaktuální vzhledem k socioekonomickému vývoji v země za posledních anonymizována dvě slova. Posouzením otázky vlivu inflace na přiznané zadostiučinění se Nejvyšší soud již opakovaně zabýval a uvedl:„ Při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku anonymizováno je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění pak nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).“ S ohledem na uvedené tak odvolací soud uzavírá, že odvolání žalobkyně není důvodné.

23. Při stanovení konkrétní výše odškodnění žalobkyně pak odvolací soud postupoval v souladu s názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, podle kterého při stanovení výše zadostiučinění podle § 31a odst. 3 OdpŠk je třeba vyjít z určité částky za jeden rok trvání anonymizováno, ve kterém došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, jež znásobena celkovou dobou trvání anonymizováno umožní stanovit základní výši odškodnění. jméno je následně třeba upravit s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v  až e) , tj. s přihlédnutím ke složitosti anonymizováno, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v anonymizováno, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v anonymizováno, postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno a významu předmětu anonymizováno pro poškozeného.

24. Důvody pro navýšení základní částky částka odvolací soud neshledal (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Podle shora popsaného mechanismu uvedeného v citovaném Stanovisku by při délce anonymizováno číslo dní náleželo žalobkyni zadostiučinění ve výši částka, jak správně vypočetl obvodní soud.

25. Odvolací soud se dále zabýval jednotlivými hledisky v souladu s § 31a odst. 3 OdpŠk, neboť považuje otázku významu výše zmíněných jednotlivých kritérií za stěžejní při utváření závěru o výši imateriální újmy žalobkyně. V této souvislosti lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle něhož na závěru o nepřiměřenosti délky anonymizováno a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce anonymizováno. Z tohoto úhlu pohledu se odvolací soud zabýval jednotlivými kritérii.

26. Složitost anonymizováno je významným činitelem, neboť úměrně se zvyšující se složitostí projednávané věci se prodlužuje doba, v níž by měla být rozhodnuta. Toto kritérium lze chápat jak z pohledu složitosti samotného případu, kterou může charakterizovat skutková obsáhlost a náročnost při zjišťování skutkového stavu věci, tak z pohledu složitosti vedeného anonymizováno. S tím může souviset i složitost procesní, do níž se promítá i počet stupňů soudní soustavy, na kterých byla věc projednávána. V tomto směru může účastník zasáhnout do délky anonymizováno i tím, že využívá svého procesního práva podávat opravné prostředky. Lze však vyjít z toho, že anonymizováno ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v anonymizováno, pročež je ospravedlnitelná celková délka anonymizováno prodlužovaná zásadně o dobu za anonymizováno před další instancí. Procesní složitost může být dána i procesní aktivitou účastníků, četností a srozumitelností jejich podání a procesních návrhů.

27. Odvolací soud dospěl k závěru, že subkritéria složitosti byla v dané věci naplněna. Namítané anonymizováno bylo složité zejména po procesní stránce, což je patrné z několika důvodných přerušení anonymizováno, kdy byly ve vedlejších řízeních řešeny související věci (anonymizováno o dodatečné povolení anonymizována dvě slova o zrušení pasportu anonymizováno). Dále se do procesní složitosti promítá to, že se anonymizováno odehrálo na dvou stupních soustavy správních orgánů a dále pak i na dvou stupních soustavy správních soudů, což objektivně patří mezi skutečnosti zvyšující složitost anonymizováno a ovlivňují i jeho délku. Namítané anonymizováno se vyznačovalo i skutkovou složitostí, a to vzhledem k rozsahu účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývajícího rozsahu prováděného dokazování a různorodosti užitých důkazních prostředků – např. výslechem několika svědků. Vzhledem k uvedeným okolnostem zvyšujících složitost posuzovaného anonymizováno považuje odvolací soud za adekvátní snížení základní částky z důvodu složitosti anonymizováno o 50 %.

28. Odvolací soud se dále zabýval kritériem postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno. Podle judikatury Nejvyššího soudu ve sporu o náhradu imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou anonymizováno je třeba zohlednit i okolnost, že došlo ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku takového pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení anonymizováno oproti tomu, postupoval-li by orgán veřejné moci z procesního hlediska bezvadně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V tomto směru bylo v anonymizováno prokázáno, že ke kasační stížnosti žalobkyně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne datum a též rozhodnutí krajského úřadu ze dne datum, a to z důvodu nepřezkoumatelnosti (nejednoznačnost a nesrozumitelnost výroku rozhodnutí). Mezi kasačním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a nepřezkoumatelným rozhodnutím krajského úřadu ze dne datum uběhly tři roky, pokud by krajský úřad postupoval z procesního hlediska bezvadně, mohlo být namítané anonymizováno kratší. S ohledem na uvedený postup orgánů veřejné moci během anonymizováno, který vedl k prodloužení anonymizováno, shledává odvolací soud za adekvátní zvýšení základní částky o 10 %.

29. Ohledně kritéria významu předmětu anonymizováno pro účastníka, tedy to, co je pro něj tzv. v sázce, se odvolací soud plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, který konstatoval, že namítané anonymizováno mělo pro žalobkyni zcela běžný význam. Odškodnění za nepřiměřenou délku anonymizováno se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu anonymizováno pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) je možné určitým zobecňujícím postupem kvalifikovat jako zvýšeně významné jednotlivé skupiny (druhy) případů, a to podle předmětu anonymizováno, čili podle práva či oprávněného zájmu, jichž se anonymizováno dotýká. Typicky se jedná o trestní anonymizováno (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále anonymizováno, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně-právní vztahy (zde zejména anonymizováno ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), anonymizováno ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či anonymizováno o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Do těchto kategorií posuzovaný spor nepatřil a žalobkyně v anonymizováno zvýšený význam neprokázala, resp. jej ani netvrdila, pouze uváděla, že pozemek, pod kterým se stavba nacházela, z preventivních důvodů nemohla plnohodnotně využívat.

30. Důvody pro další modifikaci základní částky odvolací soud neshledal. Shrnuto, při této celkové redukci základní částky o 40 % (- 50 % procesní složitost, + 10 % postup orgánů veřejné moci) dospěl odvolací soud k výši přiměřeného zadostiučinění částka (částka – částka). Proto změnou odvoláním dotčeného vyhovujícího výroku I. napadený rozsudek podle ustanovení změnil tak, že žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítl a dále změnil pariční lhůtu na 15 dnů v souladu s  , neboť se jedná o plnění z prostředků státní rozpočtu, což je spojeno s potřebou delší doby pro administrativní zajištění platby, jinak jej ohledně přisouzené částky částka s příslušenstvím z této částky jako správný potvrdil ( ). Obdobně pak postupoval ve vztahu k zamítavému výroku II., kdy rozsudek soudu prvního stupně jako věcný správný rovněž potvrdil podle

31. Ohledně nákladového výroku shledal odvolací soud důvodnou námitku žalované, podle které žalobkyni podle OdpŠk nenáleží náhrada nákladů za žádost o předběžné projednání nároku na náhradu nemateriální újmy. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. o nákladech anonymizováno podle změnil a žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za žádost o předběžné projednání nároku na náhradu nemateriální újmy, dále změnil pariční lhůtu na 15 dnů v souladu s  , neboť se jedná o plnění z prostředků státního rozpočtu, což je spojeno s potřebou delší doby pro administrativní zajištění platby. Náklady žalobkyně v anonymizováno před soudem prvního stupně tedy správně činí celkem částka a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a dále odměny advokáta ve výši částka za 4 úkonů právní služby podle , , advokátní tarif, po částka (převzetí a příprava, podání žaloby, sepis repliky k vyjádření žalovaného, účast u jednání soudu dne datum), paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 4 úkony podle advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas advokáta ve výši částka podle , odst. 3 advokátního tarifu za celkem anonymizováno půlhodin po částka, náhrady cestovních výdajů ve výši částka (jednání před soudem prvního stupně - při cestě anonymizována tři slova obec - obec a zpět, jedna cesta anonymizována dvě slova, celkem anonymizována dvě slova, spotřeba anonymizována tři slova l číslo anonymizováno, cena dle vyhlášky anonymizována tři slova anonymizována dvě slova) a 21 % DPH dle ve výši částka.

32. O nákladech odvolacího anonymizováno odvolací soud rozhodl v souladu s  ve spojení s  tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, neboť odvolání žalobkyně nebylo důvodné a odvolání žalované bylo důvodné pouze částečně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze v části, v níž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti žalované k zaplacení částky částka s příslušenstvím a o zamítnutí žaloby co do částky částka s příslušenstvím, podat za podmínek uvedených v  dovolání ve lhůtě dvou anonymizováno od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud ( ).

V části, v níž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby co do částky částka s příslušenstvím, a ve výrocích o nákladech anonymizováno není proti tomuto rozsudku dovolání přípustné ( ; srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).