Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
16 C 101/2022-20
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 306,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 660 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 284 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 660 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 660 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 284 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 660 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 306,52 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 14 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 274 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 200 Kč ve 43 týdenních splátkách po 518 Kč počínaje dnem 27. 8. 2015. Žalovaný uhradil dosud předchůdkyni žalobkyně částku 8 340 Kč. Pohledávka za žalovaným následně byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky 11 306,52 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 197,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 656,28 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 306,52 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 11 306,52 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci:
5. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 14 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 274 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 200 Kč ve 43 týdenních splátkách po 518 Kč počínaje dnem 27. 8. 2015. Žalovaný uhradil dosud předchůdkyni žalobkyně částku 8 340 Kč. Pohledávka za žalovaným následně byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, žalovaný však od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradil ničeho.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:
7. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).
8. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce ze dne datum je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 8 274 Kč v projednávané věci činí 59,10% z poskytnuté jistiny ve výši 14 000 Kč při splatnosti 43 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 71,67% z poskytnuté jistiny. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy o půjčce ze dne 20. 8. 2015 činila průměrná obvyklá úroková míra 13,31% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 66,52% ročně přesahuje obvyklý úrok více než pětinásobně. Jednotlivá smlouvy o půjčce ze dne 20. 8. 2015 jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 dst. 1 o.z. a § 588 o.z.
9. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 14 000 Kč, žalovaný jí dosud uhradil částku 8 340 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatil o částku 5 660 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalovanému v souladu s ustanovením § 1 879 o.z. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 4. 9. 2020 výzvu k úhradě dluhu, dne 9. 9. 2020 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o.z., dne 10. 9. 2020 měl žalovaný plnit a od 11. 9. 2020 je v prodlení podle § 1 958 o.z.
10. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 660 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 284 Kč (ve výši 8,25 % ročně z částky 5 660 Kč od 11. 9. 2020 do 21. 4. 2021) a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 660 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1 970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.