Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 CO 205/2022-62

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Ivy Hubáčkové a JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci

žalobkyně jméno příjmení, narozené datum

trvalým pobytem v obec a číslo, ulice a číslo

zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

sídlem v obec a číslo, ulice a číslo

proti

žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, IČO

sídlem v obec a číslo, ulice a číslo

o částka s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -41 z datum rozhodnutí,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobkyně podala včasné odvolání proti rozsudku, kterým byla žaloba o částka s příslušenstvím zamítnuta, a bylo jí uloženo zaplatit žalované náklady řízení. Namítala, že délka předmětného řízení byla delší než 5 let (jak soud neprávně uvedl), přičemž šlo o řízení odškodňovací a nikoli složité. Trojstupňovost řízení byla způsobena tím, že se soudy neřídily judikaturou. Řízení bylo prodlouženo právě z tohoto důvodu. Výzva soudu k zaplacení poplatku byla nadbytečná a žalobkyně byla zaplacením poplatku zbytečně zatížena. Nebylo vysvětleno, komu jde k tíži nepředložení přílohového spisu. Soud nevyčíslil různé časové úseky (na které žalobkyně poukazovala) a nehodnotil jejich závažnost. K tomu podrobně rozebrala jednotlivé úseky řízení.

2. Řízení mělo pro žalobkyni vyšší význam, neboť mělo šanci vést ke zlepšení přístupu žalované a pro kvalitu právního státu. Navrhla proto rozsudek změnit, žalobě vyhovět a uložit žalované povinnost k náhradě nákladů řízení.

3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek včetně předcházejícího řízení dle a , 5 , bez jednání, neboť byly splněny podmínky , avšak neshledal odvolání důvodným.

5. Vyšel přitom ze skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně po řádně provedeném dokazování, jež byla popsána v odůvodnění napadeného rozsudku. Tato zjištění odpovídají provedenému dokazování, přičemž ani odvolatelka nesporuje správnost těchto zjištění. Platí to i o stanovení celkové délky řízení. Soud správně vymezil dobu, po kterou řízení probíhalo před soudy a připočetl i dobu 6 měsíců v důsledku uplatnění nároku u ministerstva. Součástí uvedeného nalézacího (následně přezkumného) řízení již není doba následující, v níž mělo dojít k prodlení žalované s úhradou plnění.

6. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem, že celková délka řízení (4 roky a 1 měsíc) byla přiměřená okolnostem případu. Jakkoli šlo o řízení odškodňovací, jak odvolatelka uvádí, šlo v něm o běžný peněžní nárok. Nešlo o žádný z případů se zvýšeným významem řízení pro žalobkyni, jež soud I. stupně správně vymezil. V takových případech jinak lze oprávněně požadovat projednání a rozhodnutí věci v době odpovídající významu věci (s přihlédnutím k okolnostem případu), tedy v době co možná nejrychlejší.

7. Žalobkyně ostatně význam věci zmiňuje především v rovině obecné, tedy jako nástroj zlepšení fungování státu. Nejde tedy o zvýšený význam věci pro ni, ale zejména o obecný v zásadě veřejnoprávní zájem. V tomto směru lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2011 pod číslo podle něhož„ Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy účastníka – nikoli sankcionování státu.“

8. Okolnost, že řízení bylo skutkově jednoduché soud I. stupně zohlednil. Stejně tak přihlédl k okolnostem, které optimální dobu řízení prodloužily (byť nikoli podstatně) v podobě podání neúplného odvolání a nezaplacení soudního poplatku z něj. Teprve následně vyložil ústavní soud, že odvolání, vzhledem k nedostatečné konkretizaci zákona, tu není zpoplatněno. Okolnost, že soud musel urgovat předložení přílohového spisu, je sice zmíněna, soud však z ní žádné důsledky pro prodloužení doby řízení nevyvozuje. Uvádí (bod 23. odůvodnění), že postup byl plynulý.

9. Význam má i okolnost, že ve věci rozhodoval též dovolací soud (třístupňovost řízení). Taková okolnost objektivně délku řízení prodlouží. S odvolatelkou lze souhlasit v tom, že dovolací soud zrušil rozsudek soudu odvolacího z důvodu rozporu s judikaturou. Nebylo to ovšem proto, že by judikatura dovolacího soudu nebyla soudu odvolacímu známa, nýbrž proto, že ji nepovažoval pro daný případ a řešení otázky příčinné souvislosti mezi újmou a příčinami délky řízení za plně aplikovatelnou. K takovému postupu, pokud je řádně vysvětlen a argumentačně podepřen, je odvolací soud v rámci nalézání práva oprávněn. Okolnost, že dovolací soud posléze argumentaci nepřijal, na tom nic nemění.

10. Dovolací soud setrval na své judikaturou podpořené argumentaci spočívající v tom, že řízení se z hlediska posuzování přiměřenosti jeho délky posuzuje jako celek, včetně toho, že jednotlivý případný průtah sám o sobě nezakládá domněnku nepřiměřené délky řízení, pakliže řízení jako celek proběhlo vzhledem ke všem relevantním okolnostem v době přiměřené. To také správně uvádí soud I. stupně v bodu 26. odůvodnění.

11. Odvolatelka se v podstatě dovolává právě opačného posuzování, když žádá posuzovat každou jednotlivou fázi či úsek řízení z hlediska toho, zda proběhla v optimální době a pokud nikoli, z jakého důvodu (zda je tu odpovědnost státu za dílčí prodloužení doby řízení), což v zásadě platí i o prvním rozhodnutí odvolacího soudu a následném dovolacím řízení. S ohledem na názor dovolacího soudu však nelze takovou argumentaci akceptovat.

12. Odvolací soud se proto ztotožnil se závěry soudu I. stupně o přiměřenosti celkové délky uvedeného řízení vzhledem k významu věci i všem dalším relevantním okolnostem (přes okolnost, že objektivně mohla trvat kratší dobu), jak byly uvedeny v již zmiňovaném bodu 26. odůvodnění.

13. Tomu také odpovídá zamítavý výrok. A jelikož správně bylo rozhodnuto i o nákladech řízení, odvolací soud rozsudek dle potvrdil.

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto s ohledem na to, že úspěšné žalované v něm žádné nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné jen za podmínek Pro takový případ je lze podat k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím soudu I. stupně do dvou měsíců od jeho doručení.