Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 1/2022-29

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31.674,32 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 16.600 Kč s úrokem z prodlení z částky 16.600 Kč od 9.2.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15.074,32 Kč, úrok z prodlení ve výši 2.892,53 Kč, úrok ve výši 4.041,5 Kč, úrok z prodlení z částky 17.420,28 Kč od 19.12.2020 do 8.2.2021 ve výši 9,75 %, úrok z prodlení z částky 820,28 Kč od 9.2.2021 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok z prodlení z částky 16.600 Kč od 9.2.2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 17.420,28 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 16.600 Kč s úrokem z prodlení z částky 16.600 Kč od 9.2.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15.074,32 Kč, úrok z prodlení ve výši 2.892,53 Kč, úrok ve výši 4.041,5 Kč, úrok z prodlení z částky 17.420,28 Kč od 19.12.2020 do 8.2.2021 ve výši 9,75 %, úrok z prodlení z částky 820,28 Kč od 9.2.2021 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok z prodlení z částky 16.600 Kč od 9.2.2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 17.420,28 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 5.9.2018 mezi právnická osoba, právním předchůdcem žalobkyně (dále jen„ věřitel“), a žalovaným. Tvrdí, že věřitel žalovanému poskytl na zápůjčce ze smlouvy číslo dne 5.9.2018 částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku spolu s úrokem ve výši 29 % p.a., odměnou za zpracování půjčky ve výši 9.140 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 5.500 Kč vrátit v 18 splátkách po 2.197 Kč měsíčně, avšak uhradil pouze 3.400 Kč. Žalobkyně se domáhá neuhrazené jistiny ve výši 17.420,28 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14.254,04 Kč a příslušenství uvedeného ve výrocích I a II tohoto rozsudku.

2. Žalobkyně tvrdí, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posoudil věřitel údaji získanými od žalovaného, které ověřil doklady zaznamenanými v zákaznické kartě. K tomuto tvrzení žalobkyně předložila zákaznické karty, jiné doklady dle svých tvrzení nemá.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. Za splnění předpokladů dle ustanovení rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.

5. Smlouva o zápůjčce pod číslo je datována dnem 5.9.2018. Je v ní uvedeno, že byla uzavřena mezi věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, spotřebitelem. Žalovaný se zavázal částku ve výši 20.000 Kč, vrátit spolu s úrokem ve výši 29 % p.a., odměnou za zpracování půjčky ve výši 9.140 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 5.500 Kč v 18 splátkách po 2.197 Kč měsíčně. Žalovaný potvrdil převzetí částky 16.748 Kč a použití částky 3.252 na refinancování dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo (zjištěno ze smlouvy číslo)

6. Dne 5.9.2018 žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, ve které vedle svých osobních údajů uvedl svůj čistý příjem 63.487 Kč, běžné měsíční výdaje 15.000 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnosti, podniká. Je zatrženo, že předložil živnostenský list a faktury za srpen a září 2018. Prohlásil, že není v insolvenčním řízení, není proti němu vedena exekuce, nesplácí měsíčně zápůjčky. (zjištěno ze zákaznické karty)

7. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou 18. 12. 2020. Postoupení bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k úhradě žalovaných částek do 10 dnů dopisem podaným na poště dne 25.1.2021 (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení a podacího lístku)

8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle a 2 věta prvá , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Věřitel byl dle § 86 ZosÚ povinen zjišťovat úvěruschopnost žalované.

17. Podle § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

18. Ustanovení § 1 je transpozicí směrnice 2008/48/ES Česká republika se zavázala implementovat směrnici do národního práva a soudy či jiné instituce jsou povinny aplikovat transponované normy evropského práva eurokonformně, tedy v souladu se zněním a účelem směrnice, přičemž jsou také vázány judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Závaznost judikatury Soudního dvora byla vyjádřena v rozsudcích ve věci C -453/00 Kűhne Heitz a ve věci 283/81 CILFIT. Zásada nepřímého účinku evropského práva byla vyjádřena např. v rozhodnutí Soudního dvora ve věci číslo Von Colson. Pravidlo výkladu norem českého práva v souladu s ustanovením a cíli směrnice EU a s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora je vyjádřeno mj. v rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39.

19. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena ( an, an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ , an. ). Z jednotlivých ustanovení je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení ZosÚ.

20. Ustanovení § 86 ZosÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.

21. K okruhu informací potřebných k ověření úvěruschopnosti spotřebitele se vyjadřoval Soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, ve kterém dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů.„ … poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Zadruhé – aniž je dotčena druhá věta čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytovatel úvěru vyhledal údaje v databázi – směrnice 2008/48 neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“

22. Ústavní soud ČR se v nálezu sp.zn. ze dne 26. února 2019 vyjádřil, že:„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

23. Věřitel povinnost uloženou § 86 ZosÚ řádně nesplnil, neboť nezjišťoval, zda má žalovaný i jiné závazky nežli ze zápůjček, nezjišťoval a neověřoval, jaké má žalovaný výdaje na bydlení a neověřoval ani řádně příjmy žalovaného, když z faktur za posledních 36 dnů před uzavřením smlouvy nelze zjistit, jaké jsou reálné majetkové poměry podnikající osoby.

24. Pokud by věřitel přistupoval k uzavření smlouvy tak, jak mu ukládá § 86 ZosÚ, musel by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněn úvěr poskytnout.

25. Věřitel porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušil jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ zároveň porušil veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností.

26. Přesto věřitel smlouvu uzavřel s vědomím sjednání v souhrnu vysokého úroku a poplatků. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti věřitele byla uzavřena smlouva o úvěru, je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a 588 o.z. absolutně neplatné.

27. Ve smyslu § 2993 o.z. má žalobkyně právo jen na vrácení dosud nevrácené a poskytnuté jistiny, tj. na 16.600 Kč. Ve zbylém rozsahu vyjma úroků z prodlení z jistiny je požadavek žalobkyně pro neplatnost smluv nedůvodný.

28. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s  o.z. ve výši dle Bezdůvodné obohacení se stalo splatným na výzvu učiněnou v oznámení o postoupení, když z lhůty uvedené ve smlouvě nelze pro neplatnost smlouvy vycházet. U lhůty k plnění (doručení oznámení) bylo přihlédnuto k ustanovením §, 605 a 607 o.z.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Úspěšnější ve věci (přihlížeje i k příslušenství) je žalovaný, kterému náklady za řízení nevznikly.

30. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.