Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 52/2022-68

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11.916 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.529 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.529 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně splatných k prvnímu dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou k prvnímu dni měsíce následujícímu po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9.387 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.387 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.916 Kč od 15. 8. 2020 do 16. 4. 2021, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.529 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.529 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně splatných k prvnímu dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou k prvnímu dni měsíce následujícímu po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9.387 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.387 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.916 Kč od 15. 8. 2020 do 16. 4. 2021, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 9.400 Kč a poplatku ve výši 2.516 Kč. Dle tvrzení žalobkyně nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 17.6.2020, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 9.400 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit za poplatek ve výši 2.516 Kč, avšak uhradil jen 6.871 Kč. Platbou žalobkyně umořila dohodnutou smluvní pokutu za prodlení a náklady v souvislosti s prodlením. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdí, že vycházela z údajů žalovaného, že je zaměstnán na dobu neurčitou u právnická osoba s příjmem 23.000 Kč měsíčně, má výdaje 11.800 Kč měsíčně, je svobodný, nemá nezletilé děti, bydlí v podnájmu s partnerem; nahlédla do výpisu centrální evidence exekucí a výplatních pásek.

2. Žalovaný namítal s poukazem na dohodu o splátkách a jeho následné platby ve výši 4.000 Kč, že mu zbývá na zápůjče uhradit 10.579 Kč s příslušenstvím. Zároveň požádal o splátky a o odložení splatnosti na září 2022.

3. Za splnění předpokladů stanovených soud ve věci nenařizoval jednání.

4. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 17.6.2020 smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na jeho účet do dvou dnů peněžní prostředky ve výši 4.600 Kč za poplatek ve výši 1.196 Kč. Vše se žalovaný zavázal vrátit do 15.7.2020. Ve smlouvě jsou uvedeny nároky žalobkyně v případě prodlení žalovaného, a to na poplatky za upomínky (dle typu od 50 Kč do 500 Kč) a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ze smlouvy nevyplývá, že by žalovaný uzavřel smlouvu v rámci podnikání.

5. Částka 4.600 Kč byla žalovanému dne 17.6.2020 vyplacena. Žalobkyně do konce června 2020 vyplatila žalovanému na jeho účet další částky v celkové výši 4.800 Kč (zjištěno výpisem z účtu).

6. Z registru exekucí bylo zjištěno, že proti žalovanému nebyla k datu uzavření smlouvy vedena exekuční řízení. Z výplatních pásek za měsíce únor a duben 2020 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral čistou mzdu ve výši 24.929 Kč v únoru a 17.579 Kč v květnu. Uplatňoval daňové zvýhodnění na děti ve výši 2.884 Kč.

7. Žalobkyně 15.4.2021 žalovaného e-mailem o platbu žalované částky upomenula. Žalovaný následujícího dne sdělil žalobkyni, že jeho sociální situace mu neumožňuje dluh ani částečně hradit. Dne 7.6.2021 požádal žalovaný o splátky dluhu, které mu žalobkyně v částkách po 1.000 Kč měsíčně povolila. Poté žalovaný uhradil 4.000 Kč (zjištěno z e-mailů a z podacích lístků)

8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle a 2 věta prvá , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

14. Ustanovení § 1 je transpozicí směrnice 2008/48/ES Česká republika se zavázala implementovat směrnici do národního práva a soudy či jiné instituce jsou povinny aplikovat transponované normy evropského práva eurokonformně, tedy v souladu se zněním a účelem směrnice, přičemž jsou také vázány judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Závaznost judikatury Soudního dvora byla vyjádřena v rozsudcích ve věci C -453/00 Kűhne Heitz a ve věci 283/81 CILFIT. Zásada nepřímého účinku evropského práva byla vyjádřena např. v rozhodnutí Soudního dvora ve věci 14/83 Von Colson. Pravidlo výkladu norem českého práva v souladu s ustanovením a cíli směrnice EU a s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora je vyjádřeno mj. v rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39.

15. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena ( an, an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ , an. ). Z jednotlivých ustanovení je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení ZosÚ.

16. Ustanovení § 86 ZosÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.

17. K okruhu informací potřebných k ověření úvěruschopnosti spotřebitele se vyjadřoval Soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, ve kterém dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů.„ … poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Zadruhé – aniž je dotčena druhá věta čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytovatel úvěru vyhledal údaje v databázi – směrnice 2008/48 neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“

18. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť se nedotazovala na dosud nesplacené závazky žalovaného a nedotazovala se na specifikaci jeho výdajů (alespoň výdajů na bydlení). Z výplatních pásek mohla zjistit nejen čistý příjem žalovaného ale také skutečnost, že žalovaný má dvě děti. V takovém případě se ho měla dotazovat i na jejich výdaje a na příjmy partnerky, neboť bez dalšího příjmu domácnosti při čtyřčlenné domácnosti nebylo ve schopnostech žalovanému zápůjčku splatit. Pokud by žalobkyně přistupovala k uzavření smlouvy tak, jak jí ukládá § 86 ZosÚ, musela by u žadatelů o spotřebitelský úvěr, u kterých je jejich příjem nižší než jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněna úvěr poskytnout.

19. Žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušila jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností.

20. Přesto žalobkyně smlouvu uzavřela s vědomím sjednání poplatku za poskytnutí a zajištění svého závazku smluvními sankcemi a poplatky. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobkyně byla uzavřena smlouva, je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a 588 o.z. absolutně neplatné.

21. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

26. Podle výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

27. Ve smyslu § 2993 o.z. má žalobkyně právo jen na to, co plnila, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 2.529 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy důvodný není.

28. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s  o.z. ve výši dle Bezdůvodné obohacení se stalo splatným na výzvu ze dne 15.4.2021 - pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nelze přihlížet ani k ujednání o splatnosti.

29. Plnění ve splátkách bylo stanoveno v souladu s návrhy účastníků řízení. V případě nesplnění některé splátky, může žalobkyně po žalované žádat o zaplacení celé pohledávky najednou. S ohledem na datum splatnosti dluhu a neplnění již dříve umožněných splátek soud neshledal důvod pro odsunutí lhůty k plnění až na září 2022.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle Úspěšnější je žalovaný, kterému v řízení náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.