Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 202/2022-70
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 5 826 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z částky 524 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 302 Kč, úroku z prodlení ve výši 585,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 568,32 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 044,32 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 044,32 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 1 722,13 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 568,32 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z částky 524 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 302 Kč, úroku z prodlení ve výši 585,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 568,32 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 044,32 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 044,32 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 1 722,13 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 568,32 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 30. 7. 2021 a postoupenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 826 Kč s úrokem ve výši 1 722,13 Kč, dále s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 568,32 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 585,18 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 568,32 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 21. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo předala mu částku 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 932 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 642 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 728 Kč. Žalovaný zaplatil do postoupení pohledávky celkem částku 6 476 Kč, po postoupení již nehradil ničeho. Schopnost žalovaného splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalovaného a po ověření z dokladů předložených žalovaným. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 11. 7. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 21. 8. 2018 smlouva o zápůjčce číslo na základě které tato společnost poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 5 302 Kč (tj. úrok ve výši 932 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 642 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 2 728 Kč) v 44 týdenních splátkách po 274 Kč a poslední 45. splátce ve výši 246 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 7 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře. Podle smluvních podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 29 % - v případě, že byla sjednána úhrada dlužné částky v 45 splátkách. Žalovaný uvedl dne 21. 8. 2018 v rámci karty zákazníka právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: je svobodný, žije v nájemním bydlení, má vyživovací povinnost vůči 7 osobám, jeho měsíční příjmy jsou ve výši 17 500 Kč, pracuje jako stavební dělník, další měsíční příjmy domácnosti žalovaného činí 26 000 Kč, o jaké příjmy se jedná, žalovaný neuvedl. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 společnost právnická osoba postoupila pohledávky uvedené v příloze číslo žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Na straně 34 Přílohy smlouvy o postoupení pohledávek figuruje pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Dne 25. 1. 2021 žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy číslo upozornila jej na podání žaloby v případě nezaplacení. Předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne 28. 6. 2021.
5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
7. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
8. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
9. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
10. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od právnická osoba anonymizováno v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. příjmení, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč, což je velmi nepravděpodobné v situaci kdy má vyživovací povinnost vůči 7 osobám. Žalobkyně nedoložila dokumenty, ze kterých její právní předchůdkyně ověřila tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný dosud na tuto částku uhradil 6 476 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 524 Kč. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; úrok z prodlení byl přiznán ode dne 8. 2. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalovaných částek dopisem ze dne 6. 1. 2021, který mu byl doručen dne 28. 1. 2021 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovená 10denní lhůta k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění. (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.