Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 18/2022-18

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 30 654 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 382 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 15 382 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 648 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 006,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 998 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 ročně % z částky 10 998 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 998 Kč od 1. 7. 2021 do 29. 11. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 648 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2021 bude v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení dlužníka, takto určená znovu podle výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, pro první den daného příslušného kalendářního pololetí,

dále částku 5 312 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 635,91 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 288 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 ročně % z částky 11 288 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11 288 Kč od 1. 7. 2021 do 29. 11. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 312 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2021 bude v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení dlužníka, takto určená znovu podle výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, pro první den daného příslušného kalendářního pololetí,

a dále částku 5 312 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 565,62 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 8 368 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 ročně % z částky 8 368 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 368 Kč od 1. 7. 2021 do 29. 11. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 312 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2021 bude v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení dlužníka, takto určená znovu podle výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, pro první den daného příslušného kalendářního pololetí,

se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 382 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 15 382 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 648 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 006,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 998 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 ročně % z částky 10 998 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 998 Kč od 1. 7. 2021 do 29. 11. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 648 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2021 bude v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení dlužníka, takto určená znovu podle výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, pro první den daného příslušného kalendářního pololetí, dále částku 5 312 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 635,91 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 288 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 ročně % z částky 11 288 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11 288 Kč od 1. 7. 2021 do 29. 11. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 312 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2021 bude v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení dlužníka, takto určená znovu podle výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, pro první den daného příslušného kalendářního pololetí, a dále částku 5 312 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 565,62 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 8 368 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 ročně % z částky 8 368 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 368 Kč od 1. 7. 2021 do 29. 11. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 312 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2021 bude v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení dlužníka, takto určená znovu podle výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, pro první den daného příslušného kalendářního pololetí, <b>se zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 30 654 Kč (jako součtu částek 10 998 Kč, 11 288 Kč a 8 368 Kč) s příslušenstvím, specifikovaným ve výrokové části rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit jednak na základě Smlouvy o půjčce č. 278393936, uzavřené dne 9. 5. 2006 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 11 648 Kč, z toho 7 000 Kč jako samotnou půjčku a 4 648 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2007. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když na danou půjčku právní předchůdkyni žalobkyně uhradil toliko částku 650 Kč a poslední splátku zaplatil dne 27. 6. 2006, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dnem 9. 5. 2007 právo na úhradu celého dluhu ve výši 10 998 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 6 609,38 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 388,62 Kč.

2. Dále pak nárok žalobkyně vyplýval ze Smlouvy o půjčce č. 278440896, uzavřené dne 4. 3. 2006 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba, na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2007. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když na danou půjčku právní předchůdkyni žalobkyně uhradil toliko částku 2024 Kč a poslední splátku zaplatil dne 8. 4. 2006, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dnem 4. 3. 2007 právo na úhradu celého dluhu ve výši 11 288 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 6 783,65 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 504,35 Kč.

3. Konečně pak byla mezi výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 3. 12. 2005 další smlouva o půjčce č. 275184768, na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky rovněž ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance i v tomto případě celkem částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 12. 2006. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když na danou půjčku právní předchůdkyni žalobkyně uhradil toliko částku 4 944 Kč a poslední splátku zaplatil dne 8. 4. 2006, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dnem 3. 12. 2006 právo na úhradu celého dluhu ve výši 8 368 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 5 028,85 Kč a souhrnného poplatku ve výši 3 339,15 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k převedení všech tří pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud ve věci usnesením ze dne 18. 1. 2022, č. j. -11, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle , (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 14. 2. 2022 osobním převzetím, přičemž však žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem souhlasila již v samotné žalobě.

6. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Zy označené jako Smlouva o půjčce č. 278393936 ze dne 9. 5. 2006 a ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, je v řízení prokázáno, že se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 9. 5. 2006 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, tyto peněžní prostředky žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a současně se zavázal vrátit bance celkem částku 11 648 Kč, z toho 7 000 Kč jako samotnou půjčku a 4 648 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2007. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na zadní straně formuláře smlouvy, v těchto je mimo jiné ujednáno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 52-ti splátkach, činí RPSN 199,4 %, ze smlouvy vyplývá, že odměna za poskytnutí finančních prostředků je představována právě souhrnným poplatkem, žádná jiná odměna, např. formou úroků, sjednána nebyla.

7. Zy označené jako Smlouva o půjčce č. 278440896 ze dne 4. 3. 2006 a ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, je v řízení prokázáno, že se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 4. 3. 2006 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky rovněž ve výši 8 000 Kč, tyto peněžní prostředky žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a současně se zavázal vrátit bance celkem částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2007. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na zadní straně formuláře smlouvy, v těchto je mimo jiné ujednáno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 52-ti splátkach, činí RPSN 199,4 %, ze smlouvy vyplývá, že odměna za poskytnutí finančních prostředků je představována právě souhrnným poplatkem, žádná jiná odměna, např. formou úroků, sjednána nebyla.

8. Zy označené jako Smlouva o půjčce č. 275184768 ze dne 3. 12. 2005 a ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, je v řízení prokázáno, že se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 3. 12. 2005 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky rovněž ve výši 8 000 Kč, tyto peněžní prostředky žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a současně se zavázal vrátit bance celkem částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 12. 2006. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na zadní straně formuláře smlouvy, v těchto je mimo jiné ujednáno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 52-ti splátkach, činí RPSN 199,4 %, ze smlouvy vyplývá, že odměna za poskytnutí finančních prostředků je představována právě souhrnným poplatkem, žádná jiná odměna, např. formou úroků, sjednána nebyla.

9.u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a podacím lístkem ze dne 1. 2. 2021, je v řízení prokázáno, že společnost právnická osoba postoupila obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou.

10. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2021 a podacím lístkem ze dne 12. 11. 2021 bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 67 915,38 Kč, a to nejpozději do 26. 11. 2021 s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smluv č. 278393936, č. 278440896 a č. 275184768, žalovaný byl zároveň upozorněn, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobkyně doručoval žalované na adresu dle smlouvy.

11. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

12. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnými dohodami označenými jako Smlouva o půjčce č. 278393936, č. 278440896 a č. 275184768, se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také ve dnech 9. 5. 2006, 4. 3. 2006 a 3. 12. 2005 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, 8 000 Kč a 8 000 Kč, které žalovaný ve všech případech převzal hotově v den uzavření smlouvy a stejně tak se ve všech případech zavázal vrátit bance jednak u smlouvy č. 278393936 částku 11 648 Kč, z toho 7 000 Kč jako samotnou půjčku a 4 648 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2007, u smlouvy č. 278440896 částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2007 a konečně u smlouvy č. 275184768 částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 12. 2006. Žalovaný však na smlouvu č. 278393936 uhradil toliko 650 Kč, na smlouvu č. 278440896 2 024 Kč a konečně na smlouvu č. 275184768 částku 4 944 Kč. S účinky ke dni 5. 1. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni a oznámila tuto skutečnost žalovanému.

13. Podle , , v tehdy účinném znění (dále jen o.z.) je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 451 odst. 2 o.z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 457 o.z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

16. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko zčásti. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným byly ve dnech 9. 5. 2006, 4. 3. 2006 a 3. 12. 2005 podepsány celkem tři písemné smlouvy o půjčce dle ustanovení , , na základě kterých vznikla uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a 2 x 8 000 Kč, které žalovaný převzal vždy hotově v den uzavření té které smlouvy. Žalovaný se naopak měl zavázat vrátit bance u smlouvy č. 278393936 částku 11 648 Kč, z toho 7 000 Kč jako samotnou půjčku a 4 648 Kč jako souhrnný poplatek, u smlouvy č. 278440896 částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a u smlouvy č. 275184768 částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 312 Kč jako souhrnný poplatek. Všechny smlouvy by tak měly všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení , . Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných ve smlouvách a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy o půjčce uzavírala jako podnikatel, předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byla založena za účelem generování zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 4 648 Kč (resp. 5 312 Kč) jako odměna za poskytnutí půjčky ve výši 7 000 Kč (resp. 8 000 Kč) na dobu 52 týdnů představuje v každém z těchto případů vždy 66,4 % celé jistiny půjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysoký, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle , , absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků ani v jednom případě nevzniklo. Přitom podle , , vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Smlouva o půjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatelka byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jejího podnikání v době uzavření smluv o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celých smluv o půjčce, neboť oddělení této části od celé smlouvy brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo.

17. S ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o půjčce v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle těchto neplatných smluv dostal. Žalovaný podle smlouvy o půjčce č. 278393936 obdržel peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, žalobkyni však z této smlouvy vrátil částku 650 Kč, proto jí nadále dluží právě 6 350 Kč; u smlouvy o půjčce č. 278440896 žalovaný obdržel částku 8 000 Kč, žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) zaplatil doposud částku 2 024 Kč, proto jí nadále dluží částku 5 976 Kč, a konečně u smlouvy č. 275184768 žalovaný obdržel také částku 8 000 Kč, žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) zaplatil doposud částku 4 944 Kč, proto jí nadále dluží částku 3 056 Kč. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v části týkající se zaplacení částek 6 350 Kč, 5 976 Kč a 3 056 Kč, tj. celkem částky 15 382 Kč vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni právě tuto částku, ve zbytku pak žalobní nárok jako nedůvodný zamítl. Žalobkyně přitom prokazatelně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 11. 11. 2021. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 12. 11. 2021, přitom, jak již vyslovil např. Krajský soud v Ostravě ve svém rozhodnutí ze dne 15. 7. 2019, č.j.  -109, je nutno považovat za notorietu, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 18. 11. 2021. Od této chvíle běžela ve smyslu , , žalovanému lhůta„ bez zbytečného odkladu“ k splnění svého dluhu. Jde o lhůtu v obecné rovině nutně neurčitou, která v každém konkrétním případě může nabývat jiného rozměru. Rozhodující jsou okolnosti daného případu a povaha konkrétního plnění. Poměrně výstižně se k povaze lhůty vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. , kdy je třeba z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ dovodit, že jde o„ velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Jak dále vyplývá z komentáře k  , (Hulmák, M. a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část (–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014) běžně, zejména u platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Půjde v podstatě pouze o lhůtu nutnou k dostavení se k věřiteli a předání příslušné hotovosti, případně k dostavení se na místo, odkud lze zadat platební příkaz, a k realizaci tohoto převodu. Bezodkladné splnění bude tedy v těchto případech otázkou maximálně několika jednotlivých dní, a to zásadně dní pracovních. V případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy. V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že právě lhůta 7 pracovních dnů je přiměřená pro splnění dluhu a s ohledem na tuto skutečnost měl žalovaný splnit svůj dluh nejpozději dne 29. 11. 2021. Protože tak žalovaný neučinil, dostal se ode dne 30. 11. 2021 podle , , do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 %, když jeho výše je nižší, než by žalobkyně mohla v daném případě požadovat v souladu s úpravou provedenou ve vládním , nicméně soud vycházel z výše uplatněné žalobou, zejména z toho, že žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši repo sazby, zvýšené o sedm, nikoli o osm, procentních bodů. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

18. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba přitom následně uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikovaných pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byly všechny pohledávky vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedeny ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel.

19. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.

20. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 15 382 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žalobu zamítnuta, činila 15 272 Kč opět s příslušenstvím, kdy jen kapitalizovaný zákonný úrok byl žalován ve výši 35 207,98 Kč. Soud v této věci postupoval v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp.zn. , podle nichž má být kapitalizováno příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a toto zohledněno při posuzování úspěchu žaloby, nicméně již s ohledem na výše uvedená zjištění je zjevné, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, pročež soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.