Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 8/2022-37

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Dostálovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 560,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 560,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 560,66 od 10. 5. 2021 do 1. 7. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 560,66 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 864 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 560,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 560,66 od 10. 5. 2021 do 1. 7. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 560,66 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 864 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , (dále jen „”).

2. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 560,66 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 10. 12. 2020 (dále také jen„ smlouva o úvěru“), na základě které předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného v jednotlivých platbách, a to dne 10. 12. 2020 částku 4 000 Kč, dne 15. 12. 2020 částku 1 000 Kč, dne 11. 1. 2021 částku 1 000 Kč. Tvrdila, že se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit úvěr nejpozději dne 9. 5. 2021, avšak do dnešního dne neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, vycházela z veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Pokud by soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná, žalobkyně žádala, aby soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru z titulu bezdůvodného obohacení.

3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání soudu dne datum se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání předem omluvila a požádala soud, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez její přítomnosti. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s 

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, který byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm, peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného ve třech platbách (4 000 Kč, 1 000 Kč a 1 000 Kč). Žalovaný však dlužnou částku v termínu splatnosti neuhradil. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem, kterým byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Oznámení bylo zasláno žalovanému na dresu uvedenou ve smlouvě dne 23. 6. 2021. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla předchůdkyní žalobkyně ověřena dle interních kritérií.

5. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru.

6. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo spotřebitelskou smlouvu ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu o. z. a předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu o. z. ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti smlouvy. Z ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. ) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudní dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C -449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C -106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

7. Předchůdkyně žalobkyně neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr řádně v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše uvedené judikatury. Před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost pouze na základě interních kritérií, nezjišťovala skutečné reálné příjmy a výdaje žalovaného např. dotazem na zaměstnavatele, předložením pracovní smlouvy, platebních výměrů, výplatních pásek apod. Výdaje žalovaného neověřila např. z výpisů bankovních účtů, smlouvami o dodávkách energií, nájemní smlouvou apod. Předchůdkyně žalobkyně tak nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho příjmech a výdajích. Soud tak dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši 6 000 Kč, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 o. z. Žalovaný byl oznámením o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne 23. 6. 2021 zároveň vyzván, aby vrátil peněžní prostředky ve lhůtě 3 dnů. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení doručeno žalovanému dne 28. 6. 2021 a lhůta k plnění uplynula dne 1. 7. 2021. Žalovaný peněžité plnění nevrátil, tudíž mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle , o. z. ve výši stanovené Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 2. 7. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , 2 tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 864 Kč, což představuje 58 % celkových nákladů řízení žalobkyně. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení - odměny za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle bodu 1 , advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle 58 % z částky 1 489 Kč činí 864 Kč. V souladu s , zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle a ve výši žalované částky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.