Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 169/2021-49
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 9 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z částky 9 250 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z částky 9 250 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 9 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z částky 9 250 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení s tím, že mezi účastníky byla dne 12.10.2020 prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo na základě které žalobce žalovanému poskytl 5 000 Kč převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný byl povinen hradit minimální splátku do konce každého kalendářního měsíce, přičemž tato splátka činila 1/5 dlužné částky, nejméně 300 Kč. Žalovaný byl oprávněn splatit i vyšší částku. Žalovaný byl také podle smlouvy povinen uhradit poplatek z úvěru ve výši 1 000 Kč a úrok ve výši 20% měsíčně, pokud nastane splatnost celého úvěru najednou, tak 15% ročně. Celková výše úroku činila 2 887 Kč. Žalovaný byl dále povinen hradit úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. Tato pokuta činí 363 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil nic. Od 1.2.2021 je žalovaný v prodlení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci jednal a rozhodoval bez přítomnosti účastníků, když žalobce svou neúčast omluvil, o odročení nepožádal, žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal.
3. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Účastníci dne 12.10.2020 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které měl být žalovanému poskytnut úvěr do celkové výše 50 000 Kč (výše prvního čerpání činní nejvýše 5 000 Kč) a to pomocí SMS nebo prostřednictvím formuláře. Splácení úvěru mělo probíhat do konce každého kalendářního měsíce ve výši 1/5 aktuálně dlužné částky, minimálně 300 Kč. Za každé čerpání úvěru je klient povinen uhradit poplatek 20% z jistiny, úrok byl sjednán na 20% měsíčně, smluvní pokuta na 121 Kč za každý započatý měsíc. Pokud bude žalovaný v prodlení delším než dva měsíce, stává se úvěr splatný najednou (zjištěno z úvěrové smlouvy). Žalovanému bylo na jeho účet zasláno 5 000 Kč dne 12.10.2020 (zjištěno z výpisu z účtu) - žalovaný úvěr ve výši 5 000 Kč čerpal na účet číslo (výpis účtu), přičemž majitelem tohoto účtu je právě žalovaný (zpráva banky ze dne 7.2.2022). Žalovaný byl informován o stavu svého úvěru, byla mu sdělována měsíční minimální splátka (zjištěno z výpisů k revolvingovému úvěru za dobu od 11/2020-3/2021). Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil (zjištěno z výpisů z účtu). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a z poštovního podacího archu).
4. S ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy byla věc posouzena podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZSÚ).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).
7. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o úvěru, a to v souladu s ustanovením § 2395 o. z. i s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla v daném případě uzavřena distančním způsobem za použití prostředků elektronické komunikace. Žalobce poskytl žalovanému částku 5 000 Kč. V tomto případě se jednalo o poskytnutí úvěru spotřebiteli. Pro jeho úročení se tak použije kogentní ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru obsahovala informace předpokládané zákonem (§ 106 ZSÚ). V projednávané věci strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 20 % měsíčně, byla stanovena rovněž sazba RPSN, smlouva obsahovala ujednání rovněž ohledně smluvní pokuty.
9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, kdy v řízení bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí finančních prostředků ze strayn žalobce žalovanému, kdy žalovaný se však ocitl v prodlení se smluveným plněním, na dluh nic neuhradil. Žalovaný je proto povinen zaplatit dluh ve výši 9 250 Kč žalobci sestávající se z dlužné jistiny, smluvních úroků a smluvní pokuty s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb..
10. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Odměna zástupce ve věci činí 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměnu zástupce třeba zvýšit o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Náklady řízení zcela úspěšného žalobce tak činí 1 489 Kč a žalovaný je povinen nahradit je žalobci k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
11. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst.2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.