Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 177/2022-63
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 343 591,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 299 999,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 299 999,93 Kč za dobu od 9. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 299 999,93 Kč za dobu od 24. 11. 2021 do 8. 12. 2021, částky 35 500,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 500,43 Kč za dobu od 24. 11. 2021 do zaplacení, částky 6 102,90 Kč, částky 1 087,92 Kč a částky 900 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 37 033 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 299 999,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 299 999,93 Kč za dobu od 9. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 299 999,93 Kč za dobu od 24. 11. 2021 do 8. 12. 2021, částky 35 500,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 500,43 Kč za dobu od 24. 11. 2021 do zaplacení, částky 6 102,90 Kč, částky 1 087,92 Kč a částky 900 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 37 033 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2021 a doplněnou dne 15. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 299 999,93 Kč s úrokem z prodlení vše výši 8,5 % ročně z částky 299 999,93 Kč za dobu od 24. 11. 2021 do zaplacení, částky 35 500,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 24. 11. 2021 do zaplacení, částky 6 102,90 Kč, částky 1087,92 Kč a částky 900 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru anonymizována dvě slova číslo na základě které poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky od žalobkyně do výše úvěrového rámce 300 000 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy z informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do databází dlužníků. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 28. 6. 2021, na jistině úvěru žalovaný dluží 299 999,93 Kč. Žalobkyně se domáhá úroku, který kapitalizovala ke dni zesplatnění do částky 35 500,43 Kč, dále se domáhá úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 23. 11. 2021 do částky 6 102,90 Kč, úroku z prodlení počítaného ze smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 23. 11. 2021 do částky 1 087,92 Kč a poplatků v celkové výši 900 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že pasivní majetkovou stránku žalovaného odhadla na základě historických dat z ČSÚ.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 4. 7. 2022 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena žaloba, doplnění žaloby a výzva k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze žádosti o úvěr anonymizována dvě slova ze dne 24. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši 300 000 Kč, ke svým majetkovým poměrům uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 22 574 Kč, příjmy domácnosti žalovaného jsou ve výši 55 000 Kč, žalovaný uvedl, že nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě, nesplácí další úvěry a není proti němu vedeno exekuční řízení.
6. Z potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že žalovaný měl v období 12 měsíců před uzavřením Smlouvy čistý měsíční příjem ve výši 20 866 Kč, je zaměstnán na dobu určitou a z jeho příjmu jeho zaměstnavatel nečiní žádné srážky.
7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období prosinec 2017 bylo zjištěno, že žalovaný dne 1. 12. 2017 čerpal úvěr ze Smlouvy ve výši 88 152,17 Kč, dne 20. 12. 2017 zaměstnavatel žalovaného zaslal na účet žalovaného částku 25 151 Kč, všechny ostatní transakce jsou záporné, nelze určit konkrétní výdaje žalovaného.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru anonymizována dvě slova (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 12. 2017 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně na základě Smlouvy poskytla žalovanému úvěrový rámec 300 000 Kč a žalovaný se zavázal, že sjednaný úvěrový rámec nepřekročí a bude řádně a včas splácet tento úvěr splátkou ve výši 4 800 Kč měsíčně (tj. 1,60 % z úvěrového rámce) vždy k 21. dni v měsíci, počínaje 21. 1. 2018. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,70 %.
9. Ze sazebníků poplatků, jež je nedílnou součástí Smlouvy, bylo zjištěno, že poplatek za prohlášení úvěru splatným činí 300 Kč a poplatek za zaslání každé upomínky činí 600 Kč.
10. Z platební historie Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný dne 1. 12. 2017 čerpal úvěr ve výši 300 000 Kč, a to čerpáním ve výši 88 152,17 Kč a čerpáním ve výši 211 847,83 Kč.
11. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období měsíce leden 2017 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr od žalobkyně ve výši 300 000 Kč.
12. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období měsíce září 2021 bylo zjištěno, že žalovaný dosud neuhradil žalobkyni úvěr ve výši 299 999,93 Kč.
13. Z dopisu ze dne 30. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy z důvodu opakovaného prodlení žalovaného se splátkami úvěru, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 28. 6. 2021.
14. Z dopisu ze dne 1. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě neuhrazení dlužné částky. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 1. 12. 2021 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.
15. Z výše uvedených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 1. 12. 2017 Smlouvu, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec 300 000 Kč, žalovaný dne 1. 12. 2017 čerpal úvěr ve výši 300 000 Kč a zavázal se ho splácet měsíční splátkou ve výši 4 800 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 28. 6. 2021. Žalovaný dosud neuhradil žalobkyni částku 299 999,93 Kč. Žalobkyně nedoložila soudu, a to ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 3. 6. 2022, č. j. 115 C 177/2022-55, jaká byla pasivní majetková stránka žalovaného v době uzavření Smlouvy.
16. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
18. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
19. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
20. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
21. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční výdaje žalovaného v rozhodné době, žalobkyně tvrdí, že vycházela při zkoumání pasivní majetkové stránky žalovaného ze statistických údajů. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za prosinec 2017 (doba uzavření Smlouvy) plyne, že žalovaný měl v tomto měsíci výdaje v celkové výši 101 548 Kč, nelze určit, o jaké konkrétní výdaje se jedná. Žalobkyně nedoložila výpisy z běžného účtu žalovaného za měsíce předcházející uzavření Smlouvy a další důkazy na podporu tvrzení o zkoumání pasivní majetkové stránky žalovaného, tudíž neprokázala majetkovou situaci žalovaného v době uzavření Smlouvy co do jeho výdajů. Dle názoru soudu je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen přistupovat k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vždy individuálně, tj. žalobkyně měla povinnost pečlivě zkoumat výdaje žalovaného před uzavřením Smlouvy. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr ze Smlouvy, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 300 000 Kč a dosud neuhradil žalobkyni částku 299 999,93 Kč. Žalovaný je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 299 999,93 Kč, o kterou se obohatil na úkor žalobkyně. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; úrok z prodlení byl přiznán ode dne 9. 12. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 1. 12. 2021, který mu byl doručen dne 6. 12. 2021 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění 7 dnů ode dne odeslání výzvy, tj. do 8. 12. 2021. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch v rozsahu 74 %, náhradu nákladů řízení ve výši 37 033 Kč. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 50 044 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 744 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění) po 9 700 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1. odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 6 300 Kč. Z celkové částky 50 044 Kč má žalobkyně právo na 74 %, tj. 37 033 Kč. Právní zástupce žalobkyně doložil soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a rovněž doložil osvědčení o plátci DPH.
23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.