Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 164/2021-84
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 27 498,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 498,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 669,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 052,34 Kč, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 27 498,30 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 498,30 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 552 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 498,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 669,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 052,34 Kč, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 27 498,30 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 498,30 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 552 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 498,30 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy číslo ze dne 18. 12. 2018, na základě které byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 31 000 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z příjmů a výdajů žalovaného, z hodnocení obratů na jeho účtu, z interních hodnotících systémů žalobkyně a z externích informačních databází. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok 10,9 % ročně. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou více než dvou měsíčních splátek úvěru a žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně se nyní domáhá po žalovaném zaplacení neuhrazené vyčerpané jistiny ve výši 25 698,30 Kč, poplatků ve výši 1 800 Kč, smluvního úroku za dobu od 18. 12. 2018 do 17. 2. 2021 kapitalizovaného částkou 3 669,85 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 18. 12. 2018 do 17. 2. 2021 částkou 2 052,34 Kč, dále smluvního úroku ve výši 10,9 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně, a to vždy z částky 27 498,30 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.
3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně a žalovaný dne 18. 12. 2018 uzavřeli smlouvu o neúčelovém úvěru číslo, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 31 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně úroků ve výši 10,9 % ročně a poplatků v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 802 Kč (poslední splátka činila 765,28 Kč) do 25. 12. 2022. Poplatek za vedení účtu byl sjednán ve výši 69 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry. Žalovanému byly dále poskytnuty předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Pro případ prodlení byl ve smlouvě a v Sazebníku poplatků sjednán poplatek za zaslání upomínky 300 Kč a poplatek za zaslání výzvy 500 Kč. Strany si ve smlouvě a obchodních podmínkách sjednaly, že v případě prodlení s placením úvěru je banka oprávněna prohlásit všechny pohledávky z úvěru za splatné.
4. Žalovaný dle výpisu z účtu čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč dne 18. 12. 2018 a dle výpisu z úvěrového účtu se dostal trvale do prodlení se splácením úvěru v listopadu 2019.
5. Žalobkyně upomínkami postupně informovala žalovaného, že ke dni 3. 12. 2019 u něj evidovala dluh ve výši 1 103,17 Kč, ke dni 10. 12. 2019 dluh ve výši 1 604,50 Kč, ke dni 7. 1. 2020 pak dluh ve výši 2 916,72 Kč a ke dni 9. 2. 2020 pak dluh ve výši 4 238,13 Kč. Dopisem ze dne 27. 3. 2020, odeslaným téhož dne, žalobkyně využila své oprávnění a úvěr ke dni 26. 3. 2020 zesplatnila a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 28 758,45 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní upomínkou ze dne 3. 2. 2021, která byla žalovanému odeslána téhož dne.
6. Dle žádosti o úvěr, schvalovacího protokolu a výpisu z běžného účtu žalovaného za 8 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru představoval měsíční příjem žalovaného 23 829 Kč a výdaje 23 016 Kč. Žalobkyně dále doložila, že provedla lustraci žalovaného v portálu CBCB Informace, kde měl v listopadu 2017 evidovánu jednu dlužnou či nesplacenou splátku a v registru SOLUS neměl žádný záznam. Žalobkyně posuzovala parametr DSTI, který činil 5 % (poměr mezi souhrnem měsíčních splátek u všech úvěrů a příjmem klienta). Dle interních informací byla provedena lustrace v registru CEE a ISIR.
7. Dle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Soud má z žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 18. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 31 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v intencích § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný nesplácel dlužné splátky úvěru souladu se smluvními podmínkami řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 26. 3. 2020. Žalobkyni tudíž vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny 25 698,30 Kč a v souvislosti s upomínáním žalovaného na jeho prodlení rovněž nárok na zaplacení smluvně jednaných poplatků v celkové výši 1 800 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na smluvní úrok, jenž byl dle soudu sjednán v přiměřené výši 10,9 % ročně z dlužné částky 27 498,30 Kč, který žalobkyně jednak kapitalizovala za dobu od 18. 12. 2018 do 17. 2. 2021 částkou 3 669,85 Kč a jednak požadovala od 18. 2. 2021 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátil, soud posoudil jako oprávněný rovněž požadavek žalobkyně na úrok z prodlení z částky 27 498,30 Kč, který žalobkyně jednak kapitalizovala za dobu od 18. 12. 2018 do 17. 2. 2021 částkou 2 052,34 Kč a jednak dále požadovala ve výši 10 % ročně od 18. 2. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátil, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.
11. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 100 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle
§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 552 Kč. Jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně v obdobných věcech (viz např. věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 C 224/2021, 5 C 115/2021, 5 C 137/2021, 4 C 191/2021 nebo 14 C 10/2021), soud ve věci aplikoval § 14b uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.