Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 248/2021-34
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 5 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s 9,75% zákonným úrokem z prodlení od 8. 3. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 800 Kč s 9,75% zákonným úrokem z prodlení od 8. 3. 2019 do zaplacení zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 504 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s 9,75% zákonným úrokem z prodlení od 8. 3. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v částce 800 Kč s 9,75% zákonným úrokem z prodlení od 8. 3. 2019 do zaplacení zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 504 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný se právnická osoba anonymizováno, IČO, dále jen („ původní věřitel“), smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 5 000 Kč spolu s navýšením ve výši 800 Kč nejpozději do datum. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj bankovní účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když neuhradil ničeho. Původní věřitel následně postoupil předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.
Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Žalovaný se v emailovém podání ze dne datum k existenci či zániku žalované pohledávky nevyjádřil, pouze nejasnými komentáři napadal advokáty.
Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“).
Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku 5 000 Kč, což splnil téhož dne bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o částku 800 Kč jako poplatkem za poskytnutí úvěru. Úvěr měl být splacen nejpozději do datum RPSN činí dle smlouvy 4 692 %.
Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. únoru 2019 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěru poskytovaných peněžními ústavy pro potřeby domácnosti do 1 roku 16,07 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 48,21 % RPSN v daném případě však činí 4692%. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Nadto byl ve smlouvě sjednán poplatek za poskytnutí úvěru v trvání 14 dnů ve výši 800 Kč, což by za rok znamenalo částku 20 857 Kč. Původní věřitel ve smlouvě sice navýšení nazývá poplatkem, avšak poplatek zde plní zcela stejnou funkci jako úrok. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč (nezaplacená jistina) společně s příslušným zákonným úrokem z prodlení od datum. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, jelikož nebyl vydán platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), a to tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 86%, z 14% byla neúspěšná, žalobkyni tak náleží 72 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměna advokáta 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 100 Kč, a z důvodu, že zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem tedy 2 089 Kč. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně činí 2 089 Kč, 72% uvedených nákladů představuje částka 1 504 Kč.
obec datum
Mgr. Václav Kokožka v.r.
samosoudce